Ono je to někdy zajímavý s tím popitím. Kdysi dávno když jsem ještě študoval, tož jsme seděli na koleji kdesi zalezlí, kecali, popíjeli pivo, rum a borovičku a nějak se mi dostala do ruk B-horna. Prostě lesní roh se 4 klapkama. Předtím jsem to snad ani nikdy neviděl, natož abych na to hrál. No a nedalo mi to pokoj, dokud jsem na ten inštrument nevyloudil nějakej tón, nevím ani jak jsem pozjišťoval co je která klapka a jejich kombinace, ale pak najednou jsem zjistil že se na to dá trochu hrát, mezitím kamoš vytáhl kytaru ze skříně chvilku jsme cosi blbli a já hledal k akordům tóny a mně se podařilo nevím dodnes jak zahrát Yesterday od bítlsáků, co to uměli zpívali, co neuměli zpívat zpívali taky a pak jsme se úplně zrubali na šrot jak nás to vysílilo Od té doby jsem tu písničku už nikdy nezahrál jinak než z not. Prostě se někdy cosi povede ani se neví jak
J.M.K. - jak jsi dával to video s pianinem (dostal jsem se k tou až před chvilkou) tak mi napadlo podle kousku refrénu (sindy jou jou jupi jupi jou jou jou) že by to mohla být stará známá Bloudím po Broadwayi. Anglický názvy mi nic moc neříkají, neb anglicky umím jen jediný slovo - pipe.

J.M.K. píše: Tož mně by "popití" nepomohlo... to bych do sebe musel obrátit tři flaše rumu, aby to na mně bylo znát.

No jo, když vy tam máte tu zvláštní pumpu, kde se tankuje jindřichohradecká plachetnica, to se není co divit

v4o - já se na tu křídlovku teprve po sporadickejch chvilkách učím, od B po g1 to jakž takž jde ale vejš se už strašidelně trápím, kolísám, prskám, neladím a musím furt rozebírat ty roury abych vylil co tam naslintám, teda spíš naplivu. Nebo naprskám. Na křídlovku hrával kdysi táta, pak ji dal bratrancovi co měl kapelu a trubka jim chyběla, nějak se to pak jaksi zamotalo a tátova křídlovka skončila nikdo neví kde. No a když táta umřel, tož jsem si řekl že by někdo měl přece jenom jako na jeho památku ty plechy foukat, tož jsem si starší křídlovku koupil a skočil do toho po hlavě. A mám plán že se naučím tátovu oblíbenou písničku a pak mu ji půjdu zahrát na hřbitov. Vím akorát že ji napsal B.Smetana , je snad v nějakých ženských zpěvech či čem a znám kousek slov ( nevím jestli dobře) Večer když se stmívá, dříve než jdu spát, na lávce sedávám u našich vrat. Sedím při měsíčku, hledám svou hvězdičku, kde jsi, kde jsi, kde jsi hvězdo má... nebo tak nějak Jsem se k notám kde by to bylo napsaný ještě nedopídil, táta žádný neměl co pamatuju, hrával všechno z hlavy. Ani pořádně nevím jak se ta písnička jmenuje.

memphis.unv píše: abych se králikářům taky pochlubil

pekne pekne,ted si delam zalusk na hermlinaka a potom silene chci zajeciho kralika...ten je kouzelnej...

J.M.K. píše: sharkis> Přesně tak, já bych třeba na kejtru nikdy nedokázal hrát čistou a složitou melodii, ságo a klarec asi to samé.
Skladbu jak kterou - některou slyším jednou a zahraju z fleku a jiné musím poslouchat dlouho, než mi "vejdou do uší", pak to zkoušet hrát, než se trefím, nahrubo si zapamatuju obraty a pak nakonec udělám nějakou vlastní improvizaci.

To ja nemam problem se solama atd,ale nechapu napr basak,tomu reknes jakoukoliv pisnicku od dechovky po metal od starych po nove a ty akordy tam da.na to jsem zase levej ja.ja spis melodii a sola plodim:D ale o to lepe se sklada.on da podklad a ja melodii a je to

Bimbam> Tož to jo... enem škoda, že sa ta plachetnica nedá tankovat u stojanu ta jak benál - ohnivá wasrofka jako ohnivá wasrofka, palivo jako palivo. Tož to be potym tyhalo echt.
Ináč tu písničku už vím od vonZahna, jest to tuta:



Tož mňa též trklo, že to može tyhať blódění po Broadwayi, šak zajímalo mňa, kterak jest to v originále.

enusim2> Na basu bych si troufnul, umět na ní. Tam je to většinou jen rytmický základ a když má člověk sluch, tak to trefí.
Ale třeba tohle bych nezvládnul ani po létech cvičení:



To bych si fakt musel rozdělit mozek na tři části a také vzhledem k tomu, že pořád nemám plnou sílu v nohou a stoprocentní cit od kotníků dolů, těžko říct, jestli bych ty basy stíhal a jak dlouho.

To není člověk, to je mimozemšťan

A léta cvičení ? To je otázka, nad kterou poslední týdny hloubám... pomohou, nepomohou ? Mám teď problém někde v nátisku, vyšší tóny mi pískají a pořád se toho nemůžu zbavit a pořád jsem si říkala - budu cvičit, to se spraví... a teď tak přemýšlím - jak člověk pozná, že na něco prostě nemá, že se na to má vykašlat ? Nebo má na to každý, pokud se dost snaží ? Platí to obecně, ne jen v muzice. Třeba zkouším jezdit trial a taky si mockrát říkám - naučím se to vůbec někdy ? Má cenu se trápit ? Stačí jen snaha a tréning ?

Trochu smutné téma, asi mám krizi středního věku

Taky znám jednoho mimozemšťana. Co ten umí na foukačku, je až neskutečný. Jen nevím jestli má motorku, králíky a kozy
http://www.bomba.cz/video/mistr-harmonikar/

v4o> To by spíš chtělo ,aby na Tebe naživo koukl někdo, kdo na ságo dobře umí a ten má slušnou šanci poznat, kde děláš chybu. Ale jsou chyby, kterých se vědomě nezbavíš a pak zcela bezděčně a náhodou přijdeš na to, jak to má být. S tám mám osobní zkušenost, sice ne přímo muzikální ,ale je to ten samý princip: Od malička jsem ráčkoval a nikdo si s tím nevěděl rady. Až pak později jsem už nevím, proč (asi mi něco upadlo), bezděčně řekl "Doprrr dele!"... a šup, v tom okamžiku se mně povedlo zcela náhodou patřičně rozkmitat jazyk a od té doby non problemo. Holt to chtělo náhodou na to přijít, tak třeba nakonec u Tebe to bude podobné. Radit na dálku se nedá a já tuplem nepomůžu, jelikož ságo jsem v životě nezkoušel.

Kovboy> To už je potom o talentu a obratnosti. Já slušně zvládám oboustrannou diatoniku G+C (nhrávku bohužel nemám), ale chromatika se šoupětem už mi moc nejde.

Tohle bych ještě (snad) po chvíli cvičení zvládl:



Hraje sice solidně, ale mohl se trochu slušně obléct, když už hraje toto a ještě se nechává natáčet.
Také měli dát mikrofon někam do sálu, ne přímo ke kameře... to cvakání není způsobeno přechodovými jevy na kontaktech (typické pro hammondky a většinu dobových elektrovarhan), ale mechanickou hlučností hracího stolu.

v4o píše: To není člověk, to je mimozemšťan

A léta cvičení ? To je otázka, nad kterou poslední týdny hloubám... pomohou, nepomohou ? Mám teď problém někde v nátisku, vyšší tóny mi pískají a pořád se toho nemůžu zbavit a pořád jsem si říkala - budu cvičit, to se spraví... a teď tak přemýšlím - jak člověk pozná, že na něco prostě nemá, že se na to má vykašlat ? Nebo má na to každý, pokud se dost snaží ? Platí to obecně, ne jen v muzice. Třeba zkouším jezdit trial a taky si mockrát říkám - naučím se to vůbec někdy ? Má cenu se trápit ? Stačí jen snaha a tréning ?

Trochu smutné téma, asi mám krizi středního věku

Do jistý úrovně je schopnej nacvičit každej, ale opravdu dobrej bude jen člověk s talentem a pílí. Tak po 5ti letech budeš tušit, jestli z toho ně bude

a vemte do kapelky tohodle machra bezva zpěv pořád hledá kapelů která ho veme k sobě a davy šílí

J.M.K.> Já chodím na hodiny, sama bych se těžko něco naučila. Spíš na to neumí přijít ani učitel, v čem je problém, do pusy mi nevidí, že. Nejhorší je, že někdy hraju vše úplně v pohodě a někdy děs a hrůza. A mám pocit, že dělám vše stejně. Ono i u té muziky, stejně jak u motorek, je většina věcí hlavně v hlavě.

vonZahn píše: Do jistý úrovně je schopnej nacvičit každej, ale opravdu dobrej bude jen člověk s talentem a pílí. Tak po 5ti letech budeš tušit, jestli z toho ně bude

Tak to je dobrý, to mám ještě 4 roky a 4 měsíce čas a já nemusím být opravdu dobrá, stačí, když se to bude dát poslouchat. A až budu stará, budu si moct chodit přivydělávat hraním někde na rohu, protože žádny důchody už asi nebudou

v4o píše: Tak to je dobrý, to mám ještě 4 roky a 4 měsíce čas a já nemusím být opravdu dobrá, stačí, když se to bude dát poslouchat. A až budu stará, budu si moct chodit přivydělávat hraním někde na rohu, protože žádny důchody už asi nebudou

Myslím, že minimálně rok je potřeba na to, abyses ten nástroj naučila ovládat natolik, aby Ti hrál povětšinou tak, jak chceš - a někdy je i to málo Ve Tvém případě je to ještě "horší" v tom, že nemáš základ z nějakého jiného dechového nástroje a hlavně ten nátisk ve vejškách kolikrát musí bejt hoooodně pevnej, což jinak než neustálým cvičením nikdy nenacvičíš, protože svaly k tomu potřebné v běžnym životě namáháš jen minimálně, nebo vůbec

Pak je to taky o tom, na co hraješ - někdy může být problém v nátisku, jindy v hubičce nebo plátku to by ale měl bejt schopen učitel odhalit

Ani plátek není jako plátek - dřív se ještě netavily do těch obalů jak na šprcky, takže se běžně dělalo to, že sis vzala nástroj do obchodu, a vyzkoušela sis jakej Ti zrovna sedne, což už s nástupem obalů proti vysychání moc nejde...

Jinak jestli Ti nejdou vejšky, tak si zkus koupit 1 plátek měkčí než na kterej hraješ, alespoň o 0,5-1 číslo, popřípadě si ho nech ještě trochu seříznout - častokrát to pomůže

E: písmenka

Naposledy editováno 08.11.2012 17:50:22

Hernajs jaký Beer Barrel polka, vždyť je to stará dobrá Škoda lásky , co z ní skopčáci udělali Rosa Munde a angláni tohle, ovšem původem je to naše česká polka ti cizáci jsou taky jak štoudev

v4o - jak píše Šarkis, chce to čas. A trpělivost. Muzika za to stojí. Když někdo vezme do ruky jen obyčejnou kytaru, tak první půlrok se morduje s hmatama a rytmem a vší možným, po roce už zahraje nějakou tu písničku a po dalších letech to jde už furt líp a skoro samo. Čas a hrát a cvičit. Překousat se vrzáním a pískáním a podobně. Máme tady na dědině takovou malou partu a sem tam se jednou tejdně slezeme na pár písniček, jeden kluk tahá poslední dva měsíce ságo, do jedný písničky se docela hodí (Song nočního nábřeží, W.Ryvola) a když to zkoušel poprvý tak se sem tam trefil ale takový to co by člověk od saxíku čekal tam furt nebylo a nebylo ale když nad to doma sedl, pouštěl si to furt dokola z nahrávky a 14 dní na tom makal, tak najednou minulou zkoušku přišel a bylo to o 300% lepší a už z toho prostě šlo to, co by člověk si podvědomě představoval že by ságo mělo asi tak hrát. Saxík je krásnej nástroj, tož držím palce ať to učení mučení překoná a zbude už jenom učení. A že muzikanti se učej furt můžu klidně po nějakejh třiceti letech muzicírování říct a podepsat se pod to..

Naposledy editováno 08.11.2012 20:12:15

v4o> Má na to hodně vliv i to, jak dobře jsi v pohodě. Když budeš nervozní a nejistá, pak se to logicky odrazí i na hře. Zrádné je příliš se na hru soustředit - to pak také podvědomě znervozní a je to v háji. Stejně jako necvičit do úmoru - když se to přežene, tak se pak lehko stane, že třeba hraješ úplně v pohodě, ale pak v kritické chvíli (třeba při vystoupení) se asi nějak projeví ta únava, dostaneš jakési "okno" a najednou všechno zvořeš, ani nevíš jak. Nevím jak jinak tento faktor vysvětlit, ale je pravda, že to neplatí jen pro muziku, ale pro každé učení.

Bimbam> Jasně, já vím, že jest to česká písnička, ale v zahraničí jest asi faktyš nejznámější ta jak "vyvalte sudy". Spíš možem tyhať reci, že jest tak světoznámá a bela zhanykovaná do takého kvanta jazyků. Kdysi som kajsik počúl aji malajskú verzu, šak tu včíl nemožu nikde lapnót.

Tak už jsem klidnější Já se vůbec nechystám to vzdát, taky si myslím, že do toho roku nemůžu čekat, že to vždy zahraje. Pořád prostě věřím, že když budu cvičit, tak TO prostě přijde. Jen jsem tak hloubala, jak poznat, že TO je v p*deli Anebo prostě aby člověk ze sebe nedělal tak trochu blbce, že se o něco snaží a je úplně mimo.

Mám známou, která po dvou letech ježdění na motorce má pořád problém s rozjezdy a na rovné široké okresce jezdí cca 60 - 80km. Zastavování je krizový manévr. Tak tam je jasné, že se to nenaučí nikdy.

S tou nervozitou je to taky pravda, jak mi to nejde, začnu zmatkovat a kazit i úplně jednoduché věci.

sharkis> Člověče, plátkem to není. Už jsem jich vystřídala hafo, mám jich doma jak plátková královna Od 1, 1.5, teď jsem se vrátila ke 2, na kterou jsem hrála předtím.
Fakt je to v nátisku, protože když mi to zapískne, jsem schopná to hned opravit a zahrát dobře. A spíš to mačkám moc a zavírám vzduch. Tá předchozí hubička byla taková masivější, tak mi to asi "nedovolila" tak zmáčknout.
Nechám tomu čas do Vánoc, pořád si říkám, že když to jde někdy, tak stačí zvednout počet těch "někdy" aby se přiblížili "pokaždé" A kdyby to bylo pořád špatné, zkusím jinou hubičku.

Naposledy editováno 09.11.2012 14:30:12

Tož ono vyloudit tón z dechovýho inštrumentu je dycky složitější než brnknout na klapku u klimpru, takže trvá dýl než se to člověk řádně naučí.

Ani s tím klimprem to není tak jednoduché... každý je jiný a leckdy už jen síla úhozu dokáže zcela změnit nejen hlasitost, ale i barvu tónu. Tam záleží hodně i na tom, kdo na ten cajk hraje. když k tomu sedne někdo, kdo se opravdu umí vcítit do kůže saloonového hráče, tak je to sakra jiné kafe, než když k němu sedne někdo, kdo jest zvyklý na kvalitní koncertní kousek. pak by člověk ani neřekl, že je to jeden a ten samý inštrument.

cvičíte, cvičíte?

sharkis> Když je čas... včíl je to pennssylvánská polka. Už dávno mám nacvičenou ještě jednu, ale tam netuším, kterak se jmenuje. A nemůžu se dostat na to, udělat nahrávku.

sharkis> Každý den aspoň chvíli, ať pusa nezapomene. Včera jsem zjistila, že vůbec nedokážu hrát rychle, prsty nestíhají...ale na to mám ještě čas.

V posledním čísle Reflexu je hezký článek o pozounistovi, který si po amputaci ruky nechal udělat trojnožku, na kterou postavila nástroj, aby mohl tahat jen jednou rukou. To jsou ispirativní osudy.

Jo a jezdíte ještě někdo ?

v4o> Já zase někde viděl číňana, který přišel o obě ruce po úrazu elektrikou a naučil se hrát na piano nohama. To nechápu - i kdyby dokázal ovládat každý prst zvlášť, stejně jsou dost krátké na to, aby mohl hrát plnohodnotně jako rukama.
Jinak nejezdím a to už druhým rokem. A včíl nemám ani na čem - v červnu jsem dal motorku pryč, jelikož stejně nepřehodím nohu přes sedlo.

Na ježdění bohužel není čas ani počasí, ale příštích 30 dnů má prý být teplotně nadprůměrných, tak doufám, že se ještě svezu

sharkis> Také jsem zahlédl ten článek, ale pohádky pí Honsové už dávno neberu váženě. A upřímně řečeno, moc nechápu, proč takové dlouhodobé prognózy vůbec dělají, když současné technologie a znalosti umožňují kloudně předpovědět na dva dny dopředu a ani tam není žádná stoprocentní jistota. Na delší dobu už jsou to jen velmi nepřesné odhady a hádanky.

To už se spíš dá spolehnout na takové klasiky, jako jak vypadá cibule, jakým způsoben zežloutne a opadá bříza, nebo třeba úroda jeřabin.

Jo, jezdíme, jak by ne,ještě nenapadl sníh a nemrzne .

Bimbam> Bóchám od zavystě.

Už jsem doma z koncertu. Neslyším, chraptím a už vím, jak to vypadá, když někdo hraje na saxofon. Musela bych cvičit dvě hodiny denně a dožít se 214 let, abych to uměla Ale bylo to doobrýý

Ještě k těm předpovědím počasí -

Indiáni přijdou za šamanem: "Šamane, řekni nám, jaká bude zima..."
"Nevím, zeptám se duchů, zatím chystejte dřevo"
za týden: "Šamane, řekni nám, jaká bude zima..."
"Zatím jsem ještě nedostal odpověď, dělejte dál dřevo a přijďte
za týden."
Pak se šaman vypraví do města za meteorológem a ptá se ho: "Jaká bude zima ?"
"Nevím, ale asi tuhá, indiáni dělají dřevo jak zběsilí"

Takže tak nějak tomu i věřím

Jezdím, ještě není zima. Nehraju, je mi zima.