J.M.K.> to sem se taky vždycky divil, kudy do toho ty autobusáci lezou, nemaje klíčky. Pak sem ho viděl se někde pohrabat a voila!
Nebo tam loupnu spínač ze zdi vobejváku a to pak bude teprva frajeřina Jack dobrej, ale já bych to tlačidlo zakamufloval rovnou, na co tam budu lepit někam víc spínačů, než je třeba..
Noa k tomuhle konkrétnímu relátku, schéma vypadá teda takle:

(mimochodem slušný jméno prodejce)

Tak bych podle tebe měl: na kontakt 85 cpát kostru a nějakej spínač, na 86 červenej kábl (přívod cívky) a třeba na 30 zbytek ?

Děti... svíčková... no jasně, že je nejlepší z mladejch kusů, než z náký starý krávy, ne? : ))

SmokinCBR> To ne, tak doslova by to nefungovalo (svorka 86 se nikdy nepropojí se svorkou 30). Červený (přívodní) kabel napojíš na svorku 30 a zároveň odtud vyvedeš přívod ke spínači, jehož druhý pól napojíš na svorku 86. Svorku 85 pak napojíš na kostru a na svorku 87 napojíš zbylé dva dráty (modro-oranžový a červeno-černý).

Svorky 86 a 85 jsou vývody cívky relátka, polarizovaná není, takže je v podstatě jedno, na kterou připojíš napájení a kterou dáš na kostru. A jak je tam přikreslen ten odpor s vysvětlením, že může být místo něj dioda, tak to tam dávat nemusíš. Je to na ochranu spínacího prvku, jelikož cívka svou indukcí působí vždy proti změně proudu, který má vliv na její "nabuzení", takže při připojení napětí "zdrží" nástup proudu a v ustáleném stavu, když napětí odpojíš, tak se cívka "snaží nabuzený proud zachovat" a magnetickou energii svého pole při zániku proudu transformuje do napětí, které je tentokrát orientované stejně, jako původní napájecí - řečeno velice laicky. V praxi to znamená, že když cívku napájíš 12V, tak po odpojení na sobě cívka naindukuje napětí mnohem vyšší, čímž zatíží spínací prvek a v případě kontaktního spínače to skončí jiskřením kontaktů, v případě spínaní třeba tranzistorem se tento může zničit.

Typické je to třeba u klasické zapalovací cívky (pro kladívkové, nebo TCI zapalování, ne pro CDI), kde na primární vinutí připojíš 12V, ale po rozpojení kladívka přerušovače se na primáru cívky naindukuje klidně 400V, které právě "zachytí" kondenzátor připojený paralelně ke kladívku a tím chrání kontakty kladívka před nadměrným jiskřením a opalováním.

U relátka se to řeší právě diodou zapojenou paralelně k cívce a to v závěrném směru k napájecímu napětí. Tím pádem se při připojeném napájení dioda neuplatní, ale při rozpojení "vyzkratuje" impuls, který cívka naindukuje a ochrání tak spínací prvek. Místo diody je možné použít také sériový RC člen. Při spínání relátka kontaktním spínačem ale můžeš tuto ochranu bez obav vynechat.

Relátko na obrázku je přepínací , tedy, jak je vidět z nákresu (pokud má autor stejnou logiku jako většina elektrikářů) svorka 87 je spínací kontakt a svorka 87A je kontakt rozpínací. Tedy v klidu (cívka nepřipojena k napájení, kotva je odpadlá) jsou spojeny svorky 30 a 87A, kdežto po připojení napětí na cívku a přitažení kotvy relátka jsou spojeny svorky 30 a 87.