7.-8.8.2020 - (ne)povedené Krušné hory BMW R 1200 GS Adventure

Vlastník	hofi01
Vloženo	28.4.2015
Aktualizováno	24.3.2024
Zobrazeno	15 907x

Proč nepovedené ? K tomu později.. Další víkend na motorce před námi, domlouváme se s Michalem a Evčou, přidává se k nám Míra (Michalův táta), že dáme Krušné hory, pěkně v pátek tam, sobotu pojezdit po Erzgebirge (německý název Krušných hor) a v neděli domů. Pátek ráno ještě přezouváme motorky na nové Mitas E-07+, oleje jsme dělali stihli ve čtvrtek. S Mírou dáváme sraz v Dačicích na pumpě a vyrážíme, v navigaci nastavena nejkratší trasa, takže nás to opět vede parádníma silničkama, kde normálně nejezdíme. Teda navigace původně ukazovala trasu jinak už od Dačic, ale až do Kunžaku jsem jel podle sebe, pak už jsem dal na navigaci, a dobře jsem udělal. Přes Vlčice na Jarošov, před Kamenicí nad Lipou do leva na Chýnov. V Chýnově dáváme první malou pauzičku na pumpě, v tom horku teplé kafe bodne ! Píšeme s Michalem co a jak, kde se sejdeme, a pokračujeme dál. V Táboře objíždka, jedeme směr Bechyně a celkem dost neplánovaně nás to vede přes Stádlecký řetězový most, tady prostě zastávku udělat musíme, navíc zjišťujeme, že tu Míra ještě nebyl, takže neplánovaná zastávka padla na úrodnou půdu. Sotva odjedeme, tak mi Alča hlásí do interkomu, že si dneska rozepla větrání u bundy už od samého začátku cesty, což prakticky nikdy nedělá a mě už zní v hlavě lehce předělaná notoricky známá melodie Visacího zámku : "rozepla si bundu.. hned na začátku cesty.. myslela, že je to známka punku !!.." Tahle píčovina mi zní v hlavně několik dalších kilometrů, pochopitelně jsem to Alče "zazpíval" do sluchátek, takže jí pravděpodobně taky uvízla v hlavě. Projíždíme Milevsko a opět zastavujeme na začátku Žďákovského mostu, zas tak často přes něj nejezdíme, aby jsme ho nechali bez povšimnutí. Prostě kolem přehrad je krásně a je třeba si udělat pár minut a potěšit oko tím pohledem na vodu, hausbóty, jachtičky a ruch kolem nich. Než uděláme pár fotek, stojí za námi krásně zachovalé BMW R 1100 R a k našemu překvapení mladý 18-ti letý majitel tohohle cestovního naháče. Chvíli kecáme, pak každý pokračujeme dál svou cestou. V Březnici děláme zastávku na tankování a já se domlouvám s Michalem na definitivním bodu našeho srazu (Michal s Evčou vyráželi z Prahy) a to u Air Parku ve Zruči. O tomhle místě vím už nějakou dobu, přidal jsem si ho do navigace až někdy pojedeme tímto směrem a teď se to hodí. Ve čtvrt na 5 slézáme z motorek a jdeme na prohlídku muzea. To je zkrátka a dobře parádní !! Letadla, vrtulníky, stíhačky, tanky, no bylo na co koukat. Hodina utekla jak voda a dorazila poslední část party. Sedáme tedy na "fechtly" a jedeme dál směr Karlovy Vary. Ten náš státeček, to je fakt katastrofa, co se rozhrabanosti týče, pořád nějaké objížďky, naštěstí na motorkách nám to až tak nevadí, protože cesta je cíl a čím zapadlejší končiny, tím líp. Nezlobíme se tedy, že nás na jedné z objížděk navigace vede i kousek šotolinou, ba právě naopak, kvitujeme to s povděkem, byla to parádní zkratka ! Projíždíme Žlutice a za za nimi se máme napojovat na E48, která nás dovede do Karlových Varů. Pár set metrů před křižovatkou podřazuji ze čtyřky na trojku, a v tom dost výrazné lupnutí a od motorku začal vycházet zvuk, mému uchu dost nelibně znějící. Sjíždím okamžitě na přilehlou louku a jdeme zjišťovat, co je v prdeli. Startuji motorku znovu, pískání od motoru, spíše od převodovky, vypínám spojku a zvuk utichá. Pravděpodobně ložisko v převodovce se odporoučelo do věčných lovišť, konzultace s Rudou, se Servisákem a je to jasný, tady moje cesta do Krušných hor končí. S ohledem na nastalou situaci musím říct, že to ještě dopadlo docela dobře, stalo se to na krásným fleku, kde jsme prostě zakempili, navíc se super lidma, kteří se na nás nevysrali, byť jsem jim říkal, ať klidně pokračují dál. Udělali jsme si parádní večer na divoko, což nám předtím samotným moc nešlo. Tady to najednou nebyl problém. Další plus této situace byl, že můj brácha byl ochotný sednout do mého auta a přijet nás vyzvednout. Když jsem ráno v půl 6 rozlepil ve stanu oko, a vznesl skrz messenger dotaz, jestli se mu podařilo vyjet ve 4 hodiny ráno, jak říkal, tak přišla odpověď : "Za půl hodiny jsem u vás". Domů už to byl jenom přesun, já na Alči motorce, Alča v autě s bráchou a mojí motorkou. Toť malé osvětlení proč (ne)povedený výlet.