... A vylesti ti co budes chtit

Zabyju ve spolek člověk jednou skočí Freedomovi na špek a má to v popelníku navždy

Patrik911 píše: Ja tym byl vcera a reknu clovek se tam nenudi...a ky je to VDW ?

Fčíl v pátek-sobota-neděla

par nachut

A nebylo to minulej tyden ? Ted jsou Dymokury to je pecka..

Patrik911> Bylo hnusně tak jsme to přeložili.

Patrik911> Dymokury máš v trenýrkách přijeď a to uvidíš co je pecka

Dymokury se nejedou.

Jj ted o vikendu 24-25.5 ted snat po 15 letech poprve..

mm-art-airbrush píše: Dymokury se nejedou.

Já bych ten road racing poslal komplet do piče...

Patrik911> www.motorkari.cz/motosport/silnicni/Roadracing/zruseni-zavodu-v-dymokurech-28380.html

Naposledy editováno 22.05.2014 12:32:36

Tak to se omlouvam to jsem nevedel..dik

Pro ty kofry, kterým nic neříká pojem Monster, mám jen jednu hlášku: skočte do zdi, hňupi! Tahle věčně zelená pecka jednostopé italské hitparády pěkně vyjebává s tou hnusnou buznou Erosem Ramazzottim už dlouhý léta, protože dunění jejích dvou kanónů asi tak vod roku 1992 nebo tak nějak, hrubě masíruje prdele frajírků pocucávajících presso a pohvizdujících na čubky na náměstích posranejch vod holubů. Kdo si říká stríťák a nikdy nehodil Monstera na zadní, je hovnař!
„Se vole posereš“ prohlásil Alessandro, když mi ráno předával Monstera 1200S k testovací jízdě a při tom mi líčil, jak se posral na tomhle špageťáckým zkurvysynovi při převozu na základnu do Slušovic. „Řval jsem celou cestu do helmy, co to tam zas daly ty kurvy za motor vole,“ byla jeho další slova a já jsem si řek, že hovno, a že uvidim. Měl recht. Stočtyřicetpět nadrženejch kobyl toho krakena mně skopalo málem hned v první točce a pochopil jsem, že nejde vo machnu pro piče. Kdo má totiž v bedně místo mozku půl kila hraček z kindrvajec, toho brzo todle namakaný brko pošle ve dvěstěpadesáti do lesa mezi říjející jeleny, čímž je hrozně nasere, takže mu narvou parohy do prdele, až mu vylezou rypákem a na jejích koncích budou hovna a na nich šušně. Ale to sem nepatří.
Tenhle testastrettovej agregát se talošům fakt povedl. Vodspoda to teda není žádnej masakr, ten ale začne, když to dostaneš přes štyry a držíš plnej knedlík. Otáčkoměr chyběl, když se na základce probíralo červený pole, a tak to můžeš točit a točit a pořád to chce jet. Při testovačce sem si řek, že tohohle šmejda prověřím, až se mu bude hulit z vejfuku rudě a kurevsky dlouho jsem na té naší pseudodálnici, která je nejdelším parkovištěm Evropy, podržel šestku. Číslice na tachometru skončila na 260 a dál nešla. Tak jsem přehodil čočky na otáčkoměr a viděl, že to leze po železe furt pryč. Když to vylezlo asi ještě o patnáctset, hodil jsem na to kakáč, protože mým snem není skončit jako road-pizza pod zadníma kolama nějakýho vylágrovanýho Liazu v levym. Pan Špagetini to fakt vymákl.
Valil jsem to takhle do Vsetína a najednou míjím kámoše v plechovce. Ubral jsem, přijel blíž k jeho levejm dveřím a ukázal na něho prstem. Čuměl jak péro z divanu, než mě poznal a pak se začal křenit a kývat, jako že jo, že ví, kdo jsem. Pak jsem podřadil a zmizel. Když jsem pak později zastavil na pumpě, abych si vpálil jedno presso, měl jsem v mobilu tuhle sms: „Hajzlevole ta mašina vypada dobře jak svina vole! Ty cerveny puncochace a zlaty vidle ji slusi vole! A vypadas na ni hrozne dobře vole!“ No řekněte, není to přesně to, co my bikeři chceme vod poeticky založenejch kámošů slyšet?
„Z čeho že je to vlastně poskládaný, že to stojí takovou dardu?“ ptal se mě jeden biker, co pokládá špageti za levný jídlo. Dyť jsou na tom samý šperky! Marcesini vole, Brembo vole, Ohlins vole… Holt to není pro každýho zbotysláma, kterej prodal malotraktor po dědovi a letí do města s novym brkem v bublině nad hlavou. Takovouhle mákinu si musí každej zasloužit. Budeš to ty, kámo?

Omlouvám se autorovi tohohle povedenýho článku, ale musel jsem si ho vypůjčit a začít tak svůj neobvyklej test. Tak jsem se dlouho nezasmál a pokud bude někomu vadit, že porušuju autorský práva, nebo tak něco, klidně to zase smažu. Myslel jsem si, že bude fajn, pojmout to tentokrát trošku netradičně. Ale dost bylo srandy, teď vážně…

Je ráno, půl deváté a venku je skvělý vzduch na víkendovou projížďku. Streetfightera parkuju u prodejny M.C.F. ve Slušovicích a nasedáme na žhavou novinku letošního roku, DUCATI Monster1200S. Technické údaje, nechť si najde každý sám, nás zajímá jízda a pocity samotné. Po otočení klíčku na vás zasvítí úžasný displej z Panigale, ale nemíním se prokousávat složitým menu, i když jeho ovládání je asi dosti intuitivní a tudíž snadné. Mechanik nastavuje režim sport (plný výkon a omezené zásahy elektronických pomocníků) a mód zobrazení ukazuje otáčky a rychlost. To mi ke štěstí stačí. Plkotání originál výfuků je docela legrační, nevím kdo tady kdy mluvil o dunění, ale budiž. Spojka si čvachtá v olejové lázni, takže žádný obdivný pohledy nečekejte. Gabča se uvelebuje na celkem pohodlné sedačce za mnou a oceňuje perfektní, neklouzavý povrch sedadla. Plus praktická madla.V tomto ohledu poráží Monster Streetfightera na celé čáře. Prkotina? Ale pro někoho zásadní věc. Po přečtení novinářského testu na motorářích musím vyzkoušet ten „vakl“ zadních stupaček a světe div se, je to tam! Víc vygajdané stupny má snad jenom starý Gépézeto z osmaosmdesátýho! U motorky za čtyřista třicet litrů věc docela nelichotivá. Vyrážíme a já hledám ideální jezdeckou pozici za širokými řidítky. Nemůžu si pomoct, ale tenhle Monster už nemá nic společnýho se svým předchůdcem (M1100evo). Kromě názvu a barvy. Posez je podobný Diavelu, záda máte narovnaná, do pravého lýtka vás tlačí koleno výfuku a vy sedíte jako „pantáta“ na malotraktoru. Jeden kolega správně podotknul, …jako zemědělec. Na předchozí generaci byla jezdecká pozice více nakloněná do předu, což mi dávalo nad motorkou větší kontrolu a cit. Stupačky jsou umístěné taky tak zvláštně, že se na tom vrtím jak kača v čepici a hledám tu správnou polohu. Co je ovšem fatální průser je konstrukce držáku stupaček spolujezdce. Kdo na M1200 seděl, ten ví. Donutí vás to mít nohy vytočené špičkma k sobě a nebo mít stupačku pod patou, nikoliv na přední části chodidla. Jezdíte prostě na lachtana, což je na piču, nemám nad motorku kontrolu a cit, na jaký jsem zvyklý z SF. Smířil jsem se tedy s faktem, že jedu na motorce, kerá se blíží více k Diavelovi, je akorát menší a lehčí, ovšem nelze ji brát jako pokračovatele řady streetfighter. Novináři, kteří jej staví proti KTM1290, S1000RR nebo MV1090 dělají podle mě chybu. Tahle motorka do této kategorie prostě nepatří. Až vyslečou Panigale, teprve po tom to bude rovnocenný souboj. Jedu tedy na kochačku, na pohodu, motor si jen tak brblá, lineárně zatahuje a bez projevů nervozity či škubání ukrajujem první kilometry testovací trasy, kterou jsem si tak trošku upravil, páč to, co vymyslel dealer ve Slušovicích, to bylo a nezlobte se na mě za ten výraz, na facku! Šak jsem taky za to dostal „pokutu“ ve yvýši 500Kč! Ti hajzlící si hlídali i počet ujetejch kiláků a litr za půl hodiny jim prostě nestačil. No cement… Kua ten word…

Tahle testastretta 11°je vyhlazená, hodná a klidná. Sílu má, to ano a obrovskou, ale člověk na ní už nemusí být tak ostražitý, jako na předchozích generacích s nižším obsahem (1098, 1198). Velké zklamání přinesly brzdy. Monster je osazen poslední generací Monobloků M50, což by měly být jedny z nejlepších čelistí hned po těch Spielbergových, ale na tomto testovacím kusu muselo být něco špatně! Mastné kotouče a nebo zavzdušněná brzda, nevím, ale shodli jsme se s majitelem Diavelu (já i on M40) že tenhle kus brzdí nějak podezřele málo. Místa na náklony je tu naštěstí dost a pružný motor vás katapultuje do předu silou mamutí. Na horizontu odlepíte přední kolo jako by samo sebou a na krátko poskládaná převodovka šlape jak strojek švýcarských hodinek. Každopádně po asi 60-ti kilometrech ježdění jsem nebyl unavený, zničený, ale bohužel, ani nadšený.

Tyhle nové dukárny prostě pomalu ztrácejí kouzlo jedinečnosti, originality a brutality. Nevyžadují od pilota tolik zkušeností, soustředění a nasazení. Jsou víc „pro lidi“ a řídit by je dokázala i zkušenější holka. Což se o bestii zvané Streetfighter 1098 říct rozhodně nedá a právě pro to stále zůstává v naší garáži, protože na něj tenhle nagelovanej šampon (M1200S) ani náhodou nemá! Ale když tak nad tím přemýšlím, je to vlastně dobře. Doba je taková a DUCATI je pořád jenom firma, která musí vydělávat chechtáky. A na čem vydělá víc, na bestii, kterou dokáže pilotovat jen pár magorů na světě, na který se sem tam něco uklepe od zničujících vibrací a která vám nakope prdel po každé, když se zapomenete a hrbolek na silnici cukne s vaší pravou rukou? A nebo na motorce, která je hezká, funguje a budou si ji chtít koupit všichni…
howg






















Naposledy editováno 25.05.2014 13:42:06

drippera> Dripe ty M50 na Monstru mají jiné desky aby nebyly brzdy tak vostrý.

DejvGSR> Tak to potom vysvětluje tu inztenzitu zákusu. Chápu. Děkuji za vysvělení.

Je to prostě silný Monster pro širokou veřejnost. Něco tak málo usefriendly jako SF1098 Brutale 1078 se už asi vyrábět nebude. To nejsou motorky,které přitáhnou masy lidí a budou to prodejní hity. Trend je v dnešní době dělat tabulkově silné motory v přijatelných obalech s dostatkem elektroniky
Kdyby to totiž byl správný směr vývoje a prodeje,tak by Yamaha,Honda,Suzuki a další jednu takovou zuřivou mášu ve svojem segmentu měli...

Naposledy editováno 25.05.2014 14:41:46

drippera> Pěkné čtení

drippera> Tu první část psal tvůj brácha ne?

Hele já jenom dotaz. V čem je ten SF tak zákeřný, že jej dokáže pilotovat jen pár magorů na světě? Je to to přejetí kamínku a cuknutí zápěstí, které vyvolá salto nazad? Je to masochistická zalehávací pozice, je to vykloubená noha u stupačky nebo nějaký jiný důvod?

Není to náhodou jenom pocit, protože to prostě začíná fungovat až ve středních otáčkách, spodek je nepoužitelnej a z toho plynoucí určitý diskomfort? Ten kec o tom, že SF nemůže řídit holka je extra výživnej. Cítíš se sebevědomě? Skládačka o EGU už je skoro finální

Chápu, že pro někho je ucukanej spodek nebo třeba (pro drtivou většinu zákazníků nesmyslně) kousavý brzdy kus charakteru. Ale nebyl bych smutný z toho, že se dělají objektivně lepší a lepší motorky .

Jinak doporučuju shlédnout aktuální test streetfighterů jak na okruhu:



Tak na silnici:

no tele sem si poridil kvuli tehle widowmaker povesti...a zjistil ze jsou to pohadky, tak ze bych zkusil SF ? jen abych to ukociroval.....

assassin píše: no tele sem si poridil kvuli tehle widowmaker povesti...a zjistil ze jsou to pohadky, tak ze bych zkusil SF ? jen abych to ukociroval.....

Uplně v pohodě, mě 1098 nepřijde jak nějaké psycho, ale pravda, že pomalu se na tom ject moc nedá :)

A na kterém dvoválcovém litru,nebo nadlitru se dá jezdit po městě,nebo kochačku??
Jó vlastně dá,ale je to kategorie chopper - cruiser....

Sefo píše: Uplně v pohodě, mě 1098 nepřijde jak nějaké psycho, ale pravda, že pomalu se na tom ject moc nedá :)

jakto že ne, vždyť si furt stěžuješ na pomalý výjezdy ze zatáčky

Ryuichi píše: A na kterém dvoválcovém litru,nebo nadlitru se dá jezdit po městě,nebo kochačku??
Jó vlastně dá,ale je to kategorie chopper - cruiser....

No to moje litr není, chopper ani cruiser taky ne a na pohodu se s tím dá jezdit úplně v klidu. I cesta přes ucpanou Prahu se dá. To že cestování skrz Prahu nebo na kochačku na tom nedává úplně maximální smysl je věc druhá . Nicméně to jde a to velmi dobře...

Monster 1200 nebo SD 1290 budou imho to samý, prostě ty motory zkultivovatěly.

Naposledy editováno 26.05.2014 10:32:49

drippera> no konečně si pochopil jednu zásadní věc... pro mě už se nedělají asi 3roky...pro tebe to začalo teď... motorky dneška už mě fakt neberou...

ba naopak.



Ve Slušovicích mě fakt nic nenadchlo. Tak jsem musel udělat dohodu v Muzeu starých vran.
Za Vizovicemi necháváme ostatní poodjet a já zastavuji u kraje.
Majitel "pan Pilčík", mě vše dopodrobna vysvětlil ... " ...hele nic zásadně jinýho, prostě normálka...nastartuješ a jede to"
Sedám, mačkám startér a lehce přidám plyn. Motor ihned zablafe a ducá na volnoběh kolem 1000rpm. Spojka zvoní jak pan Lorenc, při otočení plynu mlaskavě zaburácí dva dutý kanóny na konci. Vše je jak má být...jedeme
Rozjezd chce trošku víc plynu, než u 998mičky, neb má delší jedničku. Všechno na spodku vibruje a motor se máslovou jemností dostává do rozumných mezí kolem 3500rpm v zátahu pod plynem. Není zapotřebí se bát ukroutit rukojeť a tak do zatáček na předělu za Jasenou otvírám karbce(ano, kdo to nezná, to jsou ty věci co se dřív dávali místo stříkaček) naplno. Vytáčím 7-7500rpm, což bohatě stačí. Motor jde kupodivu dost lehce za plynem a do kopce svižně pokořuje 150km/h. Přichází brždění a já zjišťuji, že to fakt není tak zlý...nechával jsem si rezervu, kdyby náhodou ...ale do zatáčky si ještě přidávám. Páčka chce trochu víc síly, ale reakce je opravdu efektní. Mašina je to lehká a i zanoření podvozku pozitivně překvapuje oproti očekávání. Je to tvrdý jak prkno a utopení se nekoná - dokonce to velmi slušně kopíruje nerovnosti. V zatáčce se peru zprvu s posezem, polehem, ale brzy tahám ven ze zatáčky plnej a dva buchary 450ccm vytváří opravdu, myslím opravdu neopakovatelnou kulisu. Směju se do helmy a vychutnávám si ten zvukovej efekt. Ono to opravdu jede a na rovině směrem do Vsetína kousek dál dojíždím skupinu těsně pod hranicí 190km/h (Pravdou je, že v té době jsem zpozorněl kouknutím na ukazatel teploty oleje, který se blížil ke 125°C) Na pumpě nakrmíme nenažraný S4RSko a jedeme dále na Valmez a Bystřici pod Hostýnem - směr Komárno. V tu dobu už zhruba chápu co si můžu s podvozkem i brzdama dovolit a Lumír zůstává po výjezdu z Valmezu s namotorovanou příšerou za mnou. Blbec jsem se nepodíval co na tom má za gumy, tak jim prostě věřím. Do zatáček dobržďuju ze 150-170km/h a projíždím je v náklonech, který nechávají na zadku míň jak centimetr "poserproužku" - přecijen máme první rande. Překvapuje mě jak rychle se to dostává do otáček a co dokáže 80HP dělat s ukazatelem tacha. Rám je pevnej a ani se nehne, brzdy jdou přesně dávkovat, žádný jedovky, ale velice citlivý (kupodivu i zadní brzdí) Předek pruží příkladně na vránu který bude zanedlouho 20let, jen zadek občas nestíhá. Na hrbolatejch okreskách občas poskočí guma v zátahu a pod plynem se protočí. Při dobržďování a podřazování oproti čtyřventilu není brzdnej efekt motoru tak ostrej a vrkám si plynem spíš jen pro ten úžasnej zvuk. Na rovině z Lipníka do Hranic vyzkoušíme maximálku, která atakuje číslici tacha přes 210km/h (ale to už má olej 130°C a já se mírním) Lumír mě ještě protahuje nacvičenými silničkami ze Suchdolu nad Odrou dolů k Valmezu kde se jen tak tak držím a je vidět, že ví kde je SSko poslouchá všechno co mu člověk "řekne" motor buší do pastorku z každý zatáčky a lineárně vystřeluje babičku ze zatáček, žádná nervozita, žádný překvápka. Tohle muselo v devadesátejch všem těm "nadupanejm" japoncům z rovinek v zatáčkách pekelně zatápět! ...touhle jízdou jsem pochopil, že pro mě nebude problém jít o krok zpět k provenienci vzducháčů a techniky našich otců (ačkoli se vždy nějaká ta Testastretta v garáži vedle hodí ) ... Cabergovi patří dík, za jeho odvahu a pevné nervy, když jsem se mu začal v prvních kilometrech ztrácet z dohledu

Stev píše: jakto že ne, vždyť si furt stěžuješ na pomalý výjezdy ze zatáčky

To je v pravé ruce ridera, ne bikem :)

t_freedom píše: SSko poslouchá všechno co mu člověk "řekne" motor buší do pastorku z každý zatáčky a lineárně vystřeluje babičku ze zatáček, žádná nervozita, žádný překvápka. Tohle muselo v devadesátejch všem těm "nadupanejm" japoncům z rovinek v zatáčkách pekelně zatápět!

ani ne, připadalo mi že si čtu o svojí motorce

t_freedom> Je to vlastně pod kabátem nemlich to samé co moje ´98mička, jen ty karbce mu trochu závidím.
Teď mě začala trošku zlobit a nejspíše to bude právě v dávkování směsi Mám chutě injektiony vyhodit a naimplantovat tam FCRka

Naposledy editováno 26.05.2014 12:09:33

mm-art-airbrush> Nee na devítku patří tyhle FCR41 39 vyhovují spíš sedum pade.

caberg> ohhh god... takových peněz...starší nejsou ?

caberg> Dík, ještě podojit prasátko a sehnat někoho,kdo to překope a naladí ku užitku