Francesco „Pecco“ Bagnaia: Jsem šnek

Víc lidí na světě už vás zná možná jako Pecca než jako Francesca. Jak tahle populární přezdívka vznikla a co znamená?
Francesco Bagnaia: „Vymyslela ji moje sestra, když jsem byl malý. A neznamená to nic. Nechtělo se jí vyslovovat moje dlouhé jméno, tak mi začala říkat takhle.“

Jak jste se dostal k motocyklovým závodům?
Francesco Bagnaia: „Můj táta a děda zbožňovali motocyklové závody, a tak jsme si občas, tak jednou za měsíc, chodili zajezdit na minibiky. Postupně jsem tomu propadal, jezdil čím dál častěji a častěji a najednou už jsem závodil. Bylo mi tehdy sedm let.“

Můžete stručně popsat svoji cestu od prvního závodu až do mistrovství světa Moto3?
Francesco Bagnaia: „Na minibicích jsem jezdil tři roky a v poslední sezóně jsem byl třetí v italském šampionátu. Pak jsem jezdil evropské mistrovství MiniGP, kde se závodí na motorkách o objemu 50 ccm. Tento šampionát jsem vyhrál. Potom jsem se přesunul do Španělska, abych se mohl účastnit středomořského šampionátu, kde jsem obsadil druhé místo, následně jsem začal jezdit šampionát CEV, první rok ještě na 125ccm, druhý už to bylo na Moto3 a tehdy jsem skončil třetí. V roce 2013 pak přišla možnost jezdit mistrovství světa.“

Jak jste se stal členem VR46 Academy? Snažil jste se do ní dostat, nebo jednoho dne přišel Valentino a řekl: „Pojď jezdit s námi.“?
Francesco Bagnaia: „Stalo se to v roce 2013 na Phillip Islandu. Byl jsem zrovna v kamionu Dainese a přišel za mnou Uccio. Ptal se mě, jak jsem zatím spokojený a já mu říkal, že jsem šťastný, protože dělám nejkrásnější práci na světě. On se pousmál a řekl, že možná budu ještě šťastnější, načež mi řekl, že si Valentino myslí, že bych byl vhodný jezdec do jeho akademie. Podepsal jsem tehdy smlouvu na tři roky a tak začalo tohle dobrodružství.“

Co vám členství v této akademii přináší?
Francesco Bagnaia: „Rychlost. Když se podívám, jak jsem jezdil v roce 2013, kdy jsem v akademii ještě nebyl, a jak jsem se pak postupně propracoval až k titulu mistra světa v Moto2, je to obrovský rozdíl. Vždyť v roce 2013 jsem v šampionátu nezískal ani bod. Ano, není nic neobvyklého, že se člověk s přibývajícím věkem a zkušenostmi zlepšuje, ale nemyslím si, že by můj progres byl tak výrazný, kdybych nebyl členem VR46 Academy. Ve všech ohledech máme to nejlepší z nejlepšího. Trénovat s Valentinem na ranči, zajezdit si v Misanu nebo v Mugellu, to jsou drobnosti, které dělají rozdíl.“

V roce 2014 jste učinil na první pohled riskantní krok. Z Valentinovy stáje SKY a konkurenceschopné KTM jste šel k Asparovi na nepříliš osvědčenou Mahindru. Proč jste se tak rozhodl?
Francesco Bagnaia: „Uvědomil jsem si, že můj jezdecký styl k tehdejší KTM moc nepasuje. Nabídka od Aspara a Mahindry mi tak dávala smysl. Slíbili mi maximální podporu. Byly z toho nakonec dva roky, které velmi pozitivně ovlivnily moji kariéru. Pochopil jsem spoustu věcí a získal mnoho nových zkušeností. Vytěžil jsem z toho maximum a když jsem pak viděl, jak se tým SKY během těch dvou let proměnil, vrátil jsem se zpět.“

Obzvlášť v druhém roce na Mahindře byly vaše výsledky výrazně lepší než ostatních jezdců. Bylo to vaším jezdeckým stylem, lidmi okolo vás, nebo jste snad měl jinou Mahindru než všichni ostatní?
Francesco Bagnaia: „Myslím, že to bylo mojí mentalitou. Vždycky mě bavilo řešit věci do nejmenších detailů. V tomhle jsem byl možná oproti jiným jezdcům Mahindry o krok napřed.“

Jak vstup do MotoGP změnil váš život?
Francesco Bagnaia: „Hodně. V Moto2 máte pocit, že vše děláte na 100 %, ale v MotoGP musíte ještě přidat. Musíte víc pracovat, být více koncentrovaný, máte mnohem víc povinností, více pozornosti. I když jste v tomto šampionátu roky, když přestoupíte do MotoGP, přijde vám všechno jiné.“

Moto2 vzniklo mimo jiné s cílem lépe připravit jezdce na kategorii MotoGP. Je to dobrá průprava, nebo je MotoGP zcela odlišné?
Francesco Bagnaia: „Moto2 je dobrá průprava. Jezdecký styl sice musíte u MotoGP trochu upravit, ale ne zas tak výrazně jako třeba při přestupu z Moto3 do Moto2. Stejně tak vás Moto2 dobře naučí práci v boxech. V tomto ohledu se MotoGP také hodně podobá.“

Proč jste si pro MotoGP zvolil číslo 63? Má pro vás nějaký speciální význam?
Francesco Bagnaia: „Je to čistě matematika. V Moto3 jsem měl číslo 21, v Moto2 jsem jezdil se 42, tak jsem to jednoduše sečetl a jako číslo pro MotoGP si vybral 63.“

Loni se o vás zajímala také Yamaha. Proč jste dal nakonec přednost Ducati?
Francesco Bagnaia: „Ducati se o mě zajímala už v době, kdy jsem ještě jezdil na Mahindře. To při mém rozhodování hrálo zásadní roli. O závodění na Ducati jsem snil už jako dítě. Navíc jsem dostal velmi dobrou nabídku v podobě kontraktu na dva roky s opcí na další rok. To je pro můj začátek v MotoGP dobré, protože se musím naučit spoustu věcí a díky delší smlouvě na to mám prostor. Pokud jde o zájem Yamahy, tehdy ani nebylo jisté, zda bude mít satelitní tým. To vše dohromady vedlo k mému rozhodnutí podepsat s Pramacem.“

Probíráte taková zásadní rozhodnutí s Valentinem, když jste členem jeho akademie?
Francesco Bagnaia: „Ne, to rozhodnutí jsem udělal sám. S Valentinem jsme se o tom bavili až zpětně. Říkal mi, že Ducati jde nahoru, takže se mi ta volba možná vyplatí. Ale také říkal, že Yamaha je podle něj oproti Ducati pro nováčky jednodušší na pochopení.“

Což se teď možná projevuje…
Francesco Bagnaia: „Možná ano. Ale stejně svého rozhodnutí nelituji. Kdybych mohl vrátit čas, rozhodl bych se stejně.“

Tušíte alespoň, v čem je hlavní problém?
Francesco Bagnaia: „Loni jsem spadl za celou sezonu včetně testů šestkrát, nyní jsem už na dvojnásobku. Začal jsem sezonu určitým jezdeckým stylem, ale musel jsem ho upravit. To přináší výhody, ale i nevýhody. Musím přijít té situaci na kloub, i kdyby to mělo znamenat ještě výraznější změnu mého jezdeckého stylu.“

Na sociálních sítích používáte hashtag GoFree a za ním obrázek šneka. Co to vyjadřuje?
Francesco Bagnaia: „Je to taková zkratka mé životní filozofie. Mít čistou mysl. Ničím si ji nezatěžovat. Být v pohodě. Je to něco jako „hakuna matata“ ve Lvím králi.“

A ten šnek?
Francesco Bagnaia: „No, víte… To jsem já. V běžném životě mám totiž opravdu velmi velmi pomalé tempo.“

Máte několik tetování a mezi nimi i jednu trať. Proč právě Assen a ne třeba Mugello?
Francesco Bagnaia: „To tetování mám od roku 2016. Souvisí s mým prvním vítězstvím v mistrovství světa. Assen je společně se Sepangem mojí nejoblíbenější tratí. Hned za ně bych zařadil Muggelo.“

A co Brno? To si v budoucnu nevytetujete?
Francesco Bagnaia: „Jestli tady jednou vyhraju svůj první závod v MotoGP, tak o tom budu uvažovat. Brněnská trať je mi ale také sympatická. Hodně se podobá Mugellu, takže v mém žebříčku bych ho zařadil do první pětky.“

Informace o redaktorovi

Radek Babička - (Odebírat články autora)