renocar_duben



PROFIL UŽIVATELE

Kwakulka

Offline: 4.8.2015 Hlavní stránka sekce

Skupina: Registrovaný
Pohlaví: Žena
Věk: 32
Město: Chomutov
Lokalita: Chomutov Úste...
ID uživatele: 213864
Registrace: 28.3.2014

Adresa profilu:http://kwakulka.motorkari.cz (Sdílet)


Motoškola Sršeň

... všichni ho známe. Autosalon. Ten frajer, co lítá po letišti po zadním a všecko řekne na plnou hubu... A já jsem si řekla, že si ten dětský sen o tom, jak si s ním zajezdím, splním!!!

 

...cesta na Šumavu den předem, kdy jsem si říkala, že se toho snad ani nedočkám, se uskutečnila 10.6. společně s mým kamrádem na Triumphu :) po příjezdu jsme zakotvili na jídle v penzionku, jenž nám byl doporučený a hned jsme se dali do řeči s bratry motorkáři, jenž s nám další den jeli také v jedné stopě :) Večer utekl jako voda, jídlo se snědlo, pití vypilo a tak bylo na čese se vydat na kutě a být připraveni na den D.

 

...čtvrteční ráno, počasí naprsoto dokonalé, poctivě dopředu objednané. Po snídani si nás vyzvedl mladý, okatý jezdec, jenž nás navedl na nedaleké letiště... po zjištění, že zatáčky řeže jak jsem ještě nikdy neviděla, mi začalo být lehce nevolno. Následovala seznamovačka na letiši, kdy Pepa prostě věděl, že jsem Kwákulka!!! Fakt mě potěšil :)

... po potřesení pravicí jsme si sedli na své vypolstrované zadky v motohadrech a pozorně naslouchali teorii, jenž trvala cca hodinku a půl, včetně našich dotazů. Při oné konverzaci nám za našeho svolení byly poskytnuty servisy na motorkách. Pro mé zhrození se má Zuzanka ocitla mimo řadu... a Triumph taktéž. S Péťou jsme se na sebe tak podívali a bylo nám lehce nevolno. Opět. Zjistili jsme, že máme ve šatném stavu gumy- ne po stránce vzorkové, či stáří, ale co se hustoty týká. Má přední i zadní pneumatika měla po jednom baru méně, než by se hodilo. Ale šikovné ruce mechaniků, a úžasných motorkářů, daly vše dokupy než jsem stihla říct motoškola a my mohli začít nanovo.

...dostala jsem se do rukou Ládovi, jenž byl úžasný frajer. Kšiltovka na hlavě, cigárko v puse a naprosto otevřená konverzace mezi mladýma lidmi. To, že osedlal kde co, mi asi ani divné nepřišlo. To, že mi po prvních osmičkách ukazoval, že fakt jezdím špatně a i má Zuzanka může škrtat stupačkami o zem, to bych taky asi ještě překousla, ale když mě stáhnul po xy minutách z ježdění zpět mimo dráhu, byla jsem mimo jak ta jedle. Posléz jsem zjistila, že jsem se otrkala, jezdím fakt dobře, že stupačky dávám jako by se nechumelilo, že jsem si šla mimo trať uklidnit pouze a jenom své koníky.  

... a aby toho nebylo málo, kde se vzal, tu se vzal Sršeň a začal mě fotit. Najednou se ale ozvalo zařvání... „...ku*va přidej ten plyn na tom vájezdu...!!!... “. Jak mi bylo řečeno, začala jsem to dělat a ejhle, motorka mi šla do zatáček ještě líp. Poci, kdy si Vás Pepa stáhne a řekne: „Pojď, tohle mi musíš plácnout! Takhle to má vypadat!!!..“, je k nezaplacení!!!

...dvě hodinky na letišti utekly jako voda. Sihli jsem osmičky, dávkování brždění a následně dělení do skupin.

... dostala jsem se do skupiny slečny Sršňové :) Blanka je skvělá ženská. Hned mi pochválila, že se pořád jen směju a že si to spolu užijeme. A nepletla se. Části tras, které jsem jezdila hned za ní byly pohádkou pro Zuzanku, pro mě a snad i pro ni. Snažila jsems e drže nápovšdy- kam čumíš, jedeš! Jednou mi to nevyšlo a to jsem v Blanky očích viděla strach a hrůzu. Po mé omluvě a uznání chyby, jenž jsem udělala se ale zvesela jelo dále. 140km v zatáčkách, v dešti, vedru, na štěrku a v lese uteklo jako lusknutí a mávnutí kouzelného proutku a my jsme se vraceli zpět na místo vypuknutí celé akce.

... Dokonalost! bylo první slovo, které ze mě vypadlo. Hned jsem se musela pochlubit, že jsem si dala ukázkově stupačku i v ostrém a pravém nefalšovaném terenu, a že se mi jelo jako po másle jsem snad ani říkat nemusela. Následná debata, společné focení a hromadný oběd byly pouze a jenom završením nejlepšího motorkářského dne vůbec.

Jak říkám, kdo nebyl, nepochopí, Lidi, neseďte doma na prdeli, a jeďte se taky jednou někam vzdělávat. A zrovna tahle motoškola je pro to ta pravá!!! Fakt, věřte mi. Jsem jen obyčejná holka, která má ráda motorky, jednu vlastní a chce si plnit sny. To, že mě to něco stálo, no a co? V životě utratím ještě takový peněz... A Vánoce se blíží, tak si napište Ježíškovi!

Tak, a hotovo :)

Jak se Vám líbil tento článek?

Hodnocení (7x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře k článku
Petr_CB1000R napsal 08.11.2016 v 23:10

Já Pepu Sršně nemusím, je asi fakt dobrej, ale ego má moc vysoko, člověk s jiným názorem nemá šanci, pak ta cenzura na jeho FB, prostě ten příspěvek je smazán. Stalo se mi to víckrát.

Ale díky za tvůj článek Kwakulko, supr že sis to užila. Rozhodně tyhle jízdy na letišti mají význam. Zdraví Petr

JirkaLam napsal 28.07.2015 v 13:38

Zdravím,je to krásný příběh od Kwakulky.Sám bych chtěl do takového kurzu a dostat se k Pepovi by byl můj sen.Existuje nějaký kontakt kde se do takového kurzu přihlásit?Jsem z Karlovarského kraje,ale stojí mi za to ject kamkoli,abych se něco naučil a jízda na motorce pak byla pro mě ještě větším zážitkem.

Gahan37 napsal 27.07.2015 v 19:15

Zkus i další varianty… Maty Kolín jak u něj na dráze, tak i v Sosnové.. Lisý atd… nabereš další zkušenosti.

voux napsal 21.07.2015 v 14:15

Já byl minulej rok na podzim a dojem taky neskutečnej.
Pro mě ten kurz nebyl vyloženě o tom, že bych se tam něco konkrétního hned na místě naučil (kurz trvá jenom několik hodin). Ale upozornili mě na pár důležitech věcí, který člověku hodně pomůžou, když o nich ví a chová se podle toho. Co byl ale pro mě největší přínos kurzu, byly jízdy na silnicích těsně za instruktorem, kterej člověku udával tempo, stopu a ukazoval co a kdy dělat. Chce to mít k instruktorovi důvěru, dělat to co říká a mít i docela dost, jak se říká, "koule". V prvních chvílích to vůbec není jednoduchý (strach + nějaký ty sebezáchovný pudy přece jen bojujou v člověku proti tomu), ale když to člověk dá (je to fakt jen o hlavě), najednou člověk na vlastní kůži zažije, jak se dá taky jezdit. Fakt nářez ! Rychle, ale současně bezpečně a jistě. Ty kluci vlastně vezmou "motorkáře" "za ručičku" a ukážou mu úplně jinej svět, do kterýho by se "motorkář" sám samoukou dostával buď hodně dlouho nebo by se tam možná nikdy ani nedostal. Použiju tu to, co už napsala Kwakulka: "... kdo nebyl, nepochopí".
Od tý doby se snažím jezdit tak, jak mi kluci od Sršně ukázali. Udělal jsem slušnej pokrok během krátký chvíle. Pomohla slušně i nějaká literatura o tom, jak jezdit, ale bez toho kurzu - bez toho zážitku "jak se taky dá jezdit" - by ten proces byl na roky. Jezdím teď jinak - jistěji, s větší rezervou, s většíma náklonama, rychlejc ... a neskutečně si to při tom užívám. Jestli má někdo to štěstí se k Sršňovi na jeho kurzy dostat, tak fakt doporučuju.

Curly napsal 20.07.2015 v 13:48

Hehe, super!


TOPlist