Honda CB 750 (1998)

Po delší době, kdy Hondice odpočívala připravena v garáži, jsme s otcem vyjeli na zřejmě poslední letošní motovýlet. Předchozí den jen dofouknout pneu, zkontrolovat hladinu oleje v motoru, zjistit, zda blinkry blikají, světla svítí, klaksony troubí a brzdy fungují a hurá na kutě, neb ráno se vyjíždí. Tedy ráno, spíše dopoledne, jelikož ranní podzimní cesty jak známo jsou mokré, natož pak v horách, kam jsme chtěli ty naše krásky vzít. Vyjíždíme za krásně prosluněného dopoledne skrz Ostravu, přes Kyjovice, Hlubočec a Raduň s první zastávkou na tankování v Hradci nad Moravicí. Na hradním nádvoří na chvíli zastavíme, pofotíme a vyrážíme nádhernými okreskami s minimem provozu směr Melč a Janské Koupele. Listí z okolitých stromů padá, slunce svítí a prohřívá v mnoha místech ještě mokrý asfalt a my si užíváme barevných výhledů a rozmanité krajiny s mírným převýšením. Tu a tam potkáme v protisměru další, spíše ojeďinělé motorkáře, kteří mají dozajista pusu od ucha k uchu, stejně jako my. V Janských Koupelích na chvíli zastavujeme a nestačíme se divit, jak se dá za pár desetiletí nečinnosti zdejšího provozu z kdysi krásného lázeňského městečka udělat město duchů. Lázeňské domy polorozpadlé, altánky zarostlé, jen vítr skučící okolo. Pokračujeme na Kružberk a dále nádherným svažitým údolím a úzkou asfaltkou s kvalitním povrchem směrem na Hořejší Kunčice. V jednom místě sice zabloudíme a vydáváme se omylem na Vítkov, což ale záhy zjišťujeme a za povykování pasoucího se stáda zubrů pelášíme zpět na silnici č. 46 a po ní do Bílčic a na přehradu Slezská Harta. Na hrázi zastavujeme, opět fotíme a dále pokračujeme přes Bruntál, Andělskou Horu, Vrbno pod Pradědem a Vidly do Filipovic pod Červenohorským sedlem. Tady již notně hladoví si hovíme nad pozdním obědem v místní restauraci U Pošty. Kdo to tady zná, jistě ví, že místní téměř 180ti stupňová zatáčka je místem broušení sliderů a následných řečí, "v kolika jakože jsi to tak projel". Na Červenohorském sedle byl výhled perfektní, ale jelikož se slunce začínalo pomalu ale jistě sklánět k obzoru, vydali jsme se těch několik set výškových metrů sjíždět směrem na Šumperk. Po napojení na silnici č. 11 jsme se již za klesající okolní teploty vydali přes Skřítek a Rýmařov do Bruntálu. Jelikož teplota posledních 30 km spadla o notných pár stupňů a naše druhá kůže vystavená větru začla propouštět dávky studeného větru až na kost, rozhodli jsme se téměř již drkotajíc zuby zastavit v motorestu Kukačka v Horním Benešově na něco teplého. Po hodině rozmrznutí a znovunabytí tepelné pohody jsme si to již za tmy za námi a světelného kužele před námi "valili" na Opavu a zpět do rodné Ostravy, kam jsme dojeli kolem 20té večerní. Celkově najeto 300 km, notně jsme si to užili a těšíme se na rok příští.