Jaká byla kubatura Moto2 ve své premiéře?
Text: Jiří Mikšík | Foto: Press | Zveřejněno: 19.12.2010 | Zobrazeno: 3 263x
Nová kubatura závodů Grand Prix Moto2 uzavřela svou první sezónu. Tato objemová třída překonala všechna očekávání, někteří ji kritizovali, jiní se zase nad jejím průběhem rozplývali. Ale jelikož čísla většinou nelžou, tak ať si každý udělá obrázek pěkně po svém!
V každém případě byla zajímavější než stávající dvěstěpadesátky a to především v atraktivnosti jednotlivých závodů či třeba počtem startujících.
A zde je několik čísel, která dokumentují první rok této kubatury, tedy té, kdy na startovním roštu stálo několikrát prvních 20 jezdců, které v kvalifikaci nedělila ani celá jedna sekunda. Celkem 8 pilotů vybojovalo Pole position a v první řadě gridu se jich vystřídalo 21! Maximální počet jezdců pro jeden závod byl 40 stálých pilotů a další 2 na divokou kartu.
Celkem devět jezdců dokázalo závod vyhrát, nejvíce Toni Elias (7 vítězných závodů), Andrea Iannone (3x) a po jednom závodě Shoya Tomizawa, Jules Cluzel , Yuki Takahashi, Roberto Rolfo, Alex De Angelis, Stefan Bradl a také Čech Karel Abraham. Na "bedně" se jich vystřídalo celkem 17 (!) a plných 40 jich získalo v šampionátu aspoň jeden mistrovský bod.
Ve startovním poli se - včetně jezdců na divokou kartu - objevili piloti s 19 různými motorkami (šasí), tedy včetně dvou modifikací. Kromě nejvíce zastoupených značek Suter a Moriwaki to dále byly tyto značky: KALEX, FTR, BQR, Bimota, Tech3, I.C.P, TSR, AJR, MIR Racing, ADV, MZ-RE, PromoHarris, RSV, Force GP210, RBB a také Speed Up (na bázi FTR) či MotoBi (tedy odvozený z TSR). Nejúspěšněší mezi značkami byla Moriwaki, která zásluhou Eliase vyhrála 7x. Suter a FTR mají na svém kontě 4 úspěchy a jeden si připsaly Tech3 a MotoBi.
Některé týmy během sezóny vyměnily dodavatele šasí, patřily mezi ně Aspar Team (a to hned po dvou závodech) z RSV na švýcarskou značku Suter, stejně jako český tým Cardion AB - vyměnil rovněž RSV, ovšem za FTR. Scot Racing Team pak před svým definitvním odchodem ze šampionátu vyzkoušel pouze u nás v Brně místo značky Force GP210 švýcarský Suter a tým Jack & Jones poslal v jednom závodě svého jezdce Joana Oliveho s motocyklem FTR (Misano Adriatico) místo dosavadního PromoHarris.
Z tohoto pohledu je rekordmanem Niccolo Canepa, který jel celkem tři různé značky motocyklů a to Force GP210, Suter MMX (Brno) a také Bimota HB4 (Misano).
Naopak nejvíce týmů vystřídal jeho krajan Mattia Pasini, který začal sezónu ve stáji JiR, a postupně závodil i za Italtrans (Misano) či Kiefer Racing (Aragon).
Co se týká rekordních týmů v počtu výměn jedzců, tak je jistě nutno vzpomenout italský tým Matteoni Racing, který za původního jezdce Lukáše Peška povolal hned další tři různé náhradníky, kterými byli postupně Santiago Hernandez (Aragon), Ferruccio Lamborghini (Motegi, Sepang, Estoril a Valencie) a Wayne Maxwell (Phillip Island).
Ovšem nejvíce jezdců se vystřídalo v německém týmu Kiefer Racing, kterých bylo během sezóny celkem šest: Stefan Bradl, Vladimir Leonov, Ricky Cardus, Michael Ranseder, náš Patrik Vostárek a Mattia Pasini - a to je absolutní rekord.
A zde je několik čísel, která dokumentují první rok této kubatury, tedy té, kdy na startovním roštu stálo několikrát prvních 20 jezdců, které v kvalifikaci nedělila ani celá jedna sekunda. Celkem 8 pilotů vybojovalo Pole position a v první řadě gridu se jich vystřídalo 21! Maximální počet jezdců pro jeden závod byl 40 stálých pilotů a další 2 na divokou kartu.
Celkem devět jezdců dokázalo závod vyhrát, nejvíce Toni Elias (7 vítězných závodů), Andrea Iannone (3x) a po jednom závodě Shoya Tomizawa, Jules Cluzel , Yuki Takahashi, Roberto Rolfo, Alex De Angelis, Stefan Bradl a také Čech Karel Abraham. Na "bedně" se jich vystřídalo celkem 17 (!) a plných 40 jich získalo v šampionátu aspoň jeden mistrovský bod.
Ve startovním poli se - včetně jezdců na divokou kartu - objevili piloti s 19 různými motorkami (šasí), tedy včetně dvou modifikací. Kromě nejvíce zastoupených značek Suter a Moriwaki to dále byly tyto značky: KALEX, FTR, BQR, Bimota, Tech3, I.C.P, TSR, AJR, MIR Racing, ADV, MZ-RE, PromoHarris, RSV, Force GP210, RBB a také Speed Up (na bázi FTR) či MotoBi (tedy odvozený z TSR). Nejúspěšněší mezi značkami byla Moriwaki, která zásluhou Eliase vyhrála 7x. Suter a FTR mají na svém kontě 4 úspěchy a jeden si připsaly Tech3 a MotoBi.
Některé týmy během sezóny vyměnily dodavatele šasí, patřily mezi ně Aspar Team (a to hned po dvou závodech) z RSV na švýcarskou značku Suter, stejně jako český tým Cardion AB - vyměnil rovněž RSV, ovšem za FTR. Scot Racing Team pak před svým definitvním odchodem ze šampionátu vyzkoušel pouze u nás v Brně místo značky Force GP210 švýcarský Suter a tým Jack & Jones poslal v jednom závodě svého jezdce Joana Oliveho s motocyklem FTR (Misano Adriatico) místo dosavadního PromoHarris.
Z tohoto pohledu je rekordmanem Niccolo Canepa, který jel celkem tři různé značky motocyklů a to Force GP210, Suter MMX (Brno) a také Bimota HB4 (Misano).
Naopak nejvíce týmů vystřídal jeho krajan Mattia Pasini, který začal sezónu ve stáji JiR, a postupně závodil i za Italtrans (Misano) či Kiefer Racing (Aragon).
Co se týká rekordních týmů v počtu výměn jedzců, tak je jistě nutno vzpomenout italský tým Matteoni Racing, který za původního jezdce Lukáše Peška povolal hned další tři různé náhradníky, kterými byli postupně Santiago Hernandez (Aragon), Ferruccio Lamborghini (Motegi, Sepang, Estoril a Valencie) a Wayne Maxwell (Phillip Island).
Ovšem nejvíce jezdců se vystřídalo v německém týmu Kiefer Racing, kterých bylo během sezóny celkem šest: Stefan Bradl, Vladimir Leonov, Ricky Cardus, Michael Ranseder, náš Patrik Vostárek a Mattia Pasini - a to je absolutní rekord.
Informace o redaktorovi
Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?