Jak jsme jeli na "Roud sixty six"

19. dubna 2015
Účastníci výjezdu: Karbu (předseda), Číža sr., Číža jr., Vigi a Hanka, Šóďa a Markétka, Jendor a Blanka, Víťa a Verča

Po dlouhé zimě (tedy spíš šesti měsících podzimu zakončených jednou sněhovou kalamitou) se sešlo nemálo členů bratrstva, aby projasnili občanům Příbrami den krásou svých strojů japonské provenience a připojili se k 4. nedělnímu přejezdu české rt66.

Pokud nejsi, milý čtenáři, seznámen s českou silnicí číslo 66, věz, že má se svým originálním předobrazem mnoho společného. Vede malebnou přírodou, asfalt už místy nahlodává zub času, a člověk si nikdy nemůže být jistý, zda ho někdo z bodrých venkovanů nesejme brokovnicí na první dobrou. Jediným, byť zanedbatelným rozdílem, je fakt, že česká Route 66 je zhruba 500 krát kratší než její americká kolegyně. No co, zas máme nejkratší silnici č. 66 na světě.

Naše krasojízda započala v 10 hodin ráno. Teda započala by, kdyby si mistr Jendor obligátně nezapomněl papíry od mašiny doma i s peněženkou a nenabral zpoždění půl hodiny. Až ten chlapec jednou dojede včas a se vším, nastane snad konec světa.

Přes drobné klopýtnutí na startu se nám přeci jen podařilo dosáhnout Příbrami v takřka závodním čase a sevřeném útvaru, tvořeném bez výjimky vyznavači tovární značky Yamaha. O typové čistotě se rozepisovat nebudu, neb někteří naši členové nesou menší objem svých strojů poněkud nelibě. Na druhou stranu, když předsedův Wildstar - junior stojí mezi Yamahou TDM a "variací na Electra Glide by Číža", nepoučený divák by si rozdílu nevšiml.

Po patřičné obhlídce ostatních strojů a hromadném konstatování, že: "nejhezčí je stejně ta vlastní", jsme se rozhodli potěšit nejen náš zrak, ale i chuťové pohárky a žaludeční krajinu obecně. Číža se jako rozený vůdce chopil vedení a jal se vést náš ansámbl k restauračnímu zařízení.
Mělo nám být divné, že jsme zhruba po padesáti metrech začali ztrácet směr i tah na branku. Nebylo.
Mělo nám být divné, že nás naviguje domorodec s vizáží mongolského pastevce, který lišácky pomrkává na svou ratolest, jak to nandá bandě motorkářů. Nebylo.
Mělo nám být divné, že krom nás do Švejk Restaurantu nikdo další nemíří. Ani to nás nevarovalo.
Usedli jsme tedy ve výše jmenovaném podniku, učinili celkem jednoduchou objednávku (hegemonii deseti polévek narušovaly jen dva nakládané hermelíny) a doufali v gastronomické orgie.
Zatímco jsme ucucávali nealkoholické nápoje, čím dál nervózněji jsme sledovali hodiny, neboť z hodiny a čtvrt vyhrazené k obědu už zbývalo jen několik málo minut. Za tu dobu se krom několika prudkých úderů z kuchyně a tempa vrchních, které se z kategorie "Šnek" přesunulo do kategorie "Šnek paralympionik", nic nezměnilo. Číža, jako správný vůdce smečky, se tedy autoritativně připomenul uhrovatému pinglovi, zda může polévku očekávat ještě letos. Po sérii dalších úderů z kuchyně se opravdu polévka objevila na stole. Jedna. Před Čížou. Nutno podotknout, že to u zbytku tlupy vyvolalo stejnou reakci, jako krvácející tuňák mezi hejnem žraloků bílých. Číža s lžící v jedné a vidličkou ve druhé (samozřejmě umí stolovat, vidličkou se pokoušel zahnat Jendora, který se rozhodl polévky zmocnit i za cenu ztrát na životech) dojedl a celou situaci se pokusil zlehčit tím, že polévku prohlásil za "poněkud chladnou a nedochucenou". Nečekaně tím situaci vůbec nepomohl. Nezbylo, než za afektovaného pohledu číšníka objednávku stornovat a vrátit se k motocyklům.

Rád bych podotkl, že fronta na jediný alternativní zdroj bílkovin, burgery Sweet 60´s, vedla třikrát dokola kolem příbramského náměstí, a protože jsme se nechtěli uchýlit ke kanibalismu, raději jsme se rozprchli pořizovat fotodokumentaci akce, případně jsme tiše postávali a vychutnávali poslední cigaretu v předtuše brzkého metabolického kolapsu způsobeného nedostatkem potravy. S ulehčením jsme přijali výzvu k seřazení se před vyjížďkou. Přeci jen je ten svět ze sedla tak nějak hezčí. Minimálně se nemůžete rozeběhnout za prvním dítětem, vyrvat mu z ruky párek v rohlíku a tento v zájmu zachování vlastního genofondu okamžitě vcelku pozřít.

Samotná vyjížďka byla famózní. Sice si na 16 kilometrů dlouhé trase moc člověk moc nezablbne, ale Příbram z toho bude žít minimálně následujícího půl roku. Příbramáci, Příbramačky i nepočítaně Příbramčat lemovali celou cestu, mávali a nadšeně poskakovali radostí v momentě, kdy jste jim zamávali. Pokud jste i zatroubili, káceli se v mdlobách k zemi. Do teď jsem si myslel, že můj Roadstar má klakson s projevem homosexuálního slona v období pubertální mutace, po dnešku ho považuji za věc rovnocennou motoru z pohledu nepostradatelnosti při jízdě. Co se disciplíny týče, projevili se opět vyznavači divoký hvězdy jako vzoroví řidiči, mávači, troubiči, fotiči a zdraviči. Pokud k tomu přičteme krásu jejich spolujezdkyň, chápeme, proč někteří přihlížející mužové zapomínali na své ratolesti i manželky, co víc - mnozí zapomínali i dýchat!

Milý čtenáři, abych ti přiblížil délku té slavné krasojízdy, byla přesně tak dlouhá, jako čtení předchozího odstavce. Ale stálo to za to! Jenže my jsme banda toulavá, a hlavně nenažraná (teda až na Čížu, ten byl pořád nažraný polévky od Švejka), vytratili jsme se tedy z končící vyjížďky a kuli pikle kam za dobrou krmí. No, vzali bychom zavděk i špatnou krmí, dokonce i naprosto mizernou školní jídelnou. Hlavně, aby to objednané jídlo skutečně donesli.

Vedení jsem se tedy chopil já, a s grácií sobě vlastní jsem se vydal na trasu Příbram - Beroun. Sice jsem nevěděl kudy, ale hřálo mě tvrzení Jirky, že je to moc pěkná silnice. Cestou jsme zažili nečekaný úkaz. Šóďa se během spořádané jízdy v koloně začal vysvlékat! Došlo sice jen na bundu, ale pohled na něj, kterak se snaží zoufale předjet a zastavit kolonu, přičemž díky vlající bundě vypadá na motorce jako Batman šmrncnutý papírovým drakem, ten je nezapomenutelný.

Jak byl útvar celou cestu vzorově sevřený, na posledních metrech značně znejistěl. Jendor to stočil k pivovaru Berounský medvěd. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby k němu nevedla zaprášená panelovka a celá restaurace s pivnicí nebyla obklopena šrotištěm. Pokud existuje místo, kam policisté vstupují zásadně za dne, ve dvou a ještě koňmo - je tady. Nutno podotknout, že první dojem občas klame, a za odvahu byl náš ansámbl bohatě odměněn.

Ještě bych ale rád podotkl, že jsme při čekání (!) na pozdní oběd v Berounském medvědu objevili zvláštní souvislosti. Možná jste si všimli, že pokud se vyjížďky účastní jeden náš nejmenovaný člen, obvykle prší. My jsme si všimli, že onoho nejmenovaného člena provází i jistá tendence nenechat ostatní členy najíst. Ne, že by je rušil - oni prostě jídlo nedostanou vůbec. Když i předseda uznal, že tyto neblahé jevy bychom mohli zvrátit rituálním obětováním tohoto člena, atmosféra v podniku se dala krájet. Naštěstí v Berouně evidentně magie našeho vyvolávače deště a odpuzovače objednaných jídel neplatí, a byl tak v poslední chvíli zachráněn přívalem Medvědích tlap, kuřecích steaků a žebírek. Což ovšem neznamená, že bychom to rituální obětování neměli na Wilsonce probrat!

Po nezbytných kávičkách jsme se nacpáni k prasknutí (Víš, jak jsme riskovali, milý čtenáři? Tohle přežrání nás po celodenním strádání mohlo i zabít! Ale hrdinně jsme se tomu riziku postavili!) odkolébali ke svým strojům, a usednuvše na ně, nabrali jsme směr k našim drahým domovům.

A tady mé vyprávění končí, milý čtenáři. Hned za mostem přes řeku Berounku jsem vzal ostrou levou, abych se pokochal serpentinami nad Berounem, přičemž zbytek bratrstva se kochal směr Praha - Libiš.

P. S. Milý čtenáři, mohu-li doporučit tip na výlet na přelomu června a července, vyraž do Švejk Restaurantu v Příbrami. Tou dobou už by mohli mít hotových i devět zbývajících polévek a dva hermelíny!

S úctou
Dvorní kronikář

Jendor

Naposledy editováno 20.04.2015 10:16:48

Chválihodná činnost, člověk je aspoň v obraze, když tam nebyl Jen tak dál!

Super, dobře se to čte, jen ten název...kronika bratrstva, to je jak bratrstvo kočičí pracky

Patrik1602> To byl taky záměr, já když tu naší skupinu pozoruju, dost mi asociuje Foglarovky - jen jsme spíš Rychlý Pípy než Šípy
Edit : Voni my z toho vypadly ty Divoký hvězdy :D Tak jsem to hned napravil.

Naposledy editováno 20.04.2015 21:25:49

Jendor píše: Patrik1602> To byl taky záměr, já když tu naší skupinu pozoruju, dost mi asociuje Foglarovky - jen jsme spíš Rychlý Pípy než Šípy
Edit : Voni my z toho vypadly ty Divoký hvězdy :D Tak jsem to hned napravil.

Rychlé pípy...dost dobrý

Jendore, myslím, že sis na sebe ušil pořádný bič
Teď budeš muset na jakoukoli vyjížďku, která se bude pořádat touto bandou, jinak nebude v tvé kronice vše řádně zaznamenáno. A to by bylo ale opravdu ale opravdu nemilé.

Jendor> Ješte ti z toho vypadlo, to že když jsem dojedl polévku a bylo jasné že další polévky již nepřinesou, pokojně jsem odložil obranou vidličku a poté co synek odmítl dolízat talíř od polévky, že zase prý takový hlad nemá, jsem ti sakra nabídl dojetí zbytků polévky které jsem si odtrhl od úst. Co by za to daly Somálské děti Jendo TY TY.

CizaPetr> Vzhledem k tomu, že pro tuhle vyjížďku byly karty rozdaný zcela jasně, role polívkovýho ultrapadoucha padla na tebe. Tudíž jsem v zájmu přehlednosti textu musel upozadit občasné náznaky altruismu z tvojí strany (třeba nabídku dojetí dvakrát dojeté misky).
Nicméně se jako zapisovatel nebráním kartelové dohodě, za pravidelnou možnost dojíždět po tobě nádobí (jestli to bude i dál vypadat jak v Příbrami, budem se muset asi servat ještě s Jančou), se z kroniky může velmi rychle stát hrdinný Epos o Čížovi. Vedle toho budou legendy o králi Artušovi vypadat jak šestáková literatura

Bravo Uctivy hlubokosklon pred Tvym dilem Takze Ciza po zakazu jakychkoli poznámek o počasí si koleduje i o trvaly zákaz vyberu restaurací Ještě ze mu zbývá to navigování,i když i v teto činnosti má úspěšně nakroceno k suspendaci To uz pak zbývá jen nastenkar P.s S Janinou se do souboje o jidlo nepoustej, jeli Ti zivot mily a krvavé sporty cizi

Jendo, ty renesanční muži, funkce kronikáře ti pásne naprosto dokonale. Jenom je drobátko škoda, že jsem na to nepřišel jako předseda já a nejmenoval tě do funkce..... ale co už, já samozvaný předseda, ty samozvaný kronikář, číža samozvaný mrakoplaš a stravoplaš........ jinak moc pěkmě a pravdivě popsaný....díky.

Jendor> Krásná práce,díky !

Naposledy editováno 28.04.2015 13:08:44