Chceš vyhrát cenu zakladatele vtipných vláken????
Zkus místo kvantity kvalitu.

Mám "první" připomínku!

Závist – nejhorší nemoc

Na konci jedné pohádky stálo motto, které mi utkvělo v paměti více než vlastní pohádka: Závist – nejhorší nemoc. A s tím lze pouze souhlasit, protože kdo závidí, je svým způsobem nemocný – na duši. A hlavně je to sám závistivec, kdo se tím vnitřně užírá. Na toho, komu je záviděno, to prakticky nemá žádný vliv, leda když mu to závistivec dává důrazně najevo. Závist je jako červ uvnitř jinak zdravého jablíčka, který hlodá a hlodá a nakonec může prohlodat celou dužninu skrz naskrz. Samozřejmě, že občas se trošku závisti může objevit u každého, ale pak hlavně nesmí přejít do další fáze, která je výrazně horší, a tou je nepřejícnost.

Závist se nese v duchu toho, že je jasné, že tráva na sousedově zahradě je jistě zelenější, ale nepřejícnost pak vede k myšlenkám, jak mu ten trávník co nejdříve poničit a vyplenit, tedy: jestliže nemám zelený trávník já, nebude ho mít ani soused. Když člověk zapátrá v hloubi duše, zejména do dětských let, pravděpodobně si vzpomene, jak se mu líbilo kamarádovou kolo, nebo kamarádčina panenka a přál si to neb ono také hrozně moc mít. Tehdy to bylo ještě celkem přirozené.

Člověk se až časem učí podřídit své ego druhým lidem a ten, kdo se to nenaučí nebo má na duši nějaký šrám, tak buď plánuje, nebo přímo jedná tak, aby se tlaku této závisti zbavil. V lepším případě zmíněného souseda trumfne a koupí si ještě lepší trávník, nebo naopak na zahradu například zaparkuje nový a hlavně mnohem lepší vůz než má on, jen aby ukázal, že je lepší. S úsměvem pojal tuhle situaci Zdeněk Troška v trilogii: Slunce, seno… „Když oni inženýrku, tak my doktora!“ praví Škopková v podání Helenky Růžičkové směrem k sousedům. V horším případě vezme nějakou chemikálii nebo rýč a sousedův trávník zcela zlikviduje.

Než závidět, je lepší si připomenout známou písničku z oblíbené filmové pohádky Nesmrtelná teta: „Tam kde láska vládne, závist je ztracená.“ A také moudrý citát od Sakja-pandita, v němž se praví: „Jestliže někdo závistí se unést dává, když u někoho velkou hojnost uviděl, své vlastní vnitřní bohatství tím vyčerpává, jako kdyby tím i sám sobě záviděl.“ Proto si své vnitřní bohatství, kterým je čisté srdce bez jakýchkoli hlodajících červíků, pečlivě chraňme, to je totiž skutečně jediná věc hodna závisti.

Miskindoma píše: Chceš vyhrát cenu zakladatele vtipných vláken????
Zkus místo kvantity kvalitu.

nechal jsem je tam camrat prudit a sebe urážet jen proto že nejsem zbabělý
vím že zase poběží žalovat ad mí to odstraní


Naposledy editováno 10.05.2012 19:41:59

Bylo nebylo. Na jednom definičním oboru byl definován mocný Logaritmus, který měl za dceru krásnou funkci Sinus x, jak se jeho dcera jmenovala. Byla skutečně nádherná. Její ladná křivka byla zvýrazněna absolutní hodnotou, kterou si ráda oblékala, půvab ji dodávala i velká frekvence a krásná amplituda na sympaticky souměrném oboru hodnot. Při úsměvu roztomile špulila periodu a nevadil ani její mírný kosinovitý předkus.

Funkce na celém definičním oboru žily spokojeně a mocný Logaritmus všechny uznávaly jako svého pána a vládce. Ale jednoho dne s blízko logaritmického pravítka, kde král sídlil, usadila hrozná derivace. Terorizovala pravé i levé okolí a derivovala vše co ji přišlo do cesta, až všude kolem ležely jen samé nuly. Jednou vzkázala králi: "Za týden zderivuji tvoji dceru". I bylo mnoho smutku v prstencovém okolí, až král rozhodl: "Sinusoidu a půl definičního oboru dostane ten, kdo nás zbaví té hrozné derivace."

Zpočátku se hlásilo mnoho funkcí, které se chtěly s nepřítelem utkat. Ale dny ubíhaly, a po derivaci vždy zůstávaly jen nuly. Statečné složené funkce metaly po derivaci své parametry, kvadratické funkce chtěly v boji využít parabolický tvar svých grafů, ale všichni podlehli. S úspěchem se nesetkal ani exponenciální rytíř, který se sice domníval, že je pro derivaci neporazitelný, ale ta jej chladnokrevně zderivovala při základu y. O nabídce krále se dozvěděl i šlechtic Arcus von Sinus. Byl moudřejší než všichni ostatní, a proto se nevydal přímo do boje, ale nejdříve vyhledal starý moudrý integrál, který měl v boji s derivacemi velké zkušenosti. "Dobře jsi udělal, že jsi za mnou přišel," řekl mu integrál. "Dám ti tři dary, které ti v boji pomohou. První je exponenciální štít. Je tvořen složenými exponenciálními funkcemi s různými proměnnými, a proto je velmi těžké jej zderivovat. Můj druhý dar je tento integrační meč. Je to jediná zbraň, která je schopna derivaci porazit. Třetím darem je tento cyklometrický amulet. Bude ti stále připomínat abys při integraci nikdy nezapomněl přičíst konstantu. A teď jdi a determinant tě provázej.

A přišel den, kdy měla být zderivována krásná princezna Sin x. Doprovázena lehkými lineárními funkcemi kráčela princezna k doupěti strašlivé derivace. V tom se přiřítil Arcus von Sinus na ohnivé limitě a zvolal: "Nic se neboj krásná Pann …(?) … funkce. Jsem tu, abych tě zachránil!" a pobídl svou limitu ke cvalu. V tom už vylezla derivace ze svého doupěte. Zahlédla bojovníka a vrhla se na něj. Arcus však nečeká a útočí svým integračním mečem, exponenciálním štítem kryje každý pokus o derivaci. Všude kolem odletují zkrvavené parciální zlomky a po zemi se bezvládně povalují vnitřní funkce. Konečně se i derivace sesunula na zem. "A je to." Zaradoval se von Sinus. V tom se mu ale v exponenciálním štítu zjevil starý moudrý integrál se zrzavým plnovousem: "Moment princi. Druhá derivace ti nic neříká?" A skutečně. Z doupěte už leze druhá derivace a sápe se na rytíře. A zase boj, zase zlomky a elementární funkce všude kolem. Ale nakonec byl princ i s druhou derivací hotov. Pak nahlédl do skript. "Ne, třetí derivace už skutečně neexistuje," oddechl si. A už se k němu ženou šťastné funkce a oslavují vítězství nad derivací.

I starý mocný logaritmus přišel a děkoval. Pak se zeptal Arcuse, jak se s nim vyrovná. "Jsem chrabrý funkční předpis a šlechtic Arcus von Sinus. Dejte mi svoji dceru, krásnou Sin x, a budu spokojen". Dostal tedy princeznu a měli spolu krásnou konstantu. A jestli nezemřeli, konvergují dodnes.

Mám dotaz... Co je to 'žalo vnik'?

Jestli se chceš vážně pobavit,tak sem vyvěs anketu kolik lidí pobavily tvý vtípky,nebo ne...

Slam píše: Mám dotaz... Co je to 'žalo vnik'?

máš to špatně, on má žalo-stně málo vniků.. proto je tak smutný a raději nám to všem řekl..

„Nikdy neopomeň vzdát díky za každou lekci, které se ti dostane, bez ohledu na její obtížnost. Uvědom si, že z každé lekce může vzejít jen to nejlepší a že každá potíž na tvé cestě je zároveň odrazovým můstkem. Je třeba zvládnout mnoho důležitých lekcí, a čím dřív je zvládneš, tím lépe. Nikdy se jim nesnaž vyhnout nebo je obejít, ale snaž se zjistit, proč tu jsou, vyrovnávej se s nimi čestně a přímo. Nikdy nebuď jako gramofonová jehla, zaseknutá do rýhy a neopakuj znovu a znovu staré chyby. Chceš-li se změnit, můžeš tak učinit. Chceš-li být jiný a žít vítězný život, musíš se prostě rozhodnout, že to uděláš, a stane se tak. Proč nezačneš hned teď vidět v životě to opravdu nejlepší a užívat života tak, jak se má?“

ta_hrozná píše: máš to špatně, on má žalo-stně málo vniků.. proto je tak smutný a raději nám to všem řekl..

to zní jako správná diagnóza

Objektivně řečeno a kolik máte děti a vnuku vy ne psu a koček

...žalo vnik je žalostný vnik???

...tak nebud smutnej treba se TO naucis...

sqwer píše: ...žalo vnik je žalostný vnik???

...tak nebud smutnej treba se TO naucis...

nechám to těm co už to umí

a to nejmenší ne ni vidět mám krasné dědi heč

lubobek píše: a to nejmenší ne ni vidět mám krasné dědi heč

No to teda
Klucí jsou takoví angličtí, bych řekla

Jájinaa>


Naposledy editováno 15.05.2012 12:55:35

pro všechny, nevěřící, že je u mne na návštěvě pavleto...



Naposledy editováno 17.05.2012 10:06:19

když se chce,ta to jde...

Naposledy editováno 18.05.2012 20:18:19

lubobek>

Už to tu bylo víckrát,ale mně se to moc líbí
Jedné vlahé letní noci, provoněné olejovou emulzí, cítil malý sroubek M6 ČSN 02 11 55.0 opravdu velké předpětí, a tak vyrazil do skladu sbalit nějakou matku. Po cestě potkal několik mosazných špon, které na něj špulily svoje otřepy a vystrkovaly své ladné šroubovice. Ale šroubek tušil, že ho dnes večer čeká nevšední zážitek a šrouboval si to dál do skladu. Narazil také na jednu zrezlou štětku, která mu podlézavě nabízela, že by potřebovala zkalibrovat, ale šroubek se nenechal zlákat mastnými řečičkami, protože věděl, že by z nej sedřela piliny a zničila jeho prozatím vysokou přesnost. Když vtom ji spatřil. Byla to přímo královna mezi tuctovými "emšsestkami". Korunová Matička M6 ČSN 02 14 11.18. Zrovna si před Johansonkami leštila svoji chromovanou korunku, ale to už to šroubek nevydržel a rychloposuvem zamířil přímo k ní. Vzpomněl si na radu své staré kamarádky a učitelky rychloupínací matice M6 ČSN 24 35 37, která mu jakožto známá sňatková podvodnice poskytla spoustu životních rad. Rychle se představil, pronesl několik konverzačních vět o CNC strojích a o elektrojiskrovém obrábění a nakonec se jí zeptal, jestli by nechtěla jít k němu domů podívat se na jeho
sbírku břitových diagramů. Matičku sice břitové diagramy příliš nezajímaly, ale líbila se jí šroubkova čočkovitá hlava s krásnou symetrickou pěšinkou, a tak souhlasila. Šroubek byl zase
rád, že dnes ulovil takovou pěknou matku a že si nemusí večer potají na záchode listovat strojnickými tabulkami. Když zabouchly dveře jeho pracovního stolu, podíval se na něžnou křivku jejího závitového profilu a zlehka ji objal, aby zjistil její parametry. Vtom ho ale Matička zarazila. "Máš konzervaci ?" zeptala se starostlivě. "Nezlob se, nerada bych od tebe dostala nějakou dislokaci." "Neboj se." odvětil šroubek. "Dnes jsem si do vany od soustruhu napustil nový olej a řádně se v něm promazal." Matičce se opět vrátil úsměv na vylestěnou tvářičku. Šroubek pomalu položil její konstrukční základnu na prizmatické lože. Jemným mikroposuvem se dostal do výchozí pozice a začal pozvolna šroubovat. Díky jejímu malému součiniteli tření byli oba velice vzrušeni. Poté, co se přiznala, že lehčí SM praktiky ji vzrusují, ji šroubek zavedl do svého šuplíku s upínacími přípravky. Celou noc takhle zkoušeli různé konstrukční spojení. Až brzy nad ránem, kdy oba překročili dovolenou teplotu i mez únavy,ulehli ke spánku. Po několika pracovních směnách, kdy spolu strávili mnoho normohodin, zjistili,že jsou slícováni jeden pro druhého a rozhodli se uzavřít pevný svazek. Narodila se jim malá podložka, kterou pojmenovali B 6,4 ČSN 17 02.18 a jestli nezrezivěli, drží spolu dodnes.

Rubi>

Rubi> tak to neznam

Rubi>to čtu poprvé

lubobek píše: a to nejmenší ne ni vidět mám krasné dědi heč

jo jo a ta dcerka celý soused!!! CSAN !!

D.I.N.A.> Kanado, souseda tu nemám...

Naposledy editováno 18.05.2012 22:19:41

lubobek píše: D.I.N.A.> ty kanado to je moje žena

chuděra,je slepá??? CSAN !!

D.I.N.A.> vidí ??!!

Naposledy editováno 18.05.2012 22:17:42

lubobek píše: D.I.N.A.> že jsi lepy, to už každý vy,nevím proč ,si stěžuješ ,že jsi ocas !!

možná je lepší být ocasem,než KOKODEM !!! CSANJTUJVP!!

D.I.N.A.> na to že jsi z Ostravy, tak si obojí