Z původně jedno-denního výletu se nakonec vyklubal výlet na 2.dny s tím že si to prostě chcem užít .Časově se odkládalo a pak i kvůli předpovědi špatného počasí.Nakonec den D vyšel na čtvrtek 19.6 a nic nebránilo v tom hned ráno vyjet.Lehce navážu na již napsaný deník svého kolegy a parťáka jménem Slávek Jen v souhrnu událostí znova zmíním opět místa která jsme navštívili a to rozhledna LOPENÍK v Bílých Karpatech,na Moravě malou dědinku plnou sklípků PETROV poté přesun do Slovensko kde byl Slávek v Rusovcích na vojně za doby hlubokého "totáče" a odtud mě to jako vodního živla táhlo k Dunaji který byl tak blízko,že nešlo jej nechat bez povšimnutí a stálo to za to.Pak rozjímání na břehu a vodního díla "GABČÍKOVO" se naše záměry přesouvaly k místu zvané TROJMEZÍ a já vůbec nečekal co to se mnou udělá,no bomba pecka kdo tam někdy zajede ten to pozná a pochopí,jinak je to do budoucna v plánu znova a místo je tak magické že i nocovat pod širákem stojí za zkoušku a zážitek Hned kousek za hranicemi Rakouska pěkná vesnička s jejím názvem si už tak lámu jazyk a je už zmíněná v deníku Slávka a jelikož už sluníčka nebylo moc a blížila se noc smysleli jsme plán vrátit se k nám Rychlý až místy zběsilý přesun po KVALITNÍCH DÁLNICÍCH do ČR,kdo by namítal že dálnice je pro tyto endura opruz,tak jen vzkážu že není,dá se to,stačí rozumné tempo,já si třeba krátil nudnou a dlouhou chvíli pozorováním spz a když to byl kamioňák z našeho kraje tak jsem ho náležitě po předjetí pozdravil a on mě taky,daleko od domova a měl jsem z toho dojemnou radost Po vydatné večeři někde v Tescu(dva zbylé rohlíky se sýrem a slaninou) jsme se vydali na místo našeho nočního spaní pod hvězdami Ráno po rozhýbání a trochu probdělé divoké noci,kdy místy pršelo,fučel vítr a byla kosa se nám naskytl parádní rozhled do míst kde vlastně jsme.Dalším cílem byla řeka DYJE a to v místech v těsném pohraničí s Rakouskem,v jednom takovém vysokém bodě jsme zůstali a fotili a jen tak debatovali pohlceni tou nádhernou atmosférou a semknutí přírodou kolem nás Nahoře skály,dole řeka,kolem samé vinice a krásné lesy,k tomu i naše počínání a chování-to je ve vší slušnosti a respektu k té nádheře Do oběda daleko,snídaně proběhla v Mikulově na pumpě,kde jsem zpozoroval na parkovišti nemalou účast zástupců států jako SK,A,HU,RUS,I,S,NL,PL a kdoví kdo ještě Cesta dál vedla k našim již navštíveným Rakouským přátelům jen již za řekou Dyjí a to přes menší vetší kopečky se spoustou zatáček a podotýkám cesta s nádherným povrchem a to si myslím že to byla u nich asi třetí třída vozovky!!! Pozvolným klesáním dolů se nám v jedné zatáčce ukázal přenádherný hrad HARDEGG vypadal jako z nějaké pohádky,dole se našlo opět u Dyje místo na odpočinek,dočetl jsem se že Hardegg je nejmenší městečko v Rakousku a jeho stavba a rozloha se mi i Slávkovi moc líbila.Proč by ne když všude kolem je Národní park a podle toho to tam tak i vypadá Přes řeku vede most který spojuje dva státy A a ČR,i tady je trochu smutných vzpomínek na rozmary doby tehdejších "komoušů" a na mostě si na tabulích můžete dočíst a taky i vidět co se tehdy dělo a jak se ostře tyto hranice hlídaly Blížilo se poledne a zamířili jsme dál už zas po našem území směrem na Čížov a pak dalším bodem byla obec SLUP s velebným a velikým Vodním mlýnem s bohatou historií,mimo je jediným tohoto typu v Evropě a taky je na co se dívat,dokonce jej použili v natáčení Četnických humoresek Určitě si tam zajedu zase a možná i na slavnosti chleba které se tam pořádají.No a když už tělo dávalo najevo že hlad je sviňa tak oběd ikdyž pozdní byl bod č.1 a napojit jsme museli i naše Dé-erka Asi bych to ani dobře nepopsal tak jen napíšu že někde pod Brnem v pěkné restauraci se nám do břucha dostala lahoda v podobě perfektně marinovaných žeber kde masa bylo že skoro sníst nešlo a spolu s česnekovo-křenovým dipem a nealko pivkem tomu všemu cestování dalo takovou odměnu a pocit blaženosti Hodiny ale utíkaly nějak rychleji nebo co a my chtěli už dojet domů v rozumný čas,tak ikdyž byly ještě další body kde jsme chtěli jet,bylo rozhodnuto že po tolik známé dálnici D1 to vemem od Brna do Olmíku a když už tama tak jsem si zase chtěl zajet do míst,kde před 16.lety mi tamní lesy a cesty byly blízké v roli tehdejšího řidiče tanku T-54/55 na vojně,vše je tam kde bylo,posádky jsou stále v pohotovosti a plní nasazení,o čem jsme se i lehce přesvědčili Musím říct že počasí nám celkem přálo,akorát posledních pár kiláků k domovu trochu propršelo,motorky šlapaly na 300% a ikdyž oba sedláme starší ročníky tak rozhodně nepatří do starého železa a natřou to i dnes o mnoho mladším vyzyvatelům Najeto za dva dny u mě krásných 913km a spokojenost ze mě jenom sálá
-
Lopeník
-
Bílé Karpaty
-
Petrov
-
Sklípky v Petrově
-
U Dunaje
-
Západ slunce u Dunaje
-
Trojmezí SK-HU-A
-
V Rakousku
-
Naše noční obydlí
-
Vodní mlým ve Slupu
-
Pohled zezadu
-
Nad Dyjí,naproti vinice
-
Dyje
-
Hrad Hardegg
-
Pohraničí,Dyje A / ČR
-
Olomoucko
Kamarádi ... to jste si udělaly krásný a duchaplný výlet , jde to poznat z fotek, ale teď už vím, že i jako společníci jste si to náramně užily .
Tady je už vše napsáno. Pokud máš dobrého partáka a vládne dobrá nálada,tak není co řešit.
A tady tenhle deník je toho důkazem SUPER Hoši
No jo, pěkné svezení synci ...
Pěkně popsané
V Čížově jste ještě mohli navštívit skanzen železné opony, je tam poslední kousek původní "neprostupné" hranice. Ale vy jste to zažili asi na vlastni kůži, na rozdíl ode mě, já měl pouhé 3 roky a tak si to nemůžu pamatovat, byl to tam pro mě silný zážitek
Tak jsem si to přečetl od Slávka a teď od tebe a vidím,že vás ta cesta hodně bavila a to je super .Není nad cestování .Hezký fotky.
A ze mě tóže
Klobouk dolů