Budu prezentovat svůj názor na zdravení či nezdravení. Pamatuji, když můj táta měl Fiata 600, tak jsme se všichni fiátci nadšeně zdravili na dálku. Jezdilo jich poměrně málo, tak proč ne. Když jsem před 5 lety začínal na motorce, ochotně a s nadšením jsme se taky zdravili všichni. Bylo to hezké. V poslední době ale, jak přibývá motorek, se zdravit nějak přestává. Chápu, že v ošidné situaci je zdravení "za každou cenu" i nebezpečné. Soustředit se na jízdu a ještě sledovat, kdo jede proti mně abych včas pozdravil, nemusí být vždy právě bezpečné. Takže když pozdravím a protějšek neodpoví, nemám z toho právě dobrý pocit, ale respektuji. Pokud já nepozdravím a naopak protějšek mě přátelsky zdraví, také z toho nemám dobrý pocit. Mám kamarády, kteří zastávají názor - nezdravit, protože, jak říkají, "to bych měl tu ruku nahoře pořád". Něco na tom je, ale dokážu se vžít do kůže protijedoucího, který mě přátelsky zdraví a já neodpovím...? Někdy na mne mávají oba, jezdec i batůžek, to je pak těžké nepozdravit. Osobně zdravím a nehroutím se, když mi někdo neodpoví. A takových přibývá. Zatím není motorek zdaleka tolik jako plechovek a spojuje nás společný zájem a radost z jízdy na motorce a je to hezký zvyk.
Horší je, když se nepozdraví vzájemně někde u motorestu, na parkovišti, u pumpy. To už je trošku divné a myslím, že i nezdvořilé.

1155 píše: Horší je, když se nepozdraví vzájemně někde u motorestu, na parkovišti, u pumpy. To už je trošku divné a myslím, že i nezdvořilé.

Souhlas Z vlastní zkušenosti vím, že někdo tady péemkuje jako o život, pak žebrá o icq a nakonec když se náhodou potkáte na benzínce, tak ani nepozdraví, nepřijde. Trapas

1155 píše: Horší je, když se nepozdraví vzájemně někde u motorestu, na parkovišti, u pumpy. To už je trošku divné a myslím, že i nezdvořilé.

No tyvole, já jsem strašný hovado nezdvořilý, jak jsem zjistil
Zas ale vedle mě vyniknou ti správní, co se tak rádi objímají