plynouce z našich životů.
„Napiš mi něhu
miláčku
vločkami sněhu
z obláčku
O princi s kněžnou
O kvítku
Napiš mi něžnou
povídku!"
„Něha je křehčí
skleněného vlasu
na notě
Něha je lehčí
pozachvění hlasu
v samotě
Něha se nedá
napovídat slovy
děvčátko
Slova jsou šedá
O něze ti poví
zrcátko"
„Už zase pláči
u kávy
Slzička smáčí
rukávy
a kreslí šmouhu
na líčku
Napiš mi touhu
mazlíčku!"
„Když zjara sněží
skřivan k slunci letí
nad mraky
Nad vrchol věží
letí vzkazy dětí
pro draky
Žijeme touhou
Touhou zbičováni
zemřeme -
vteřinu pouhou
jsme-li milováni
srdce mé"
Naposledy editováno 17.09.2013 18:45:44
skupina vojáků krví se brodí...v zástupu za sebou jak husy jdou,
na svojí práci jsou všichni hrdí...koho potkaj toho zabijou,
na minu jeden z nich šlápnul...ta konala práci svou,
ozval se vých strašný...střepiny tělo rvou,
jinam hlava letí....jinam nohy zas,
na dvě části tělo dělí přetrženej pas
medvíďátko mámu hledá, je to malý neposeda,
byli na procházce v lese, teď se chudák strachem třese,
kde si má mámo rozmilá...kam ses mi v lese ztratila,
i co se to mihlo ve křoví...plamínek ohně???...kdožpak ví???
to veverka ocáskem zavrtěla...když míšu plakat uslyšela,
utři si slzy po pláči...já vím kde máš mámu huňáči,
na cestě stojí...tuze se o tebe bojí,
i objala malého nezbedu...maminka z rodiny medvědů,
příště ho nebude muset strašit...k večeři uvaří s medem kaši
2 reakcí na tento příspěvek Poezie všeních dní
umělce sem v sobě dusil...nynčko mě to začíná...
zase bavit...
neřiká se tomu dneska hip hop???
jsem nudnej patron pod pantoflem ženy...
po práci brigády, ježdění žádný...
být tu rád na světě nejni tak snadný...
rád živim děti...a banky fakt nerad...
když vidim kalouska...jak mašín ctirad,
vzal bych ho pod krkem...dožil se éry...
že budou pyšný jednou moje dcery