Komentáře
Nalezeno 33 záznamů
| 28.12.2022 | Článek | Budoucnost čeho všeho že je ve vodíku? I mopedů? Ach ty vědomosti... ale hlavně psát komentáře, že! |
| 3.5.2021 | Článek | No dyk se kolem toho už nákej pátek motám - ale na tom litru jsem se zatím nesvez - tak kdy mi ho pučíš, uděláme tady někdy v parnym létě testík? |
| 20.4.2021 | Článek | Díky za pochvalu, mosty mám moc rád, spojují lidi a ty oslí někdy propojí jejich vědomosti. A zvláštních souvislostí je v motocyklové historii spousta, potěší mě když na ně narazím, a pak s nimi někdy krmím i své okolí - ale každého to samozřejmě nemusí zajímat, to chápu. |
| 1.3.2021 | Článek | Kvalitně zpracovaná historie briských značek, to je vždycky poučné čtení. A když je k tomu ještě vzpomínka, jak jsem jako mladý kluk koupil v Běchovicích předválečný čtyřválcový Ariel, se kterým jsem pak měl spoustu trablů! Kamarád mě tam tehdy odvezl na jawce a já jsem složil svých asi 50 kilo čisté váhy na ten těžký stroj, abych brzy zažil jeden z velmi nepříjemných okamžiků. Ariel byl těžký, docela jel a já se s ním nemohl srovnat do zatáčky. Kamarád pak vyprávěl že mě už skoro viděl v levém příkopu, když jsem se z té motorky vyvěsil co to šlo, zpod motorky vylétly jiskry, zatáčku jsem u škarpy vybral, a pak jsem už prý jel o hodně mírněji. Ale zpět k článku: v prvním odstavci se autor diví, proč se tato konstrukce s válci do čtverce přestala vyrábět. O tom možná něco vím. Měl jsem totiž potíže se zadíráním pístů v zadních válcích. Byly chlazeny předehřátým vzduchem od předních válců, a když z toho chtěl člověk vyždímat co se dalo, tak se prostě najednou už nedalo. Poslední modely vznikaly v době, kdy se už výkon litrového čtyřválce očekával vyšší, což byl při této konstrukci problém. Uchladit takový motor s vyšším výkonem by nejspíš znamenalo přechod ke kapalinovému chlazení, a na to se v té době už výrobce asi finančně necítil dost silný. Každopádně Ariel Square Four byl jednou z nejnoblesnějších slepých uliček v konstrukci cestovních motocyklů. +2 |
| 6.2.2021 | Článek | V obvyklém duchu internetových diskuzí trvám na remíze!!! Důvod: model 592 byl i pro výrobce vlastně remízou - nebyl to propadák, ale rozhodně ani žádná výhra. |
| 6.2.2021 | Článek | Na panelku 559 není potřeba žádný znalec, informace že byla uvedena do výroby v průběhu roku 1962 je určitě k mání na mnoha webech zabývajících se značkou Jawa |
| 5.2.2021 | Článek | No jasně, že jsem si tím naběhl. Ale už jsem se z toho tady v komentářích pokoušel vyzout: "Je to o úhlu pohledu - Bizon byl opravdu poslední 250 zavedenou do výroby, 592 byla ale vyráběna déle. Tak která je ta víc poslední? Sportovní utkání mohou bez problému končit nerozhodně, internetové diskuze mohou být proti tomu nekonečné. Já navrhuji uzavřít tento problém jako remízu a příště si dám u titulku větší pozor." Jenže určitě zas ulítnu s něčím jiným, čeho si někdo všimne. Ale od toho jsou diskuze. Ty konstruktivní jsou v pořádku, nikdo není neomylný. A dobrý postřeh, MOTOXPRESS č. 10 byl věnovaný značce Jawa a byl tam i tento článek, jenže zkrácený. Na Motorkářích je delší, je tu levnější tisk. Budu tady takto "recyklovat" i některé své jiné dřívější výplody, také většinou v rozsáhlejší verzi. |
| 5.2.2021 | Článek | Hele, nahllowSKY, bacha na ta přirovnání! To že Jawa 353 už od roku 54, pak panelka aj 592 byl furt jeden werk, to beru. Ale srovnávání s francouzskym autem si vyprošuju, jo! S trochou wercajku se daly s jawkou dělat ve škarpě divy a člověk to dal dokupy a domu dojel, kdežto na vopravu francouzskýho auta musí bejt celá dílna a eště musíš umět vohejbat ruce i v místech kde nejsou klouby... |
| 5.2.2021 | Článek | Díky za zastání, Papiboy. Zrovna tohle je o úhlu pohledu - Bizon byl opravdu poslední 250 zavedenou do výroby, 592 byla ale vyráběna déle. Tak která je ta víc poslední? Sportovní utkání mohou bez problému končit nerozhodně, internetové diskuze mohou být proti tomu nekonečné. Já navrhuji uzavřít tento problém jako remízu a příště si dám u titulku větší pozor. |
| 5.2.2021 | Článek | Pravda pravdoucí, proti gustu žádnej dišputát. Někdo má rád koncentrované informace (třeba pro objektivní nedostatek času), jiný si prostě rád počte a mezi tím se i něco dozví. Moje mládí rozhodně nebylo hořké, ani neoplakávám mrtvoly. Byl jsem šťastný když jsem si Jawu 592 koupil novou a jsem šťastný že jsem ji před lety mohl opět zařadit mezi své motorky (a zcela původní, v bezvadném stavu). Obě ty motorky byly a jsou pro mě patrně podobně důležité, jako pro toho strejdu oba jeho voli. Vidím to ale tak, že když píši článek, má vzniknout něco k přečtení. Tabulková data jakékoli motorky jsou k mání po několika kliknutích a věřím, že někdo má rád články, stojící právě na tabulkách technických dat, přetransformovaných do komplikovaných souvětí. Já naopak píši víc beletristicky, rád čtenáře pobavím, přitom ale přináším také informace typu kdo /jméno/ motocykl zkonstruoval. V tomto případě základ – motor péráku a šasi péráku i kývačky… četl jste ta jména dřív někde jinde? Poválečnou historií Jawy a cestovními prototypy se v archiváliích i v dílně zabývám už pár desítek let a snažím se být objektivní. Jawu hodnotím z pozice člověka, který za půl století vyzkoušel několik set motocyklů všech kategorií od Laurinky po Hayabusu, (pro korektnost kromě ploché dráhy - zatím), před pár lety projel na enduru Maroko atd. A prosím, neberte tento výčet jako že se chci chlubit nebo vyvyšovat, je to jen info i pro ostatní že nejsem člověkem, který jen tak vzpomíná s pivkem v ruce na svoji první jawičku. Honza Čejchan |
| 14.1.2021 | Článek | Ano, je tu spousta informací, po jakých mnozí lační. Je to ale o naší největší motocyklové značce, a tak by si snad materiál zasloužil víc péče. Autor zřejmě čerpal z již zpracovaného meziválečného období (publikace František Janeček - motocyklový král, autorů Povolný, Souček, Zavadil, snad i z knihy Jawa můj osud, autor Jan Králík). I v přepisu jsou ale nepřesnosti, tady Janeček zřejmě konal zázraky už při svém studiu – „Studoval ji na VUT v Brně a současně přitom absolvoval praxi u firmy Schuckert a spol.“ (fa Schuckert sídlila v Norimberku, takže to by asi těžko zvládal, internet jaksi nebyl k dispozici). Bezesporu technicky neuvěřitelně nadaný František Janeček měl za sebou pestrý život plný patentových přihlášek v několika oborech, především pro zbrojní výrobu. Nás ale zajímají motocykly. Víme, že Jawa sídlí v Týnci a z článku jsme se dozvěděli že: Janeček měl továrnu v Nuslích, pak že v letech 1927 – 1928 chtěl vyrábět šicí stroje, a tak plánoval postavit velkou továrnu v Týnci nad Sázavou a nakonec že se rozhodl pro výrobu motocyklů. A začal je tedy vyrábět v té nové továrně v Týnci? Zde to skoro tak vypadá, ale není to tak. Přitom zrovna v historii lokalit, kam byla výroba a konstrukce motocyklů Jawa a jejich dílů průběžně přesouvána, jsou odpovědí na mnohé otázky. Autor článku nám namísto toho sdělí, že Janeček zaregistroval značku v půl jedenácté dopoledne, a pak přednese stále opakovanou bajku o "horském" modelu dvěstěpadesátky se dvěma setrvačníky, což přitom byla jen verze pro omezení vibrací nevyváženého jednoválce, převzatá od firmy Villiers. Nebo si snad někdo myslí, že dvoukilový setrvačník ve třech tisících otáčkách vás vytáhne do „prudkého stoupání“? Sbírám motokola (viz časopis Motoxpress), tak bych měl zájem o v článku zmíněnou ČZ 73 z konce třicátých let, dám za ni majlant. Atd, atd... další chyby z textu vypisovat nebudu. A příště že bych se věnoval ilustracím? Pár motorek je tu v originalitě, na většině bohužel najdu chybu. Asi vrcholem je kývačka 350/354 „po repasi“ s hrazdou a uřezaným panelem, s beranem na sedle! Špatně sklo světlometu, klaxon, plynová rukojeť, páčky, červený štít přední brzdy a další zásahy proti původnosti. To by se snad u článku který má čtenáře poučit, objevit nemělo. To patří do rubriky mám motorku a baví mě, tam je to v pořádku. P.S. Díky za upozornění, 554 byl samozřejmě překlep. |
| 6.1.2021 | Článek | Souhlasím, je to moje oblíbená motorka, její test je v časopise MOTOXPRESS číslo 10. Byla to dvěpade. A jestlipak víte, že 350 byla o dvacet korun levnější? A proč? I to je v tom článku. Asi bychom si ho měli dát tady na Motorkářích, chcete? |
| 4.1.2021 | Článek | Na konci článku lze kliknout na seznam prodejců |
| 4.1.2021 | Článek | Moc hezký článek, přestože je v něm pár drobných nepřesností. Třeba Dibla bylo označení modelu, nikoli výrobce, který po válce začal výrobou skládacích tříkolek pro válečné invalidy (skládací minimotocykl Di Blasi R2 nový, nejetý, mi tu stojí v pracovně). Jinak o tomto tématu by se dala vydat kniha a nebyla by ani tenká. Například v muzeu Motory & Pedály je celé oddělení mini s koly 8 až 12 palců, navíc ale s omezením, že vozítko musí mít pedály (fotku najdete v článku o novém vydání časopisu MOTOXPRESS). +1 |
| 18.11.2020 | Článek | Ano, občasník MOTOXPRESS opět vyjde, snad se to podaří do Vánoc. |