Jawa 250/590 (1966)

Po týdnu stráveném s rodinou u moře (3 ženské) to chtělo nějaké odreagování

Jawa 250/590 Sport
Venku hic jako kráva, člověk unavený a má chuť se svézt na něčem na pohodu. Na to je Jawka ideální. Je to malý, lehký a obratný, to se mi líbí. A taky se jedná o maximálně jednoduchý stroj. Prostě přijít, nastartovat, sednout a jet. Nejlepší ale je, že mi stačí tričko a kraťasy. V tom horku bych se fakt nechtěl oblékat do oblečení na motorku, zatímco tady to neřeším. Nasadím jen helmu a rukavice a v rychlostech mezi 60-70 se kochám krajinou, pohoda. Jasně, že by mi na to stačil i skútr, ale ta Jawa mě baví. Nedokážu přitom přesně říct proč, z objektivního hlediska je to hroznej klump. Nejede, nebrzdí, vibruje. Ale ty pocity, který dokáže zprostředkovat. Široký, pohodlný sedlo, divnej posez se skrčenýma kolenama, houpavý podvozek, charakteristický zvuk a vibrace, vše kolem sebe z plechu. Nutnost zpomalit a přemýšlet o tom co zařadit, jak se rozjet pod kopcem, nebo vyřadit z kopce. Jako by mě ta motorka pomalou jízdou vracela do doby před dvaceti lety, kdy jsem na ní jezdil opilej za holkama, nebo o dalších 20 let zpět, kdy tu nejezdilo nic jinýho než Jawy…

Triumph Street Triple 675
Dva dny poté jsem si dovolil si od manželky půjčit Streeta. Tady už člověk jezdí rychleji, takže se na to musí obléci, ale v letním oblečení to šlo. První dojmy jsou, že to fakt jede a dokonce i brzdí. Ale také je to nějaké tuhé, člověk na tom sedátku na hrbech tak nějak poskakuje. Pohodová jízda mě moc nebaví, ale jak začnu trochu tahat, přichází zlepšení. Zase až tak moc tahat ale nemůžu, protože agresivnímu stylu jízdy nepřeje podvozek a brzdy. Na malých nerovnostech poskakuje a na velkých se trochu zhoupne. Brzdy taky žádná sláva. Je to prostě základní model a ne Rko. Ale na svižnou jízdu plně dostačující. Líbí se mi motor, na svůj objem jede parádně, odspoda až nahoru, nikde v otáčkách není hluché místo a přes to, jak je dodávka výkonu příjemně lineární, není to nuda jako třeba čtyřválcová šestistovka. Ten motor, to je poklad. Spojka, převodovka, reakce na plyn, pohoda. Parádní je ta pocitová lehkost a ovladatelnost, hodná, nezáludná, přitom silná dost, dobře se z ní dosáhne na zem…já myslím, že pro ženskou ideální
Přemýšlím, zda bych s takovou motorkou dokázal žít ? S výkonem bych se asi smířil, ale určitě bych bral verzi R s lepším podvozkem a brzdami. Taková nová 765RS, hmmmmmm.

Triumph Speed Triple R
Po dalších dvou dnech měla čas i moje drahá a tak jsme vyrazili společně. Já na Speedu a ona na Streetovi. První dojmy jsou zajímavé, mám pocit jisté těžkopádnosti a že to moc nezatáčí. Ale chtělo to čas. S najetými kilometry se to zlepšuje. Ta motorka je těžší, výkonnější, jiný posed a těžiště…řídí zatáčí se s ní zkrátka jinak. Musím víc tlačit na řídítka a přenášet váhu, potom to funguje přesně. A ten motor. Panebože, MOTOR. Jak jsem si jen mohl myslet, že by mi stačila šestistovka ? Výkonově asi ano, nejezdím přes dvěstě, ale ten krouťák, ten zátah ! Tady se vyloženě můžu s řazením flákat a jede to pořád, jedno jaký kvalt a jaké otáčky. Když to netočím, jsem na litru i pomalejší, než bych byl na šestistovce. Vše je tak jednoduché. Jen potáhnu a motorka vyletí ,nemusím podřazovat, jen se vezu. Ale jakmile začnu motor točit, pozornost musí jít nahoru. Sice se to nezdá, nástup výkonu je velice jemný, ale JEDE TO ! Agresivní jízda stylem plyn/brzda, tak to nemá chybu ! Zatímco na slabší motorce tolik nebrzdím a snažím se zatáčky projíždět spíše plynuleji, tady si můžu dovolit za to pořádně vzít, pak na poslední chvíli natvrdo na brzdy a za zatáčkou zase potáhnout. Myslím, že to nebude rychlejší, ale je to zatraceně zábavné
Ano, to je přesně to, co mě na té motorce baví, motor a jeho zátah. Ta naprostá samozřejmost a síla a zároveň jemnost s jakou tu sílu dodává, je dokonalá. Převodovka je přesná, plyn je krásně jemný, spojka zabírá jak má. Z radosti si chci přizvednout přední kolo, ale motorka mě nepustí. No jo, já vždycky zapomenu to tam před jízdou nacvakat, ta blbá elektronika mě nikdy nebude bavit. Naštěstí tohle je jediná motorka, kde pokud nechci vyloženě dělat kraviny, tak o ní nevím. Reakce na plyn je zatím nejlepší co jsem u elektronických plynů zažil. Není to nepřesný, odtažitý ani umělý, to se Triumphu povedlo.
Proč, že tu motorku chci vlastně prodat, když je tak zábavná a tak skvělá ? Jakmile se dostáváme z hladkého povrchu na rozvitý, podvozek mi to připomene. Áááá, já zapoměl. Je to prostě tuhý. Poskakuju po sedačce a už se těším, až se to zlepší. Protože v okolí znám všechny cesty, drncá to jen krátce a už jsme zase na hladkém. Užívám si to parádně. I ta moje se mi statečně drží a čekám na ní minimálně, jen když se opravdu rozvášním. Je vidět, že jí tahle motorka opravdu sedí a dává dostatek důvěry. Triumphy prostě umí pobavit. Ale stejně…mám už Speeda tři roky a chtělo by to změnu. Něco málo jsem zkoušel, ale nedokážu říct, jestli k lepšímu. Co pořídit ? Aby se mi to líbilo ? Naháče. Tak těch moc nebude. Japonec ani náhodou, jsou bez vyjímky hnusný. Třeba Z MT10 bych vyloženě zvracel. S přivřenýma očima snad BMW S1000R, kde mě láká semiaktivní podvozek, rychlořazení a jekot vytočenýho čtyřválce i když se na ní nedá moc koukat. Nebo snad přejdeme na dvouválec ? KTM Superduke 1290 je ošklivá v každý verzi i když to asi pojede. Nebo že by Ducati ? Ale jakou, loni jsem se jedný s radostí zbavil a teď do toho jít zase ? Starý vzducháče mají charisma, ale zase to moc nepojede a už to má svůj věk. Novějšího Monstera 1200 jsem zkoušel, ale už to nějak není ono. Nebo snad Streetfightera ? Hmmm, já nevím. Anebo snad MV Agusta Brutale ? Je to taky Ital, takže to si můžu rovnou Speeda nechat abych měl s čím jezdit když zrovna bude MV v servisu. Aprilia Tuono ? Jednu jsem měl a taky to nebylo ono. Nechtělo to jezdit pomalu, jak podvozek, tak motor. A ohledně servisu taky nemám zrovna nejlepší zkušenosti. Moto Morini Corsaro 1200 ? Nádherný kladivo bez elektroniky, to by mohlo být ono…ale je to opět Ital a navíc už v letech. Já si toho Speed snad fakt budu muset nechat

Yamaha Tenere 700
Děti u babičky, manželka v práci, já po práci, počasí přeje…dneska by to šlo. Den po Speedu jsem sednul na Tenerku a dám si podvečerní okolokomínovku. Jak jsem z ní byl doteď nadšený, dnes mě to nějak přešlo. Nejede to To by až tak nevadilo, ale cukavá reakce na plyn je otravná. Prostě s trojúhelníkem plyn/spojka/převodovka se nemůžu nějak popasovat. Není to tak jednoduchý a automatický jako u Speeda, tady nad tím musím víc přemýšlet. Samozřejmě podvozek taky není na silnici žádná hitparáda, ale zase. Pozná se to až takhle při skoro přímém srovnání. Zatáčí to dobře, jen je to pomalejší díky 21“ kolu vpředu a trochu se to houpe, což je dané i přes přitvrzení podvozku vyššími zdvihy. Ale jo, když se tahá, tak to i trochu jede. A hlavně, půlku dojmu z motoru dělá zvuk. Dvouválec se nikdy neomrzí. Mám už něco najeto a štve mě sedačka. Úzká a tvrdá, opak Speeda. Není to na delší cesty vůbec pohodlný. Spousta lidí co mají Tenerky, si stěžují na podvozek a hodně ho předělávají. Já na něj nemůžu říct nic špatného, na silnici funguje a v terénu taky nějak jo, tam jsem toho zatím moc nenajezdil. Ale co budu muset přes zimu určitě vyřešit, je ta sedačka. Cesty delší než 300km jsou na tom utrpení a úplně mi to kazí dojem z jízdy. Je to cesťák a sedátko to má jak na krosce.
Užívám si pěkné zatáčky, jedu docela svižně stylem plyn/brzda a moc mě to baví. Plný plyn, vytočená trojka a najednou jedu driftem, sakra to jsem nechtěl ! Kombinace mokrého, místy špinavého asfaltu a poloterénních pneu způsobuje dočasnou ztrátu přilnavosti zadního kola. Brrrr, tak to bylo za pár, říkám si hned jak se kolo opět chytne. Tobě jedna bouračka letos nestačila, viď ? Teď už asi chápu na co je u motorek dobrá ta kontrola trakce…
Ještě jeden poznatek z jízdy mám, docela dobře to svítí, tady je ta moderní technika znát.
Další den mám opět volno, takže je to jasné. Bude delší výlet, dám Krušné Hory. Mám tam najeté asi všechno na každé motorce, co jsem měl, ale Yamaha ještě neměla čest se tam podívat, na podzim jsem to nestihl a na jaře byla bouračka. K večeru mají přijít nějaké bouřky, tak balím do kufru pršáky a vyrážím. 23-26 stupňů je ideál, místy je i přes otevřené větrací zipy horko, holt kapota. Je to vůbec strašně moc znát, pocitová teplota na naháči a cestovním enduru je tak 5 stupňů rozdíl. Zkrátka v horku je lepší motorka bez plastů a v chladnu a dešti se zase kapoty hodí. No abych to zkrátil, najel jsem zas den asi 330km. Kvalitní silnice hodně dobrý, ty rozbitý už jsou horší (mám podvozek nastavený trochu natvrdo) a terén jsem nenavštívil (nějak se mi po tý bouračce stále nechce i když ta se odehrála na silnici, paradox, že). Baví mě to, ale nemůžu se zbavit dojmu, že takový ty jedničkový vracáky za roh šly BMW líp, Tady je to takový víc ucukaný, reakce na plyn není ideální. Má to i krátké rychlosti. Ale zase když se za to vezme, zátah na ten objem je parádní a ten uchu lahodící kravál…
Zatahuje se a tak si trochu hraju s kamerou než začne pršet. Nebo spíš při natáčení svých oblíbených zatáček se stále dokola snažím vyladit zvuk aby za něco stál. Takže mikrofon do helmy. Jenže diktafon má jiné zapojení konektoru, sakra, já na to zapomněl a nemám redukci. Tak bude zvuk nahrávat mobil. Nojo, jenže blbý Samsung nemá pro jistotu jack 3,5mm vůbec. Tak holt sundám mapový mobil Xiaomi z řídítek a pojedu po paměti. Ale zase tady nemám staženou tu aplikaci co umí snížit hlasitost při nahrávání aby to nebylo přeřvaný. Tak si jí stáhnu, ne ? Nemůžu, protože tady není signál. Zpropadená technika, to se dnes daří ! Holt špatná příprava, tohle ještě musím vyladit při zkušebních jízdách kolem baráku.
Předpověď nekecala a tak ty krámy schovám do kufru, obleču návleky do deště a poklidným tempem se vracím domů. Jízda v dešti mi nikdy moc nevadila pokud jsem vhodně oblečen a nemlží se mi přilba. Po těch letech už mám vychytanou výbavu, takže jsem v suchu a můžu se soustředit na motorku. Jako dá se to, ale moc nevěřím gumám, na takových těch „hadech“ co se s tím spáruje asfalt, si to občas klouzne. I tak předjíždím co se dá ať jsem brzy doma. Pořád si nemůžu zvyknout, že se koncem srpna stmívá už poměrně brzo. A bude hůř… Opět poznávám, že to v noci docela slušně svítí. V noci, za deště a zatáčkama se to hodí. Ale ten nejsilnější vjem z motorky když se jede klidně a člověk sedí jako pecka, je jen jeden – SEDAČKA ! Nevím, jak si mám sednout a už se nemůžu dočkat až z toho mučicího nástroje slezu. Tohle se musí přes zimu vyřešit !
A to je vše