Toto se mi podarilo sehnat v antikvariatu,samozrejme ho vsichni mate doma, ale nepustili byste ho nikdo

Naposledy editováno 10.12.2011 12:08:18

Retro> Dík...pěkná.

Larry píše: sakra já sem taky musím něco dát
[img] to všechno z Hořic
jména psát nebudu , stejně je všechny znáte

Krásný fotky.A ta předposlední nejvíc-kamarád Mirek Medek.

mrknětě na fotku, na který je start, kde stojí Dekoš, Gachter a Petec
a podívejte se kdo tam stojí s kamerou, a kdo ještě s foťákem
takevej mladej pták
a dnes už pán v letech

chlapci,pěkně to tu frčí, potřeboval bych rozluštit tyhle fotky. Ví někdo?

S vaším dovolením zde zase přidám jednu ze svých vzpomínek na minulost.

O VĚCECH CHOULOSTIVÝCH...

Pořádání závodů na staré trati Masarykova okruhu bývalo záležitostí náramně obtížnou. Ne snad, že by to byla v současnosti na moderním Automotodromu procházka růžovým sadem, ale přece jen to bývalo složitější. Vyplývalo to především ze samotné délky okruhu a tím pádem i zabezpečení celé trati, která, jak známo, sloužila během roku běžnému silničnímu provozu.

V tehdejších dobách bývalo zcela běžné, že celá řada jezdců startovala během dne ve více objemových kategoriích a bylo jim tedy nutno mezi závody poskytnout dostatečnou dobu na přípravu jejich dalšího startu. To se týkalo především těch nešťastníků , kteří z jakéhokoliv důvodu předchozí jízdu nedokončili a zůstali "viset" někde na trati. A protože tehdy neexistovala žádná obslužná komunikace, jejich svoz do místa startu proto musel pochopitelně proběhnout až po skončení závodu. Což ovšem vyžadovalo určitý čas. Tedy přestávku.

Ta bývala vyplněna jednak povinnými hlášeními okruhového rozhlasu o budovatelských úspěších branné organizace Svazarmu a podobnými koninami, takže, na pro diváky důležitá hlášení o změnách ve startovních listinách většinou nezbyl čas a toto probíhalo, až jezdci byli na trati, ale hlavně ty přestávky bývaly vyplněny masovým přesunem občerstvení chtivého obecenstva k patřičným stánkům. Proti dnešku byl jejich počet a hustota nepoměrně řidší, ale s volbou sortimentu to však měli tehdejší návštěvníci daleko jednodušší. Pivo a párek. Slabší jedinci a děti limonádu.

No a kde je příjem, tam je i vydání... S tímto problémem si však pořadatelé příliš hlavu nelámali. Na několika málo místech, kde byl očekáván zvýšený výskyt diváků, vykopali jámy a nad ně postavili plechové vojenské kadibudky, pěkně khaki barvou natřené, aby snad vzhledem nerušily oko útlocitnějších povah a lépe splynuly s okolní přírodou. Tím byl problém, kam s "tím" vyřešen. Jaképak fraky. A nakonec, kolem trati byl většinou les, no ne?

V r. 77, se moje drahá polovička rozhodla, pamětliva slibu, který dala začátkem léta toho roku ve sloupském chrámu Páně, i na místním Národním výboru tamtéž, že mě bude všude následovat, coby poslušná manželka. Tedy i do Brna, na Velkou cenu. Poprvé. I dal jsem si záležet a velkopansky sáhl hlouběji do (společné) peněženky a za 180 Kčs zakoupil dvě místenky na tribunu do Farinovy zatáčky, tehdy snad divácky nejatraktivnějšího místa trati. Inu novomanžel!

Úvodní závod dvěstěpadesátek se zrovna chýlil k dramatickému závěru, když se po mé levici ozvalo nesmělé zavrnění: "Laďo, potřebovala bych si odskočit." " Tak běž", zazněla moje logická odpověď. "Ale já nevím kam?" " Jéžiši, tak chvilku vydrž, přece teď v tom nejlepším neodejdu!" Představa, že neuvidím závěr závodu, byla děsivá! Vydržela...chudinka.

Hned jak projel kolem nás poslední jezdec, jsme tedy vyrazili vyhovět volání přírody. Prošli jsme hlavním vchodem, u pokladny vyfasovali vrácenky a hurá ke kadibudkám. Ale ouha! Podobný problém řešilo více lidí a zhruba dvaceti metrová fronta před každým z těch míst úlevy nevěstila nic dobrého. Tak tedy do lesa. Žádný problém! Tedy pro mě, ne tak pro moji ženu. Žádný strom v okolí se jí nezdál dost silný. A že tam byly kmeny i metr v průměru! Vydala se hledat ten pravý. Prochodila aspoň hektar lesa, přitom si natrhala náruč lopuchů. Čas neúprosně běžel! Blížil se start dalšího závodu a já lehce znervózněl. Konečně! Než zaujala patřičnou pozici, obložila se ještě pro jistotu dokola lopuchy, takže připomínala spíš Makovou panenku z večerníčků. Inu, novomanželka. Taktně jsem se otočil...

Start další kubatury jsme stihli jen tak, tak. Nicméně, o další přestávce "TO" přišlo znovu. Tentokrát na mě! A to jsem přísun tekutin omezil na nejmenší možnou míru. Rychle jsem absolvoval známou cestu na kraj lesa. Spolu se mnou desítky jedinců silnějšího pohlaví. Svůj strom jsem si "zabral" hned z kraje. Když už se začala dostavovat kýžená úleva, těsně za mnou zazněl rázný povel, jako výstřel z pistole:" Okamžitě pojďte sem!" Otočím hlavu tím směrem a vidím uniformovaného "orgána". "Vy jste nerozuměl?!" "Rozuměl, ale snad to nejdřív dokončím, ne?" Chybička se vloudila. V "zápalu boje" jsem si prostě nevšiml, že ten "můj" strom stojí nejblíž stanu pořádkové jednotky VB, což přítomní ochránci pořádku a mravnosti vzali asi jako provokaci.

Byl jsem odveden dovnitř stanu, jehož jedinou výbavou byla školní lavice, židle, psací stroj a petrolejka. V rohu dvě spartakiádní lehátka. A čtyři "orgánové". Přesila jako hrom! V duch jsem se loučil se závodem. "Občanský průkaz!" "Nemám, totiž mám, ale ne u sebe. Mám ho v bundě u manželky na tribuně". "Jakto, že močíte na veřejnosti?" "Netušil jsem, že u toho stromu nelze a u jinýho jo Dyť tam bylo sto jinejch lidí". "Ale žádnej z nich nám nechcal pomalu za krk! Tak to budete mít za padesát a buďte rád, že vás neodvezem ke zjištění totožnosti"!

Nikdy předtím, ani potom jsem nezaplatil požadovanou pokutu tak rád a rychle. Vždyť venku už hřměly motory strojů v zahřívacím kole! " No kde seš tak dlouho", zazněla manželčina výčitka. "Ále, byla tam hrozná fronta a vybral jsem si blbej strom..."

teuvo píše: chlapci,pěkně to tu frčí, potřeboval bych rozluštit tyhle fotky. Ví někdo?

Nevím, ale ta 73 mi připadne trochu jako Josef " Punťa " Hejmala. (?)

JV> 9371 si vynechal,podla mna Oto Krmíček ten skôr narodený

lfg> vypadá tak v obličeji

Hádanka. Brzda nebo Ivan by to mohli uhodnout

Nésu si jisté, přece jen je to hodně let,ale mohl by to být
můj "úhlavní" soupeř v boji o titul Přeborníka JMK 1977 ve tř.350
Karel Navrátil ...

Je to pravděpodobně ze závodu "za brněnským výstavištěm" (Riviéra - Poříčí a zpět ),
nevím ale,kterej rok

Není to Karel,ale Franta Janoušek Těmice,jel 250

Larry píše: mrknětě na fotku, na který je start, kde stojí Dekoš, Gachter a Petec
a podívejte se kdo tam stojí s kamerou, a kdo ještě s foťákem
takevej mladej pták
a dnes už pán v letech

Myslíš Juru Franka nebo toho druhého,co není moc vidět

imoladu> ta ruka s kamerou, to by mohl být Sejk,ne?

imoladu a skarel
no jasně, věděl sem že vás nenachytám

imoladu>

a co tohoto fáru, znáte?
[img]

imoladu nám to povie presne

Larry> ty kamery byly dvě, jednu měl Sejk a druhou David

skarel píše: Larry> ty kamery byly dvě, jednu měl Sejk a druhou David

hm
a pod reklamou Mileta čouhají nějaký boty...........
nevíš či jsou??

Larry> není to AKRO?

skarel píše: Larry> není to AKRO?

BINGO

Díky a určitě nejen za sebe, Larry, za ty fotky na předchozí stránce! Patří k těm, které
oživují vzpomínky/zážitky To ale byla krása, když v Hořicích stály(a pak jely!)
RG-čka 500 Ovšem "Bohóšek" Staša V CROMWELLce na 350 V4 ze Strakonic, to je taky
bomba - vzpomínám,jak při VC v Brně měli v tréningu nějakej problém s motorem a tak zajeli
"přes noc" do Strakonic pro jinej(novej?) a od časného nedělního rána se z depa ozývalo
"hudrování" VéČtyřky, jak ji aspoň volnoběhem "připravovali na závod" (tenkrát holt žádný
WarmUpy nebyly). Trvalo to snad několik hodin, i když i tyto vzpomínky postupně"blednou",
ale zapomenout nelze - byl ´sem toho roku "traťákem" v boxech.
A "ještě jednou Bohuš S." : ta NS500R "trojka" chodila od nízkejch otáček a "dole" začínala
takovým "sonorním" hlasem - úplně stejným, jako má moje GTSedmpade (TAKY "trojka"!)

Mambo, ty seš ale skutečně "skrytej talent" - ta Tvoje novomanželská divácká novelka by si
určitě zasloužila "tisk" (a náležité finanční ohodnocení!). Bavil jsem se

skarel píše: Larry> není to AKRO?

Určitě jsem to nebyl!

Fotografování má tu výhodu, že když se něco nepovede, vždy se to dá vydávat za umělecký záměr autora. Třeba tahle, nazval jsem ji Ruka štěstěny

Pohoda v parkovišti, ale ten název už myslím někde byl

pár obrázků a videí
to jen abystě měli zas nějakej čas pokecávat

JV> Díky za upřesnění, jinak vedle kubánce Brita jede Theo Louwes na Maicu, vzpomínám si, že v televizi pak ukazovali jeho pád v Pisárkách při závodě. A ti Salobirové byli prý otec se synem, jsou vidět vpravo vedle auta, někdy se psalo taky Salobikové.