Zajímalo by mě to z hlediska spotřeby (pokud jedu stejnou rychlostí na vytočený nižší stupeň nebo podtočený nižší, má to vliv) a také opotřebení motoru. Párkrát jsem si totiž nebyl jistý, jestli už mám řadit nebo ne, protože i když jsem podřadil, tak se mi to nezdálo podle zvuku nějak moc podtočené, natož aby se to cukalo, ale obecně jsou motorky spíš vysokootáčkové stroje, tak nevím Nebo rady, že to spíš vytáčet než podtočit neplatí pro všechny motorky?
Díky za radu.
1 reakcí na tento příspěvek Dlouhé cestování - lépe držet na nižším stupni v otáčkách ne...
(reakce na) Dlouhé cestování - lépe držet na nižším stupni v otáčkách ne...
xirik píše: nejvíc ušetříš, když stojíš
Hej, podle mě to zase není vůbec špatný dotaz a zaslouží seriózní odpovědi. Když jede hodně dlouhou štreku, tak ty náklady na benzín jdou nahoru a jestli na 3000km dlouhé výpravě bere motorka 5l/100km nebo 7l/100km, to už je znatelný rozdíl. Stejně tak, když jsi v odlehlejším místě v nádrži toho moc nezbývá a nikde žádná pumpa, tam je úspornější jízda sakra důležitá .
Dlouhé cestování - lépe držet na nižším stupni v otáčkách ne...
V podstatě jde o to najít otáčky kdy motor nejede díky nízkým otáčkám mimo rozumné výkonové okno.
Nedokonale využití paliva mimo tohle okno díky nízkým otáčkám musíš nahradit jeho množstvím. Na jeden zdvih sice ujedeš delší vzdálenost, ale s velkou spotřebou. V krajních případech motor pocukává a při přidání plynu nereaguje, jen změní zvuk na hlubší. Motor značně trpí, protože na jeden zdvih musí shořet velké množství benzínu, což jsou velké síly a tlaky. Protože píst nemá zároveň díky těžkému zpřevodování kam lehce uhnout, hrozí podpálení ventilů a značné opotřebení.
Naopak při vyšších otáčkách jde motor lehce, namáhání je menší, spotřeba na jeden zdvih oproti podtočenému motoru je nižší, ale zase vychází hodně zdvihů pístu na ujetý metr, což spotřebu opět zvyšuje. Pokud zase vezmeme extrém, motor bude namáhán vysokými setrvačnými silami, teplotami a vyšším otěrem na 1km.
Každý motor má hladinu ideální spotřeby a cestovních otáček jinde a jde spíš o cit ji najít. Motor musí běžet plynule, s radostí, ale ne naprázdno. Musí být cítit, že výkon nechává na asfaltu. Specialitou jsou pak dálnice. V těchto rychlostech hraje hlavní prim odpor vzduchu a rozdíl mezí 120 a 140km/hod může být klidně 1L. Nejnižší spotřebu se mi povedlo dosáhnout s nízkými otáčkami, ale kdyby měl motor jezdit v tomto režimu, můžu jej po pár tisících vyhodit. Chce to kompromis.
Jinak má zkušenost je, že největší úspora paliva se dá dosáhnout předvídavou plynulou jízdou v co nejustálenější rychlosti ideálních otáček. Před zatáčkou nebo obcí nedržet plyn do poslední chvíle a pak brzdit, ale včas odstavit plyn a brzdit motorem, odhadnout situaci na křižovatce tak, abych nemusel zastavovat, ale získal čas korekcí rychlosti atp.
1 reakcí na tento příspěvek Dlouhé cestování - lépe držet na nižším stupni v otáčkách ne...
(reakce na) Dlouhé cestování - lépe držet na nižším stupni v otáčkách ne...
adamadamec píše: No s Edrigem bych nesouhlasil! Je to o těch optimálních otáčkách a výkonu...najděte své místečko a jedete ekonoma.
A já nesouhlasím s tebou. Pokud se motor nedusí - tzn. necuká a jde hladce je spotřeba nejnižší, jakmile začneš přidávat spotřeba stoupá.
Pokud chceš jet úplně na limitní spotřebu je třeba jet na co nejnižší otáčky motoru a přidávat jen tolik, aby po přeřazení na vyšší rychlost otáčky zase na tuto hodnotu spadly.