Patnáctinásobný mistr světa Giacomo Agostini slaví své 76. narozeniny

„Byl jsem zrozen proto, abych závodil,“ říká o sobě Giacomo Agostini. Italský jezdec pocházející z velmi dobře situované rodiny z městečka Lovere nedaleko Bergama miloval motorky od malička. Už v útlém věku prohlašoval, že se stane profesionálním závodníkem, zejména jeho otec však z nápadu svého syna příliš nadšený nebyl. Povoloval mu účastnit se pouze menších podniků, protože se bál o Agostiniho zdraví.

To však dnes šestasedmdesátiletého pilota neodradilo. V šestnácti letech se jej známý jeho otce – právník – zeptal, proč je tak smutný. Giacomo Agostini se mu svěřil, že by rád závodil, ale otec mu to nechce povolit. Přislíbil mu tedy, že se za něj u rodičů přimluví. A opravdu se mu podařilo otce Itala přemluvit k podpisu nezbytných formulářů. „Náš rodinný přítel si však tehdy myslel, že chci závodit na kole, ne na motorce,“ prozradil s úsměvem patnáctinásobný šampion pro kanál Euro News.

A tak začala Agostinoho kariéra. V devatenácti letech se zúčastnil svého prvního velkého závodu Trento-Bondone, v němž skončil na druhém místě. V roce 1963 pak získal titul na Morini 175 ccm, když v osmi podnicích skončil na prvním místě a ve zbylých na druhém. O léto později už Giacomo Agostini debutoval v mistrovství světa na stroji do 250 ccm, na němž si v Německu i v Monze dojel pro dvě čtvrtá místa.

V roce 1965 se pak stal továrním jezdcem týmu MV Agusta a kolegou Mika Hailwooda. Účastnil se závodů jak strojů do 350 ccm, tak do 500 ccm. A nutno podotknout, že v obou třídách byl od začátku velmi úspěšný. Zatímco ve slabší kubatuře si připsal na konto tři zlatá a dvě bronzová umístění, v silnější třídě dojížděl pravidelně na druhé pozici. Zvítězit dokázal pouze jedenkrát, a to ve Velké ceně Finska, kde však nejel pozdější mistr Mike Hailwood. Sezónu zakončil dvěma druhými příčkami v celkovém hodnocení.

60. léta: léta rivality mezi Agostinim a Hailwoodem

Když v následujícím roce přešel Mike Hailwood k Hondě, stal se Giacomo Agostini týmovou jedničkou. A právě jeho bývalý stájový kolega se stal jeho největším rivalem. Souboje těchto dvou jezdců byly napěchované napětím a 60. léta jsou v motocyklovém světě dodnes spojována s jejich jmény. Do dějin vešla mimo jiné také jejich bitva na slavné Tourist Trophy, v níž oba piloti bojovali doslova o každý centimetr na trati. O vítězi nakonec rozhodlo až roztržení řetězu na Agostiniho motocyklu.

Zatímco v sezóně 1966 získal Giacomo Agostini titul s náskokem šesti bodů, v roce 1967 musela o šampionovi kvůli stejnému skóre rozhodnout až další kritéria. Nepomohlo však ani srovnání počtu prvních a druhých míst – oba piloti jich měli na svém kontě stejně. Přistoupilo se tak ke porovnání dalších umístění, z nichž vyšel lépe italský jezdec, který se tak podruhé stal mistrem světa.

Právě touto sezónou začala Agostiniho neuvěřitelná série dvanácti titulů v řadě. Mezi roky 1967 až 1973 se stal šestkrát šampionem v kubatuře do 350 ccm, a stejný počet titulů získal také ve třídě do 500 ccm. V letech 1968, 1969 a 1970 platilo, že pokud se Giacomo Agostini postavil na start, neměl žádný z jeho soupeřů šanci. Konkurence se mu začala rýsovat až s příchodem Jarna Saarinena do Yamahy a Phila Reada do MV Agusty. Právě jeho týmový kolega byl totiž tím, kdo přerušil Italovu sérii vyhraných mistrovských titulů. V roce 1973 se anglický pilot Phil Read stal se čtyřmi prvními místy a 84 body šampionem nejsilnější kubatury.

Přestup k Yamaze...

Vítězství Phila Reada Giacomo Agostini vstřebával velmi těžce, čímž docílil pouze velmi napjaté atmosféře v celé stáji. Rozhodl se tak učinit zásadní krok a po několika letech ukončil své působení u MV Agusty a přesunul se k Yamaze. Právě na ní získal v roce 1975 svůj patnáctý, a zároveň poslední titul v kariéře.

„Když jsem začal vyhrávat, říkal jsem si: ‚Možná jsem vážně dobrý.' Nikdy jsem si však nepomyslel, že bych se mohl stát světovým šampionem, a to dokonce patnáctkrát. Jsem za to ale rád. Měl jsem obrovské štěstí," vzpomíná dnes Giacomo Agostini.

Po Italově triumfu se Yamaha rozhodla své působení v mistrovství světa ukončit, a tak se Giacomo Agostini přesunul zpět k MV Agustě. Tak zářných výsledků jako v minulosti však již ve svém soukromém týmu nedosahoval. Jako profesionální motocyklový pilot se naposled představil ve Velké Británii v roce 1977, když svou kariéru zakončil 9. místem v závodě a šestým v celkovém hodnocení.

Stejně jako John Surtees nebo Mike Hailwood se i on rozhodl vyzkoušet závodní stroje Formule 1. V britském šampionátu získal ve svém debutovém roce jedno druhé a dvě bronzová umístění a skončil celkově osmý, v následující sezóně si pak polepšil na 5. místo.

V roce 1982 se vrátil zpět do světa motocyklů, když se stal manažerem týmu Marloboro Yamaha, v němž působil až do sezóny 1990. Před šesti lety byl pak Giacomo Agostini společně s Johnem Surteesem uveden do motocyklové síně slávy. „Velmi si tohoto ocenění vážím, dám si trofej mezi ty ostatní, které jsem získal," uvedl tehdy.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)