SVATBA ANO ČI NE?
Proč ANO?
Proč NE?
)
Pokud někdo četl všechny příspěvky jako já, tak si tak nějak už mohl vytvořit obrázek o tom, co si hlavně muži myslí o svatbě a žití ve dvou jako takovém...Pojďme si povídat o starostech, strastech, ale i pěkných chvílích a hlavně o tom JAK BY TO MĚLO VYPADAT aby to co nejvíc fungovalo A nenechte se zmást, nejsem žádná šelma, která se tady snaží ulovit někoho ke sňatku, pouze se o podobných věcech ráda dozvídám víc a víc, a propo člověku toto "tlachání" může někdy pomoct při utříbení myšlenek
Naposledy editováno 05.02.2009 20:14:07
Sailly>Lipos> CO MYSLÍĚ ŽE JE MYŠLENO TÍM "i ve zlém"???Protože u toho bysme se mohli pozastavit..
Že neopustíš toho druhého ve chvílích jeho nouze .. dlouhodobá frustrace z práce, zdravotní problémy .. místo toho u poskytneš útěchu, pochopení, svou alespoň částečnou pomoc, která je v tvých silách.
Často se před problémem chováme jako pštros, místo toho, aby jsme ho řešili.
Lipos>Sailly>Suzuki> Ta žena, kterou si před dvaceti lety brali a bylo jí 18 od té doby nezná nic jiného, než vychovávat děti a starat se o rodinu a nikdy neměla tolik času na sebe, aby se dál vzdělávala, chodila po solárkách, kadeřnicích a společenských akcích....
1) Je nesporné, že formální sňatek dnes nemá takový význam jako "před několika málo sty lety", kdy "žít na hromádce" bylo jednak společensky nepřijatelné, a jednak manželství představovalo v mnoha případech jedinou legislativní instituci, která poskytovala ženám nějaká práva a ochranu. To samé platilo i pro děti ("bastardi" neměli nárok prakticky na nic).
V dnešní době se změnilo postavení žen i názor na nesezdané páry či svobodné matky, Matka i dítě mají svá práva vyplývající ze zákona, tudíž tyto objektivní důvody pro formální manželství pominuly.
2) Přesto má formálně uzavřené manželství určitý symbolický význam (zaznělo výše). Jenomže pro někoho ne. Někdo si potrpí na všelijaké rituály, někdo ne.
S osobní zkušenosti vím, že formální sňatek dnes opravdu jen plní psychologickou funkci pro toho, kdo je tímto způsobem založen. Z hlediska stability vztahu, péče o děti apod. je to naprosto zanedbatelná proměnná, jejíž význam nelze nijak generalizovat - v některých případech mohou komplikace s rozvodem rozchod oddálit, ale to může někdy nadělat akorát velkou škodu. Navíc - nemyslete si, že pokud by se chtěli rozejít dva lidé třeba po 15 letech vztahu, kteří mají několik dětí, společný majetek apod. že by to byla snadná procedura, i kdyby nebyli sezdáni... vždy to záleží na těch konkrétních lidech.
V případě mě a mé ženy to bylo tak, že jsme původně svatbu plánovali, ale vždycky nám do toho něco přišlo... až jsme nakonec zjistili, že to opravdu k ničemu nepotřebujeme...
Ani pro děti není formální manželství nijak podstatné - děti potřebují dobré zázemí, to je vše. Malé těm záležitostem okolo svatby nerozumí a ani je to nezajímají, starší se třeba občas na něco zeptají, tak se jim to vysvětlí, a je to...
Naposledy editováno 22.08.2008 10:27:40
Lipos>Že neopustíš toho druhého ve chvílích jeho nouze .. dlouhodobá frustrace z práce, zdravotní problémy .. místo toho u poskytneš útěchu, pochopení, svou alespoň částečnou pomoc, která je v tvých silách.
.
Opravdu myslíš, že tohle nějak "ošetřuje" formální slib daný někde v kostele?
Kdepak. Je to čistě otázka osobního založení toho nebo onoho člověka...
Nikdy jsem nezažila, že by si naši řekli křivé slovo, neřkuli aby jeden na druhého vztáhl ruku...a v našem mrňavým bytě se neutají ani to co si šeptaj sousedi
Dalo by se říct, že mám dobrý důvod věřit na šťastné manželství, ale dnešní doba je fakt jiná...a můžou za to komunikační prostředky, chatování a ruzné mozkové masáže z medií a časopisů "bravíčkem počínaje, přes ruzný cosmpolitany až po super.cz"
ještě jedna věc...nemusím svatbu jako takovou...ten den...to je mi strašně prosti srsti...
ale co se týče manželství tak třeba jednou prostě budu chtít nosit jméno partnera, protože na to třeba budu hrdá a budu chtít to dobré i zlé...kdo ví...
Suzuki> třeba jednou prostě budu chtít nosit jméno partnera,...
vida... zajímavé... a já myslel, že dnes stále více žen inklinuje k tomu, nechat si své jméno i po svatbě - a sám to rovněž podporuju... je tam sice pak ten technický problém s tím, po kom se budou jmenovat děti... ale patriarchální stereotypy je třeba neustále nabourávat...
Sailly>Lipos> já to v první chvíli pochopila tak, že tím zlem myslíš i nevěru toho druhého, což je nejčastější příčinou rozvodů u nás...co je zajímavé je, že častěji se rozvede žena s nevěrným mužem, než muž s nevěrnou ženou...
Nevěra je jen důsledek toho, že ve vstahu něco dlouhodobě nefunguje .. pokud to tedy bereme z podstaty vstahu a ne z podstaty toho, že jsou lidé, kteří mají vyšší sklony k častému střídání partnerů .. ale o tomto již vypovídá předpartnerský život .. Pokud ve vstahu něco dlouhodobě nefunguje je to jen problémem dialogu, komunikace a vycházení si vstříc. Nikde na světě nelze nalézt dva naprosto stejné jedince, proto je třeba ve vstahu komunikovat i o banálních problémech a běžných starostech a tím získat přehled, kam až je možné vzájemně zajít nebo co je třeba vzájemně udělat.
Repulsion>Lipos>Že neopustíš toho druhého ve chvílích jeho nouze .. dlouhodobá frustrace z práce, zdravotní problémy .. místo toho u poskytneš útěchu, pochopení, svou alespoň částečnou pomoc, která je v tvých silách.
.
Opravdu myslíš, že tohle nějak "ošetřuje" formální slib daný někde v kostele?
Kdepak. Je to čistě otázka osobního založení toho nebo onoho člověka...
Všechno je jen v lidech .. dodržování slibů, zákonů a obecných morálních hodnot.
Lipos>Nevěra je jen důsledek toho, že ve vstahu něco dlouhodobě nefunguje .. pokud to tedy bereme z podstaty vstahu a ne z podstaty toho, že jsou lidé, kteří mají vyšší sklony k častému střídání partnerů .. ale o tomto již vypovídá předpartnerský život .. Pokud ve vstahu něco dlouhodobě nefunguje je to jen problémem dialogu, komunikace a vycházení si vstříc. Nikde na světě nelze nalézt dva naprosto stejné jedince, proto je třeba ve vstahu komunikovat i o banálních problémech a běžných starostech a tím získat přehled, kam až je možné vzájemně zajít nebo co je třeba vzájemně udělat.
Hezký idealistický názor