1 reakcí na tento příspěvek Česká TT Hořice
Dojedou jezdci na závody, udělají si pěkný víkend, svezou se, večer popovídají. Někdo přiveze super závodáka, znovu říkám, ty z osmdesátých let už mají svuj půvab, Jiný přiveze přestavěnou Hondu, snaží se ji mít pěknou, každý najde svou kategori a podobné motorky. Nikdo nikomu neříká, co to má za šrot, na pravidelnost jednou vyhraje Helmut, podruhé Hans, navzájem s zatleskají a těší se na další závody. Samé usměvy a pohoda. U technické bazírují na zajištění šroubů, brzdách, zkoušejí, zda funguje vidlice. Když má někdo péráka, nejede jako u nás kategorii H, ale C do roku 48, protože i debil ví, že souboj péráka s Jawou junir z roku 67 muže přinést při předjíždění o kolo mrzutost. A koncepčně pérák patří k motorkám do C. A navíc je uplně jedno, kdo je rychlejsí, jede se na pravidelnost, měří se ne 2 kola, ale každé, což je spravedlivější, po závodě behěm 30 vteřn počítač vyjede pořadí, protože každý má na motorce zapůjčenou měřící skřínku. Start je s motorem v chodu, takže se nemůže stát, že někdo prostě na startu motorku neroztlačí a jede domů. Nebo, že se rychlejší jezdec nechá roztlačit zezadu, pak se prodírá ostatními a muže se stát havárie. To tam není.