Včera odpoledne odjela moje žena i se synkem na tejden na Šumavu... a já jsem teď tejden slamněnej vdovec. Uvítám nějaký tipy, jak takovej tejden co nejpohodověji strávit

Je teda pravda, že mě bylo tak nějak divně, jít večer do úplně prázdný ložnice spát.. a v noci nepřiběh malej dospat druhou půlku noci u nás, a nedostal sem v noci své oblíbené tři kopačky na ledviny. Taky mi bylo trochu líto, že mě ráno budí budík v mobilu, místo aby mi normálně začal Kuba skákat po zádech, a vandrovat do mě "Už di do práce"...

Ale to se dá na chvilku oželet, a mě zajímá, jaký máte vy - taky tátove od rodin - pocity, když se ocitnete na tejden sami doma? Stává se vám to? Jak to prožíváte? Máte pocit že to je plus, nebo mínus? Jste ochotni tady přiznat, že ti vaši nejmilejší vám alespoň v prvních několika dnech neschází, že se stesk objeví až tak kolem čtvrtka, pátka? Nebo už od pondělí roníte slzy žalu a voláte ženě "Lásko vrať se mi"?

Mě odešla na motorce zapalovací cívka - ve čtvrtek jsem ji objednával z E-shopu, tak DOUFÁM, že dorazí dneska, nebo nejpozději zítra - protože je mi jasný jak bych nejradši tenhle tejden strávil