BMW R 1200 GS (2007)

Po několika málo vyjížďkách kolem komína jsem se vydal na delší trať. Start za ideálního slunečného počasí, 11 st. C, 11.00 hod. a trasa je na plánovaná po okreskách ve stopách mé středoškolské trasy, kterou jsem jezdil busem na internát. Cíl Choceň, přes Hořice, Hradec Králové, Borohrádek.
Silnice je suchá, přes poledne téměř prázdná a já si v sedle připadám jako král !!! 12ctka vklidu vrní, nikam to neženu, i když mi do sluchátek křičí Fanánek. Po okreskách si až do Hořic užívám samotu a perfektní asfalt, který jen sem tam kazí zatáčka s metr širokou vrstvou kamene. V Hradci zvažuji, že zastavím na sladkou housku u McD... ale nakonec vyhrála vzpomínka na klobásky u silnice. Problém je, že se mi plete trasa a klobásky jsou jaksi jinde . Hradec je za mnou a předemnou opět klidná a prázdná silnice č. 11, točím na Borohrádek a chvilku před 13.00 jsem v cíli v Chocni.
Už jsem si odvykl jezdit bez navigace, tak mě překvapuje, že nebloudím, lidi při hledání cílové adresy jsou v pohodě, a tak jsem na místě dřív, než jsem plánoval.

Je rozhodnuto, rychlý telefonát Lukášovi, a už to pálím směr Třebíč, kam mi Lukáš vyráží naproti. Už před Litomyšlí fouká jako blázen, jeden náraz zprava, druhý z leva a jsem nucen trochu ubrat na plynu. Přesto držím svižné tempo kolem 120-ti a GSo drží stopu jak tank. Cesta ubíhá nádherně, ale hlásí se hlad a i výstraha krátkého dojezdu funguje, tak brzdím v Poličce na Shellce... hajzlík, doplnit šťávu, bagetka a frčí se dál. V 15.10 stojím na kraji Třebíča, potkávám se s Lukášem (neviděli jsme se 4 roky), dáváme řeč u pita na bowlingu.
V 16.30 se loučíme, já valím domů a Lukáš makat na noční. Jelikož mě tlačí čas a nechci dojíždět po tmě, tak tomu dávám plnej a valím co to dá. Přesto v obci brzdím a neustále pátrám po dírách a kamení...a že jich bylo . Zpáteční průměr mimo obce je vysoko přes 130 (kolik to nemůžu napsat), přesto už je jasný, že za světla nedojedu. Tak jedna sms domů, tankování v Kolíně a 18.30 jsem doma.
Na zpáteční cestě jsem už začal cítit ruce, ale k mému potěšení ostatní části těla naprosto v pohodě. Vzpomínám na mé trasy s Jawou 250 panelkou, kde byla prdel po 100 km dřevěná, i přes to, že jsem na ní seděl skoro pořád.

Mapa je TADY včetně detailů.

Jsem na 100% spokojený, nezjistil jsem žádný nedostatek a ujistil jsem se, že 500 km za den při plánovaných cestách ven je to naprosto v pohodě.