Rozhovor s Oliverem Königem, jezdcem MS Supersport 300

Na to jaká byla první sezona v mistrovství světa FIM World Supersport 300 jsme se zeptali Olivera Königa v rozhovoru pro server Motorkari.cz.

Rok 2019 byl ve znamení premiéry v mistrovství světa WorldSSP300, kterou jste spojil s českým týmem ACCR Czech Talent Team - Willi Race. Teď s odstupem času, jak těžké bylo čelit světové konkurenci?
Oliver König: „První sezonu jsem odjel s týmem ACCR Czech Talent pod vedením Kuby Smrže a hlavním sponzorem Willi Race. Byla to těžká sezona, první rok ve světě. Člověk nikdy neví co od toho očekávat, každý čeká jen to nejlepší, což jsme čekali i my. To se nám také bohužel trošku vymstilo, protože výsledky byly v úvodu roku otřesné, protože jednou jsem se kvalifikoval, jednou zase ne. Bylo to těžké také po psychické stránce. Jet svět to se nedalo srovnat s ničím co bylo předtím, to prostě bylo úplně jiné maso.“

Asi není snadné získat přímý postup do hlavního závodu, když je v obou skupinách hodně jezdců a dráha stále plná. Dalo se časem najít recept jak na to, jak získat šanci startovat v nedělním klání?
Oliver König: „Přímý postu do závodu pro mě nebyl snadný. Měl jsem s tím problémy. Je to také tím, že se jede na podobných motorkách, jede nás šedesát a polovina startuje a druhá polovina se jen kouká. Bylo to hodně o psychice, takže jsem ty kvalifikace někdy nedal, zajel pomaleji než v trénincích a to byl ten problém.“

Závody kategorie WSSP300 vesměs působí tak, že je třeba mít hodně ostré lokty, aby se jezdec mohl prosadit. Spousta kontaktů, spousta pádů, předjíždění … je to skutečně tak nebo to vy jako aktér tolik nevnímáte?
Oliver König: „Jak ty motorky jedou pomaleji, tak se tam někdy dějí opravdu věci …. Myslím, že nás to jezdce samotné ale hodně baví, nicméně jen na dráze, protože mimo dráhu jsme všichni kamarádi. Ty lokty a kontakty prostě k tomu patří a mě osobně se to líbí. Samozřejmě to nemůže být za hranou, jako třeba zamáčknout brzdu, ale ta zmiňovaná určitá míra agrese je určitě pro dobré závody nutná.“

Jaké to bylo závodit s českým týmem a českým týmovým kolegou. Byl tento “pocit domova“ všude na závodních okruzích pro vás výhodou?
Oliver König: „Závodil jsem v ryze českém týmu, kde byli Češi jak jezdci tak i mechanici. Do této chvíle jsem vlastně závodil pokaždé s Čechami, byl tam s taťkou, takže teď zatím nedokážu posoudit výhody či nevýhody. Myslím, že jsme si i přes nepříznivé výsledky tuto sezonu užili a to je to hlavní.“

Závody mistrovství světa, pak závody v rámci série Alpe Adria. Jak velký rozdíl je v obou šampionátech a dají se získané zkušenosti v jednotlivých sériích uplatnit?
Oliver König: „Svět jsem jel pod vedením Kuby Smrže a Alpe Adrii ze začátku také. Pak jsem v AA závodil s MIE Racing, což je tým Miloše Čiháka, který mě dlouhodobě podporuje. Postavil pro mě motorku k tréninku, takže ať nejezdím jen tak, šli jsme závodit do Alpe Adrie. Kdyby to pro nás nebylo přínosem, tak tam závodit nebudeme. Není tam tolik rychlých jezdců, jako ve světě, kde jsem se pohyboval kolem dvacátého místa a v Alpe Adrii vyhrával. Nicméně jezdíte okruhové závody, je tam závodní atmosféra, soupeři a to je zkušenost k nezaplacení.“

Jaké jste to měl letos ohledně zranění, těm jste se asi neunikl.
Oliver König: „Letos těch zranění moc nebylo. Týden před posledním závodem jsme ale byli testovat v Mostě. Byl to poslední den, poslední výjezd, poslední kolo. Předjížděl jsem pomalejšího jezdce a přitom dostal highsider. Dopadl jsem na hlavu, takže jsem zůstal chvilku mimo a vrtulníkem mě převezli do nemocnice, aby vyloučili vnitřní zranění. Měl jsem také roztržený prst, tak to bylo na osm stehů. Poprvé jsem pak seděl na motorce až dva týdny před Katarem, když jsem jel na Slovakiaringu závody v rámci Velké ceny Slovenska.“

Nakonec jste závodil v Kataru, kde jeli jen ti opravdu nejlepší. Nicméně to nebylo s českým týmem ale německým Freudenberg KTM. Jaká to byla pro vás zkušenost?
Oliver König: „V Kataru jsem závodil za německý tým, protože jim odešel jezdec, takže měli místo. Za tuto šanci musím poděkovat Miloši Čihákovi, protože jsem se tam vlastně nekvalifikoval. Z cesty do Kataru jsem byl nadšený, ale zároveň jsem byl z toho trošku rozpačitý, protože jsem měl materiál s nímž kluci jezdili špičku. První den jsem byl čtvrtý, druhý devátý. V neděli jsem to bohužel nezvládl a spadl, ale jinak to bylo opravdu perfektní. Příště už Katar budu znát lépe, což si myslím využiji. Také jsem si tam potvrdil, že mám problém s psychikou a na tom budu muset zapracovat.“

Jaká velká to byla změna přesedlat z Kawasaki na KTM? Tehdy myslím nebylo k adaptaci na novou motorku nějak zvlášť moc času.
Oliver König: „V této věci mi hodně pomohl David Kubáň, který mi pár dní před odletem do Kataru půjčil jeho motorku. Tři dny jsme pak s jeho KTM jezdili na Pannoniaringu, což mi nesmírně pomohlo a chci mu za to ještě jednou poděkovat. Tím pádem jsem pak neměl velké problémy se přizpůsobit nové motorce. Problémy mi to nedělalo možná i proto, že ještě nejsem tak vyježděný, abych vnímal nějaké drobné změny. Každopádně je to motorka pro vyšší jezdce, což bylo velké plus.“

Nabízí se otázka, zda s týmem Freudenberg KTM budete pokračovat celou příští sezonu?
Oliver König: „S týmem jsme o tom jednali už v Kataru, jak dál v příští sezoně. Miloš Čihák, který se o mě manažersky stará domluvil, že v roce 2020 pojedu s týmem celý seriál MS. Já se teď už na novou sezonu připravuji, testoval jsem ve Španělsku a teď během svátků budu trénovat tady s motokrosovou motorkou. Pak se zase vracíme do Španělska a uvidíme, jak to všechno dopadne."

Jaký byl pro vás nejlepší moment letošní sezony?
Oliver König: „Tak to byl určitě Donington jak kvalifikace, tak závod a pak když jsem se dozvěděl, že pojedu Katar. Od začátku roku jsem se těšil na závod v Donington Parku, protože jsem tušil, že mi to tam půjde, protože mi ta dráha moc sedí. Byl to super víkend, na který budu ještě dlouho vzpomínat, protože jsem tam získal své první mistrovské body. Katar byl celý hodně emotivní, protože jsem tam jel poté, co jsem ani nevěděl, co se mnou po nehodě v Mostě bude. Tréninky a kvalifikace, tam jsem byl opravdu moc spokojený.“

A naopak ten nejhorší nebo méně úspěšný?
Oliver König: „Nejhorším momentem sezony byl Aragón, protože tam jsme dostávali hodně od ostatních na kolo. Samozřejmě pak ten Most a nehoda, která mi neumožnila jet závod v Magny-Cours. Ve Francii pak byly podmínky, které jsem měl natrénované a hodně mě to naštvalo, protože jsem mohl zajet dobrý výsledek. Musím si příště dávat větší pozor. Právě o tom byla také tato sezona, získat potřebné zkušenosti.“

Jak vypadá vaše příprava na novou sezonu?
Oliver König: „Příprava vlastně probíhá pořád. Teď během zimy je to motokros, nebo Pitland na Zličíně, kde máte vše potřebné pro ježdění. S Ondrou Vostatkem chodíme lézt na stěnu, což je výborná příprava, pak je to posilovna, běhání, plavání a také trénuji s Jiřím Hejníkem s nímž už spolupracuji skoro rok. Už makáme naplno ať jsme na novou sezonu připravení.“

Jak moc se těšíte na Vánoce? Také mají pro vás každým rokem stejné kouzlo v podobě rodinné atmosféry, klidu a pohody?
Oliver König: „Na Vánoce se těším, protože nemusím do školy, ale mám zároveň takový pocit, že ta atmosféra je teď hrozně uspěchaná, všude plno, fronty a vše nadlouho. Hezké je na tom to, že si pak celá rodina sedne k jednomu stolu, a na to se určitě těším, protože ne všichni mají tu šanci mít klidné Vánoce.“

Co v závěru roku vzkážete našim čtenářům a svým fanouškům?
Oliver König: „Užijte si svátky a do roku 2020 vykročte správnou nohou, aby byl ten nový rok pro všechny co možná nejlepší. Všichni ať jste šťastní, fanděte, držte palce a hlavně, kolama dolů.“

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)