1 reakcí na tento příspěvek Co by jste delali vy
Další level českého blikání - německá dálnice, po celo týdenní cestě HR - IT - D nepotkáme jediného debila, všichni jedou normálně, mrknout do špiglu jak jedeš rychle a srovnají jak jedou oni, zařadí se pak buď za nebo před a nevíš o nich. Ne tak právě v D, kdy to v 180 začne zavazet před čumák jakýsi idiot rychlostí tak 100 max. Samozřejmě SPZ 4Cnšco, CZ na kastli. Proklel sem jihočecha do sedmého kolena
1 reakcí na tento příspěvek Co by jste delali vy
Mel bys ji koupit kytku a podekovat,ze ses celej a pouze mokrej.
Hetfild píše: Pokud na tom Cinanovi maj jeste origos gumy,tak but rad ze pred tebou jela pomalu a jestli mas gumy vymenene tak but taky rad.Radsi bejt mokrej nez rosekanej a za mokra. Radsi nadej sobe ze nemas nepromok.
Mel bys ji koupit kytku a podekovat,ze ses celej a pouze mokrej.
uz tam mam continentalky :D
BRUTUSSS píše: Jestli jsi motorkar, tak Te snad trocha te vody neslozi, ne?? Pokud si troufas, podrad a predjed...pokud ne, tak opatrne at sebou nekde nemlasknes.
Neslo ji predjet.. uz to tu pisu cca po 5te :)) ale moje chyba ze jsem to nedal do hlavniho komentare.. byla uzka cesta..
Avelina píše: Já "bych jsem" zaujala asi tento postoj: najedu si za ni, pořád se cítím dooost v klidu, když se řítí tak ukrutnou rychlostí , zkontroluju zrcátka, zkontroluju ji, nadechnu se, napětí se blíží až mi rve tep bubínky uší zevnitř ven , cuká mi to všemi oudy, blížím se ke středu, zapínám levý blinkr, napětí roste, začínám se potit, blížím se ke kraji tý plechovky, tep mi mlátí hlavou, že se to už nedá vydržet, bože, všude kolem ta voda, cejtím to vzrušení, nemůžu si ulevit, už jsem skoro na hranici toho auta vzadu, blížím se, natahuju se na úroveň auta, napětí nepolevuje, vyplavuje se neuvěřitelné množství adrenalinu, skoro nic nevidím, prší, může to klouzat, asi umřu, blížím se ke přední hraně auta, přemýšlím, co teď, teď se mi adroš úplně vyplavuje, pomaličku, adrenalinem zcela oslepená posouvám palcem ukazatel směru jízdy doprava, znovu úpěnlivě kontroluju zrcátka, skoro nedýchám, srdce mi buší až v konečcích prstů, mírně zatáčím doprava a jsem tam, dostala jsem ji v rychlosti třicet po pěti minutách... tak to "BYCH JSEM"
Jinak BYCH to normálně blízla zleva
joooo :D sakra tak pekne jsem se nezasmal uz dlouho :D fakt mate talent ))
1 reakcí na tento příspěvek Co by jste delali vy
Avelina píše: Ahoj všichni Díky za pozitivní reakce na můj příspěvek
Nechci se do nikoho navážet, vůbec ne a jestli se zakladatel naštval, má možnost mě smazat , ale přišlo mi nutný tu složitou situaci maličko odlehčit , ale protože jsem si nebyla vědoma ani blížícího se příkopu, ani Zetka na skle dotyčné plechovkářky, tak to přece jenom nebylo ono...
"BYCH JSEM" to maličko doplnila: šílená adrenalinem si na hraně dojeté plechovky s hrůzou, úžasem a pokorou v očích uvědomuji šílenou věc , vidím, očima fixuju Zetko na zadním skle té plechovky, moje vědomí se bouří: stojí ten adrenalin za to? Ale ta šílená záplava, tmí se mi před očima, bojuju, šílím rozpolcením, takový smíšený pocity jsem ještě nezažila (něco jako když se vám tchýně zabije na vaší nový mašině )... Tolika adrenalinu z předjíždění a teď k tomu ta odpovědnost, to Zetko, té ubohé předjížděné začátečnice... Co se jí odehrává v hlavě? Udrží to? Neudrží to? Co já? Udržím se? Zvládnu to? Voda mi zatemňuje výhled, odpovědnost mysl... A pak to přišlo: uvědomuju si, že taky můžu bejt úplně první, jé - to je krásný pomyšlení - bejt první, ona je možná ještě panna ... (no brrr, fuj, já snad z předjíždění ještě budu lesba ), kdo ji... jéééé, to mi to srdce mlátí, svírám hefty promrzlýma, promočenýma rukama a uvědomuju si, že možná budu úplně první, kdo by tu plechovkářku předjel ...
Ufff, srdce mi lítá rozčilením nad směsí adrenalinu, odpovědnosti, lítosti, bezmocnosti nad směsicí lidských emocí, že úplně zapomínám, že je to tam ouzký, ten příkop je plnej trávy, nic než tráva, to by bylo, je, propánakrále, to jsem se orosila hrůzou - s holkou v mokrý trávě , no to mi to předjíždění a adrenalin byl čert dlužnej, kde se to ve mě vzalo????? Rezignovaně zaklapuju, hlavně pomalu, je to všude mokrý, žádný prudký pohyby, žádný, vůbec žádný prudký pohyby , pohyby, pohyby - no fuj, zaháním hrůzné myšlenky, fakt mi ten adrenalin nestojí za to, už mám vodu úplně všude, tu přílbu mám mokrou i zevnitř, to jsem se z té odpovědnosti rozklepala, a vtom se stalo to nejhorší pomalu mě vítězně míjí její prdelka ... (té plechovky, pánové, té plechovky !!! ), já rezignovaně zaklapávám zbytek pootočený pravý rukojeti a v zoufalém pláči se vrhám na nádrž, drže motorku rozklepaným nohama, co všechno se při tom předjíždění mohlo stát , slzy mi stékají celými proudy po urousaných vlasech, já se omlouvám jí, její matce, svojí matce, instruktorovi autoškoly, psovi, předsedovi poslanecký sněmovny, chlapovi, co mi dal papíry na áčko, na koho jsem zapomněla???? Sundávám přílbu, vylejvám celej škopek tý slaný vody, pláču opravdovým štěstím a radostí nad správným rozhodnutím: nebejt motorkářský prase ... co předjíždí v ouzkým nepřehleným úseku děsíc ubohé nezkušené řidičky plechovek
NO, ale stejně BYCH to lízla zleva ... nebo zprava
Ta první verze je podle mě lepší... Ale ty proudy slz ve vlasech, to jsem ještě nezažil ...