Pavel,Renča VFR800 Brno,Bratislava

Pavel,já Olina Bandit 600 Lysá nad/ Labem

Radek Drag Star 1100 A Lysá nad/ Labem

http://novoola.rajce.idnes.cz/norsko/




Končí půlroční přípravy a putování prstem po norské mapě.Přichází očekávaný den,den, který nemůžeme ani dospat.

Píše se červenec,první den tohoto měsíce roku 2006, 7hodin 15 minut a 32 sekund, kdy usedáme na motorky
a s radostnými pokřiky vyrážíme.
Cestou na Cínovec se v myšlenkách loučím s Českou republikou.Než se nadějeme,jsme na Cínovci a hupky dupky do Německa.
Nasadíme na dálnici a ani fádní krajina,která trvá neuvěřitelně dlouho, mi nevadí,protože moje myšlenky jsou na severu.
V 19:oo hod.odplouváme z Rostocku do Dánska. V doprovodu racků vyplouváme na širé moře.Vítr,který nám češe vlasy,klidná modrá hladina,jen vlna která čeří vodu od projíždějící lodi,zapadající slunce,které se třpytí na hladině, dává pocit klidu.
V devět opouštíme dánský přístav a kotvíme v blízkém kempu.




Brzy ráno opouštíme kemp.Během dvou hodin vjíždíme na nádherný dlouhý most,který dělí Dánsko od Švédska.
Kilometry celkem ubíhaly. Než jsme se nadáli,přišlo Norsko.Tolik očekávané Norsko.
Projíždíme zalesněnou kopcovitou krajinou.
Značky upozorňující výskyt sobů,upoutávaly náš zrak hluboko do lesů.
Dívám se,jak pomalu slunce zapadá za obzor.
Jedeme klidně,protože taková nádhera se musí vychutnat a pomalu trávit.
Po ujetých 700kilometrech na nás padá únava,ale krásná únava.





Opět brzy ráno vstáváme.Zanedlouho přijíždíme do Osla.
Nabíráme směr Lillehemmer.
Navštívíme pýchu Norů-areál OH.
Stojíme před obrovským skokanským můstkem,kde je položena vlajka olympijských kruhů.
Čas je neúprosný.Hltáme další kilometry.
Kotvíme v kempu Otta.
Chatky z obou stran obklopují hory.
Procházka po okolí nás zavede k obřímu vodopádu,
kde se voda valí kamenitým údolím a prach z ní padá na naše udivené tváře.
Ačkoli je půlnoc,je neuvěřitelné světlo.
Jako by noc ztratila svou moc.





Ráno vztyk a ke strojům.
Krajina klidně ubíhá,teplota 25 stupňů s mírným vánkem je bombastická.
Kraj se pomalu začíná měnit.
Po obou stranách vyrůstají tmavohnědé skály,ze kterých padá voda do údolí.Zde se začínají tvořit potoky,které odvádějí vodu z hor.
Hukot vody je slyšet už zdaleka.
Hory nás začaly svírat a silnice se postupně zužovala.
Pomalým stoupáním vjíždíme do údolí Trolí stezky.
Zhluboka se nadechnu a zírám na tu nádheru.
Po pravé straně upoutá zrak zpěněný ohromný vodopád,který vzbuzuje respekt.
Klikatá cesta nás vede vzhůru.
Z lidí,aut i autobusů zůstavají pouhé tečky a my jsme na samém vrcholu hor.
Skály pokrývá třpytící se sníh od slunečních paprsků a voda z roztálého sněhu padá do údolí.
Široké dlouhé údolí je porostlé jarní zelenou travou.
Opouštíme údolí trolů.
Projíždíme zasněženými skalami.Na trávě se tvoří rybníčky z tajícího sněhu.
K večeru přijíždíme k další nádheře-Orlí stezce.
Po pravé straně, z níž přijíždíme v naší těsné blízkosti,je vodopád ozdobený duhou.
Na jezeře plují dva ohromné houkající parníky a míří si to mezi soutěsku černých skal.
Voda je tmavě modrá a průzračná.
Je čas se ubytovat.
Ochotná Norka nám pronajímá krásnou chatu s balkonem,ze kterého koukáme na nádherné skalní masivy,a jen zlatavé paprsky zapadajícího slunce zvýrazňují jejich krásu.




Nejkrásnější den

Pátého dne přijíždíme na Dalsnibbu.
Stoupáme vzhůru k nebesům po štěrkové cestě.
Pohled do údolí na modré jezero, ve kterém se zrcadlí skalní masivy. Z velké výšky se díváme na fjord.
Z Dalsnibby vjíždíme do zasněžených hor.
Slunce příjemně hřeje.
Projíždíme dva tunely,které jsou dlouhé kolem pěti kilometrů.Je v nich zima.Teploměr ukazuje šest stupňů.
Skály z obou stran nás začaly svírat. Uzkou cestou jedeme výš a výš.
Vyhoupneme se na úplný vrchol hor.
Dech se tají,až vykřiknu:,,Pane bože!"
Srdce mi začne bušit.
Seskakuju rychle z motorky a ženu se dívat na tu krásu.
Přes otevřená ústa údivem nemůžu sundat přilbu.
Naskakuje mi husí kůže a tělo polívá chladný pot.
Stojim před ohromným fjordem,kde se přede mnou vztyčují tři špičaté černé skály.
Zespodu jsou porostlé tmavě zelenými smrky,které rostou do velké výšky.
Až ve vysoké nadmořské výšce se jejich růst zmenšuje.
Tuhle nádheru ukončují lišejníky,které jako provázky zdobí ty černé krasavice.
Z obou stran se rozprostírají oblejší hory a mezi sebou svírají neuvěřitelně modrou vodu.
Na levé straně fjordu vede klikatá cesta dolů.Končí v údolí.
Mlčim.
Jen se dívám.
Cítím, jak mi ta nádhera jde pod kůži, a pocit blaženosti z tý krásy mi projíždí celým tělem.
Oči mi jezdí z jedné strany na druhou a centimetr po centimetru rozebírám každý kousek skály,vody i lesů.
Nemůžu se nabažit.
Nechci,aby tenhle pocit někdy vyprchal z mího těla.
Pomalu sjíždíne klikatou cestou dolů.
Jedeme podle jezera s modravou vodou.
Slunce se nám opírá do zad.
Uzkou úžlabinou projíždíme mezi skalami.
Zanedlouho se hory rozestoupí.
V dáli vidíme domky.
Tu chalupa a tu zas támhle.
Chalup začíná přibývat a najednou přijedeme do krásného městečka.
Je to až neuvěřitelné, že tu žijí lidé.
Domy jsou všechny dřevěné v barvách červenohnědá,šedá, krémová a světle modrá.
Na jejich střechách roste tráva, někdy i stromky většinou břízky.
Opouštíme toto nádherné údolí.
Přátelé, začíná být zle.
Kemp i b.pumpa v nedohlednu,benzínu pomálu a hlad.
Jedinej dobrej klad je,že je světlo.Vždyť je půl jedenáctý a slunce teprve zapadá za obzor.
Nádrže máme už na suchu.Všem se nám uleví,když spatříme b. pumpu.Bohužel je bez pumpaře.
Spadne nám kámen ze srdce,když zjistíme,že jeden stojan je na kartu.
Než kluci natankujou,sedám na trávník a sundavám si boty.
Po celodenní jízdě si tělo žádá koupel.
Smrádeček z mých dolních končetin je tak silný,že i racek,který prolétl v těsné blízkosti,zavrávoral.
Netrvalo dlouho a máme i ubytování.
Usínám s nádherným pocitem na duši,protože dnešní den byl pro mě tím nejkrásnějším.
Dobrou noc





V Bergenu v přístavu V?gen nás přivítala několikapatrová loď,která vypadala jako Titanic.
Navštívili jsme přístavní čtvrť Bryggen chráněnou UNESCO.
Je to stará čtvrť hanzovního města.
Domy jsou velmi vysoké, úzké a šikmé.
Mezi nimi jsou dlouhé uličky s pavlačemi.
Rybina byla cítit z nedalekého Torgetu,kde jsou rybí trhy.
Dnešní den je poklidný.
V klídku projíždíme malebnou krajinou.
Dnes táboříme dříve.
Vždyť už šest dní sedíme v sedle.




Sedmý den nás čekala,,Cesta do pravěku"

Nad hlavami se nám prohánějí dešťové mraky.
Projíždíme mezi zasněženými horami,které zdobí modrá jezera.
Vjíždíme do tunelu pod mořem.
Teplota klesla na čtyři stupně.
Po deseti kilometrech vyjíždíme promrzlí a orosený.
Před námi se otevře nádherná krajina, která se průjezdem z tunelu naprosto změnila.
Při vjezdu byly skály černé a zalesněné.Teď jsou žlutavé,oblé,poseté nízkymi stromečky,které vypadají jako bonsaje.Stromky jsou zakrslé,mají placaté do široka rostoucí koruny.
Vjíždíme do dalšího tunelu.
Při výjezdu se krajina opět změnila.
Místo hor jsou po pravé straně jezera s ostrůvky.
Ty se táhnou hluboko do krajiny.
Vjíždíme do dalšího tunelu.,,Copak nás asi čeká?" honí se mi hlavou.Hory jsou vysoké.Dvoumetrové tyče naznačují,kolik je tu v zimě sněhu.
Kopce jsou posety břízami střídající zakrslé smrky.
Po dalším tunelu se hory opět mění na černo a zdobí je obří vodopády.
Právem jsem ji pojmenovala ,,Cesta do pravěku".
Večer přijíždíme do přístavu Kristiansand,kde se zítra ráno nalodíme.






Odplouváme z Norského království,které se mi nechce vůbec opustit.
Tolik krásy najednou jsem ješťe neviděla!
Poslední pohledy na pevninu.
Jen maják, který míjíme,nás vede na širé moře,a já vím, že končí naše putování.
Po 4,5hodinách se vylodíme.
Najedeme na dálnici a hltáme první kilometry k přechodu do Německa.


Brzy ráno vyrážíme.
Opět nekončící nudná německá dálnice.
Připadám si jako robot.
Natankovat,napít,najíst. Natankovat,napít,najíst.
V půl devaté večer po ujetých 950km za 14hodin padáme únavou.



Závěrem

Doufám,že se mi podařilo přenést na Vás trochu našeho dobrodružství,které trvalo tak krátce,ale přesto stálo za to.
Vím,že se tam ještě jednou vrátím.
Pojedu výš a výš,abych spatřila ještě více té nádhery.
Projet Lofoty a navštívit ostrov Bodo.
Skočte na mašiny a jeďte!
Když se díváte na fotky,řeknete:,,To je krása",ale když projíždíte těmi skalami,kde slyšíte hukot vodopádů,
prach vody sedá na Vaše tělo,zhluboka vdechujete tu nádheru,nikdo Vám už nesebere pocit svobody.
Proč svobody?
Protože tam se cítíte svobodný,čistý na duši.
Neuvěřitelná panenská příroda Vám dá pocit klidu.
Loučím se s Vámi a přeju Vám všem lidem,kdo navštíví tuto zemi,aby prožil to, co já.



Trasa
1den Cínovec,Rostocky,trajektem do Dánska
přístav Getser

2den Malmo,přes most Orestad,Helsingborg,Halmstad
Goteborg,Fredrikstad,Moss

3den Oslo,Lillehammer,Otta

4den Dombas,Andalsnes,Trolí stezka/Trollstigveien/
Orlí stezka/Ornesvingen/

5den Dalsniba,národní park-Jostedalsbrean

6den Bergen,Kvanndal,Odda

7den Sordal,Hornnes,přístav Kristiansand

8den přístav Hirtshals,Aalborg,Horsens,Haderslev

9den Dánsko,Německo,Cínovec,Lysá n/L



Ujeto 4400 km
Bandit 600 spotřeba 212 litrů
Benzin Německo 1,37 EU
Dánsko 10,63 DK
Švédsko 11,89 SK
Norsko 12,45 NK

Chaty Dánsko 325 DK
385 DK
Norsko různě 800 NK
600 NK
650 NK
550 NK
650 NK
900 NK Vždy jsme dělili:5

Trajekty 55 EU
131 NK
76 NK
1300 NK

Tunely 130 DK
15 NK

http://novoola.rajce.idnes.cz/norsko/