Velká Cena 1973

Nad areálem parkoviště Velké ceny ČSSR v Brně se probudil letní den. Hlavní příjezdovou branou, přísně střeženou a kontrolovanou se sjíždějí funkcionáři a ředitelství, rozhodčí, pořadatelé a jezdci, kteří trávili noc v brněnských hotelech .Většina jezdců však přespala ve vlastních pojízdných domech. V přívěsných vozech , nebo velkých stanech. Je teplo v závodnické vesnici manželky jezdců vaří a nebo podávají snídaně, Aktéři závodu ,mnohdy se svými potomky se pouštějí do jídla. Nebýt motocyklů, které zakryty plachtou postávají opodál, mohl vzniknout dojem, ,že se nacházíme někde blízko mořské pláže. To je samozřejmě jen dojem. Všichni přítomní myslí na závod, který bude zanedlouho rozdělovat body do Mistrovství světa.. Proto muži brzo odkládají příbory a zaměňují je za šroubováky a různá mechanická nářadí. Jsou většinou soukromníky ,sami sobě tedy mechaniky. Jen nemnozí z nich si můžou dovolit luxus pomocníka. Většinou se tedy o stroje postarají sami. Jen stáj mv AGUSTA 350 a 500 je zde oficiálně tedy kompletní .Mechanici v červených kombinézách s modrými pruhy otevírají veliký zelený kamion -pojízdnou dílnu. Vyvážejí z něj 6 křiklavě červených motocyklů pro dva své tovární jezdce božského Agostiniho a fantastického Reada.

Poněvadž je brzo jezdci zde ještě nejsou. Zejména Ago přijíždí až poslední, krátce před zahájením závodu. Mechaniků a motocyklů si vůbec nevšímá. Naopak se pečlivě převlíká do kombinézy prohlíží pečlivě brýle a přilbu. Potom odchází ke startu, kam mu stroj přivádějí mechanici. Read je o poznání skromnější. Ago je opravdová hvězda se vším filmovým efektem .Sláva mu však poslední dobou bledne. Letos již po několikáté dostal řádně za vyučenou od nadějného fina Lansivuoriho. A v Brně ve 350tkách pořádně.

Procházíme se parkovištěm. Blíží se zahájení závodu. Jezdci ve stopětadvacítkách přijdou první na řadu. Pojedou zahajovací jízdu. Mají připravené motocykly a tlačí je doprostřed parkoviště, kde je připraven prostor pro rozjíždění a zahřívání strojů. Tady již nevládne ona pokojná nálada, jako ve vesnici několik metrů odtud. Samotní jezdci nebo jejich mechanici pobíhají s nářadím, zažívají nebo narychlo ještě naposled upravují motocykl. Siréna ohlašuje nástup třídy ke startu, Nervozita opadá - jde do tuhého. Ještě několik minut, než startérův praporek zahájí závod. Potom jezdci na vše zapomenou a budou myslet jen na jízdu - na trať před sebou s množstvím zatáček, na řazení, brzdění a hlídání nepředvídaných situací, s nimiž se setkají, Pro všechno ostatní se odreagují až do doby, než je v cíli zastaví černobílá šachovnice a vrátí je - unavené a zpocené opět mezi normální lidi. Potom odtlačí motocykl ke svému stanu nebo přívěsu, přikryjí jej plachtou a zasednou na rozkládací turistické křeslo, aby si při šálku kávy nebo čaje odpočinuli. Mnozí z nich budou ještě startovat v další objemové třídě.

Brněnská trať je přírodní, klasickou silniční tratí. Jezdecky je nesporně zajímavá a sportovně poutavá. Poradatelé udělali vše co bylo v jejich silách, aby byla co relativní co nejbezpečnější. To nakonec ocenili i samotní jezdci a ocenil to také delegovaný sportovní komisař FIM. O tratích a jejich bezpečnosti se již mnoho diskutovalo. Neméně se napsalo v odborném tisku. Automotoklub svazarmu v Brně, jako pořadatel tohoto naše nejreprezentativnějšího podniku se měsíce, léta, ročník od ročníku stará a snaží o zkvalitnění trati. Nachází pro to pochopení u všech složek stranického a veřejného života v Brně a v celém jihomoravském kraji.

Jestliže si máme pro náš stát máme uchovat Velkou cenu, musíme udělat vše, aby zejména povrch vozovky přesně odpovídal mezinárodním předpisům. Trať prochází celkovou přestavbou.. Již v roce 1975 má být kratší asi o 1,5km. Nová trasa obejde nebezpečné vesnice.

Během dne střídá závod závod, program jednotlivých jízd byl dodržován. Předposlední jízdou, kdy startovali sajdkáry, se nad tratí stahovaly mraky, Začalo pršet. Déšť netrval dlouho a trať vysychala, To snad byla největší škoda celého závodu, neboť právě sajdkáry na suchém povrchu předváděly vrcholný motocyklový sport. O zajímavosti závodu svědčí skutečnost, že obecenstvo vydrželo na svých místech až do konce. Po posledním závodu se v parkovišti všechno uklidnilo. Manželky chystaly večeře pro své jezdce a druhy. Vesnice se zmenšovala. Někteří jezdci zde budou sice ještě v pondělí odpočívat.. Mnozí však vesnici opustili hned po závodě.. Ago s Readem byli již dávno hotelu převlečení a šli na večeři.

Na velké ceně ČSSR v Brně brali také skrovnou účast naši jezdci. Čest naší vlajky zachraňoval Bohumil Staša, který měl to štěstí a mohl na produkční Yamaze obecenstvu svým šestým místem připomenout, že zde také jezdili naši jezdci.

článek: časopis "Svět motorů" r. 1973
autor: J. Kraus

jan26> Jo to byly krásné doby!