Ogar Elán (1939)

Takovej můj velkej sen. Dovolím si parafrázovat: "Na začátku bylo slovo boží a pár orezlejch trubek" v tomto případě jeklových :))

• 

• 

  Zvláště za...

• 

  Motůrek po...

• 

  Zde je ukr...

• Šedesátý d...

Více fotografii

Motorka koupena od Těch bylo

První dojmy - No, první dojem z toho mám, že todlecto v životě nedám do kupy, zoufale moc dílů mi ještě chybí, fůru z toho už ani v originále nemám nárok sehnat.

Motorku bych doporučil pro - Pro všechny

Recenze

Znalci vědí o čem se tu rozepíšu, pro všechny historie chtivé co to zajímá tedy: Ogar, resp. fa Autfit, Praha Strašnice koupil v roce 1933 licenci na Belgický stroj FN 200, trochu doladili a v roce 1934 vrhli na trh první Československou seriově vyráběnou 250ku, Ogar typ 2, později překřtěn na Standard. Motocykl byl dvourychlostní, suchá spojka, jednou z lahůdek bylo, že při nakopávaní, jsi musel mít zařazenou jedničku, držet spojku a nakopávat, druhou bylo, že převodovka neměla olejovou náplň, ale byla mazána jen směsí oleje z benzínem. Čili, pokud jste zapoměli, jaká je stavba motoru, při jízdě z kopce vám to chcíplo, nebo jste motor zhasli, tak při táhlém klesání se vám motor přidřel, nebo zadřel na převodovce, než jste dojeli z kopce dolů, neboť ložiska převodovky nebyla promazávána. I přes určitý svéráz téhle koncepce se ogarů dvourychlostních vyrobilo od roku 1934-1937 něco přes 1800kusů. Ale v roce 1938 si inženýři u Aufitu sedli a naznali, že dozrál čas k modernizaci oblíbeného modelu Standard (jinak od roku 1936 vyráběl Ogar úspěšný a vymakaný typ 4, a Ogar Standard byl ve výrobním programu jako nižší cenový model) a světlo světa spatřil Ogar 250 model Elán. Revoluční novinkou tohoto motocyklu bylo, cituji s dobového letáku : "Pozoruhodná novinka: automatické tlakové mazání ložiseku dvoutaktu, zvláštní olejovou tlakovou pumpou, která vtlačuje olej čtyřmi kanálky do všech kolečk, ložisek a pouzder, jakož i vrtaným klikovým hřídelem na ojniční ložisko. Tím se dociluje naprosto dokonalého mazání motoru, což má velký vliv na jeho životnost."
Tímto zlepšovákem Ogar předběh své československé konkurenty v seriových motocyklech nejméně o 30let.
Další pozoruhodností bylo, že v letáku nabízejí odpérování zadního kola za příplatek, poud tedy fabriku opustil Elán se zadními kluzáky, tak to Ogaři nandali i megaslavnému Péráku o pár let.
Ogar Elán byl 3 rychlostní, zůstala suchá spojka a jak už jsem nastínil, rám byl šroubovaný z jeklů. Elán zaujal místo levnějšího doplňkového modelu ku Ogaru typu 4.
No a jako shrnutí a osvětlení, proč vůbec se snažím z této hromady vytvoři motocykl uvedu, že Elánů se vyrobilo něco kolem 250 kusů, z čehož se do dnešních časů mohlo dochovati kolem 20 kusů( velký voči) odhadem a proto vzhledem k vzácnosti si to myslím zaslouží. Vidím to sice spíše na léta schánění, ale jak se zadaří něco nového sehnat, tak dám info do deníku.