Amatérský endurák musí do své vášně investovat všechen čas i peníze
Text: Petr Czyž | Text: Honza Dvořák | Foto: Honza Dvořák | Video: Na Dvou Kolech, Enduro Team Klatovy | Zveřejněno: 3.9.2014 | Zobrazeno: 8 032x
Rozhovor s Janem Zemanem, jezdcem enduro a cross country, který letos jede šampionát na Slovensku a rovněž zkouší štěstí v terénech daleko za hranicemi České republiky. S talentovaným závodníkem, který je ve slovenském mistráku průběžně čtvrtý, hovořil Honza Dvořák.
Stojím v jedné malé garáži v Klatovech, uprostřed níž je polorozebraná dvoutaktní KTM EXC 250 z roku 2011. Na jejím počítadle motohodin svítí údaj 189 MTH a v tuhle chvíli dostane nový píst a nové brzdové destičky. Jinak je připravená na další závod ME v enduru v Uhlířských Janovicích. A přesto, že se půjde o vrcholný evropský podnik a vrchol sezóny, bude pro Honzu Zemana paradoxně ten nejlevnější. Letos se tenhle pětadvacetiletý hubený mladík s dlouhými vlasy, tetováním a duší pankáče, vydal neprobádanou cestou.
Proč jezdíš mistrák na Slovensku a ne u nás v Čechách?
Jan Zeman: „Je to hlavně ze dvou důvodů, chtěl jsem se „naučit“ závodit v cizím prostředí, kde ve své podstatě nemám žádnou podporu a také si vyzkoušet tratě a podívat se na místa, kde se příští rok pojede Šestidenní.“
Ale stojí to víc peněz a času …
Jan Zeman: „To máš pravdu, hromadu peněz a času, ale já se takhle rozhodl a chci dojet celý mistrák. Tratě jsou tu hodně náročné a navíc konkurence silná. Slováci jsou totiž u sebe doma dost dobří a o to víc mě teď těší, že jsem na dvou posledních závodech získal druhá místa ve třídě.“
A jak si skončil celkově?
Jan Zeman: „Na rozhraní první a druhé desítky. Přede mnou skončili samí kluci na stopětadvacítkách. Ti jedou totiž neskutečnou palbu a právě tady je vidět ta jejich výkonnost a to, že Slováci si vychovávají nové závodníky.“
Na Slovensku jsou tedy těžší závody než u nás?
Jan Zeman: „Tak to úplně nedokážu posoudit, protože já naše enduro jel naposledy před čtyřmi lety. Ale myslím si, že jo, enduro a cross testy jsou tam delší a Slováci umějí připravit krásné tratě crosscountry, kde jedno kolo trvá třeba 18 minut. Přitom tamní tratě jsou extrémně rychlé a technicky náročné. Ale tím nijak nechci zavrhovat české závody. Já jsem jen zase šel nevyšlapanou cestou, lehce proti větru.“
To jsi celý ty?
Jan Zeman: „Tak trochu asi jo.“
Na mistrovství Evropy v enduru v Rumunsku jsi byl jediný český amatér, který tam jel na vlastní pěst, bez žádného zázemí za zády.
Jan Zeman: „To je pravda. Ale musím uznat, že tam fungovala pomoc od lidí z naší reprezentace a to hlavně díky Frantovi Melichovi, který řadu těch lidí zná. Tam jsme si prostě vzájemně pomohli a to i v neděli, když už jsem nejel.“
Ano, tam jsi zadřel motor hned první den a byl už si jenom divák. To byl drahý výlet, ne?
Jan Zeman: „Hodně drahý, když spočítám cestu tam, zpátky, startovné nějaké drobnosti kolem a pak opravu motorky, tak ten závod vyšel na nějakých šedesát tisíc. To Itálie byla levnější o celou polovinu. Slovensko vychází asi na patnáct tisíc korun jeden závod.“
Takže jsi rád, že se poslední závod mistrovství Evropy jede v České republice?
Jan Zeman: „Na peníze je to pochopitelně lepší, ale to Maďarsko, které mělo být původně, by zas o tolik dražší asi nebylo. Ale jsem rád, že se to jede doma, vždyť já tam pojedu poprvé.“
Zaměřme se na tu finanční stránku závodění, kde na to bereš peníze?
Jan Zeman: „Tak to vezmu zeširoka a od začátku. Je mi pětadvacet let a pořád bydlím u rodičů. Manželku ani rodinu nemám. Díky tomu můžu všechny peníze, které vydělám v lese, kde pracuji jako dřevorubec, a to kolik mi vydělá Lakatoš, vrážet do motorek. Vedle toho mi pomáhá celá rodina, táta hlavně finančně, mamina zase jídlem, vypráním prádla a tak. Na rovinu říkám, že bez nich bych se do Evropy nebo na všechny závody na Slovači asi těžko dostal. Vedle toho mi pomáhají i kamarádi, kteří si třeba vezmou dovolenou a jedou se mnou. Nechtějí přitom nic, a když je potřeba něco rychle koupit nebo sehnat v depu při závodech, tak to zaplatí a peníze za to nechtějí. I to je ohromná pomoc.“
Takže jako amatér nemáš žádného sponzora?
Jan Zeman: „Ne, jen to o čem jsem mluvil. Asi je to tím, že třeba nemám co nabídnout, nejsem pro případné firmy moc zajímavý a to i přesto, že na Slovensku jsem průběžně čtvrtý a současně nejlepší Čech. Jako amatér bych ale nepotřeboval zase až tak moc, třeba sadu gum, poukaz na benzín nebo novou řetězovou sadu. Jenže v podobné situaci nejsem sám, protože o tento sport není u nás moc velký zájem.“
A jak hospodaříš s časem?
Jan Zeman: „Stejně jako s penězi. Veškerý volný čas dávám motorce. Musím, jinak by to k ničemu nevedlo. Poslední tři měsíce jsou každé dva týdny závody, buď na Slovensku nebo mistrovství Evropy. To znamená odjezd ve středu, nejpozději ve čtvrtek a příjezd v pondělí ráno nebo večer. Pak nějaká oprava, údržba, pár dní do lesa a zase závody. Prostě pořád v tlaku. Jen pro představu, třeba od poloviny června až do teď jsem najezdil padesát ostrých motohodin v rámci závodů.“
Tvůj cíl je jet příští rok Šestidenní na Slovensku. Jak jsi teď na to připravený?
Jan Zeman: „Znám dobře Slovenské tratě, terén a vím, jak jsou doma Slováci silní. Fyzicky jsem připravený, a rovněž určitá část peněz už také je. Chybí ale stále hodně věcí a účast na šestce tak není vůbec jistá. V mnohém jsem totiž na začátku, ale věřím, že se mi podaří získat klubák, to je základ.“
Kompletní reportáž z rumunského podniku ME 2014 v Bacau - ZDE
Jan Zeman: „Je to hlavně ze dvou důvodů, chtěl jsem se „naučit“ závodit v cizím prostředí, kde ve své podstatě nemám žádnou podporu a také si vyzkoušet tratě a podívat se na místa, kde se příští rok pojede Šestidenní.“
Ale stojí to víc peněz a času …
Jan Zeman: „To máš pravdu, hromadu peněz a času, ale já se takhle rozhodl a chci dojet celý mistrák. Tratě jsou tu hodně náročné a navíc konkurence silná. Slováci jsou totiž u sebe doma dost dobří a o to víc mě teď těší, že jsem na dvou posledních závodech získal druhá místa ve třídě.“
A jak si skončil celkově?
Jan Zeman: „Na rozhraní první a druhé desítky. Přede mnou skončili samí kluci na stopětadvacítkách. Ti jedou totiž neskutečnou palbu a právě tady je vidět ta jejich výkonnost a to, že Slováci si vychovávají nové závodníky.“
Na Slovensku jsou tedy těžší závody než u nás?
Jan Zeman: „Tak to úplně nedokážu posoudit, protože já naše enduro jel naposledy před čtyřmi lety. Ale myslím si, že jo, enduro a cross testy jsou tam delší a Slováci umějí připravit krásné tratě crosscountry, kde jedno kolo trvá třeba 18 minut. Přitom tamní tratě jsou extrémně rychlé a technicky náročné. Ale tím nijak nechci zavrhovat české závody. Já jsem jen zase šel nevyšlapanou cestou, lehce proti větru.“
To jsi celý ty?
Jan Zeman: „Tak trochu asi jo.“
Na mistrovství Evropy v enduru v Rumunsku jsi byl jediný český amatér, který tam jel na vlastní pěst, bez žádného zázemí za zády.
Jan Zeman: „To je pravda. Ale musím uznat, že tam fungovala pomoc od lidí z naší reprezentace a to hlavně díky Frantovi Melichovi, který řadu těch lidí zná. Tam jsme si prostě vzájemně pomohli a to i v neděli, když už jsem nejel.“
Jan Zeman: „Hodně drahý, když spočítám cestu tam, zpátky, startovné nějaké drobnosti kolem a pak opravu motorky, tak ten závod vyšel na nějakých šedesát tisíc. To Itálie byla levnější o celou polovinu. Slovensko vychází asi na patnáct tisíc korun jeden závod.“
Takže jsi rád, že se poslední závod mistrovství Evropy jede v České republice?
Jan Zeman: „Na peníze je to pochopitelně lepší, ale to Maďarsko, které mělo být původně, by zas o tolik dražší asi nebylo. Ale jsem rád, že se to jede doma, vždyť já tam pojedu poprvé.“
Zaměřme se na tu finanční stránku závodění, kde na to bereš peníze?
Jan Zeman: „Tak to vezmu zeširoka a od začátku. Je mi pětadvacet let a pořád bydlím u rodičů. Manželku ani rodinu nemám. Díky tomu můžu všechny peníze, které vydělám v lese, kde pracuji jako dřevorubec, a to kolik mi vydělá Lakatoš, vrážet do motorek. Vedle toho mi pomáhá celá rodina, táta hlavně finančně, mamina zase jídlem, vypráním prádla a tak. Na rovinu říkám, že bez nich bych se do Evropy nebo na všechny závody na Slovači asi těžko dostal. Vedle toho mi pomáhají i kamarádi, kteří si třeba vezmou dovolenou a jedou se mnou. Nechtějí přitom nic, a když je potřeba něco rychle koupit nebo sehnat v depu při závodech, tak to zaplatí a peníze za to nechtějí. I to je ohromná pomoc.“
Takže jako amatér nemáš žádného sponzora?
Jan Zeman: „Ne, jen to o čem jsem mluvil. Asi je to tím, že třeba nemám co nabídnout, nejsem pro případné firmy moc zajímavý a to i přesto, že na Slovensku jsem průběžně čtvrtý a současně nejlepší Čech. Jako amatér bych ale nepotřeboval zase až tak moc, třeba sadu gum, poukaz na benzín nebo novou řetězovou sadu. Jenže v podobné situaci nejsem sám, protože o tento sport není u nás moc velký zájem.“
Jan Zeman: „Stejně jako s penězi. Veškerý volný čas dávám motorce. Musím, jinak by to k ničemu nevedlo. Poslední tři měsíce jsou každé dva týdny závody, buď na Slovensku nebo mistrovství Evropy. To znamená odjezd ve středu, nejpozději ve čtvrtek a příjezd v pondělí ráno nebo večer. Pak nějaká oprava, údržba, pár dní do lesa a zase závody. Prostě pořád v tlaku. Jen pro představu, třeba od poloviny června až do teď jsem najezdil padesát ostrých motohodin v rámci závodů.“
Tvůj cíl je jet příští rok Šestidenní na Slovensku. Jak jsi teď na to připravený?
Jan Zeman: „Znám dobře Slovenské tratě, terén a vím, jak jsou doma Slováci silní. Fyzicky jsem připravený, a rovněž určitá část peněz už také je. Chybí ale stále hodně věcí a účast na šestce tak není vůbec jistá. V mnohém jsem totiž na začátku, ale věřím, že se mi podaří získat klubák, to je základ.“
Kompletní reportáž z rumunského podniku ME 2014 v Bacau - ZDE
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?