Kawasaki ZX-6R Ninja (2006)

Zabaleno, naloženo a můžeme vyrazit. Takhle nějak to bylo v pondělí 25.7. kdy se Zdendou vyrážíme trochu okruhařit :o) pro tentokrát, ale zůstává moje zelená Kawinka doma a střídá jí krásná, nová a velmi temperamentní italka - Aprilia RSV4. Pravdou je, že oba jsme na ní zvědaví a natěšený. Moje očekávání je opravdu veliké a doufám, že mě nezklame. Určitě hodně čekám od brzd a podvozku a zbytek se nechám překvapit.
První den z týdenní dovolené začíná na okruhu Slovakiring. Můj nejoblíbenější okruh kam se hrozně ráda vracím, asi i proto jsem tu letos byla už 3x :o) Široká trať, parádní zatáčka a ještě lepší horizonty, prostě jsem si ho zamilovala stejně jako Aprilku :o)
Počasí nám, ale moc nepřeje, probouzíme se do zimy bez sluníčka a spíš to vypadá, že bude každou chvíli pršet a tak pro zatím zůstavají motorky v autě a my vyčkáváme. Kolem poledne si, ale počasí řeklo, že už by bylo na čase se trochu změnit a z mraku najednou vykouklo sluničko a teplota vyskočila o nějaký ten stupínek výš. Takže hurá na dráhu.
Po první 20-ti minutovce si připadám jak kdybych na motorce seděla poprvé v životě. Trocha strachu, hodně respektu a šílená nervozita, ale už po první jízdě hodnotím, že motorka je stabilní, drží jak přilepená a jede prostě úžasně. Další jízda už je lepší a konečně si začínám užívat, tak jak jsem si představovala. Asi nejvíc nadšená jsem když škrtám kolenem, stále se usmívám a teď už vím, že není italka jako italka. Normálně jsem se do ní zamilovala.
Dny pokračují a my odjíždíme pro změnu kroužit do Brna. Motorku už trochu znám a tak už to bude v Brně zase o kousíček lepší. No nejen o kousiček, ale i pěknej kus. To, co mi s Kawou přijde nemožné je teď úplně napohodu. Koleno mám na zemi už v každé zatáčce, časy jsou dolů a já můžu říct, že jsem maximálně spokojená. Že mi RSV4 tak sedne s tím jsem moc nepočítala, ale veliké překvapení. Krásně zničená a unavená si nechávám zdát něco hezkého. Nějaký ten den máme ještě před sebou.
Po užívání si v Brně se na moje přání opět vracíme na Slovakiaring. Tentokrát už i Zdenda usedne za řidítka RSV4 - přeci jen je to jeho motorka a aspoň zhodnotí i on jestli je lepší RSV nebo RSV4. Na motorce pro mě nastává jedna velká změna - otáčí se řazení :o( ale jo přispůspbím se a určitě si zvyknu. První jízdu měl jet Zdenda, ale k jeho nadšení mě přihlásil do odpoledního závodu a tak mi první jízdu přenechává. Ta je, ale osudná jak pro mě tak i pro Aprilku. Všechno šlo v pohodě do doby než můj mozek začal přemýšlet. Končím 25 min. ježdění. Šachovnicová vlajka značí, že jedeme poslední kolo a zajíždíme a tak trochu zpomalím a prohližím zatáčky a myslím na to opačné řazení. V domění, že řadím dvojku tak, ale dám čtyřku a už letím přes řidítka a obě se kutálíme do kačírku a sbíráme kamínky. Tohle už se jí nelíbílo a tak mě prostě vyhodila :o( Vzhledem k tomu, že mi celkem nic není, jsou slzy nikoliv z bolesti, ale z pohledu na rozbitou motorku. Je mi jí hrozně líto, stvě mě to a mrzí. v tomhle všem trochu zapomínám na bolest levé ruky a jen doufam, že to není zlomené. Je mi líto i Zdendy, kterej čeká až mě přivezou a vzhledem k tomu, že jim to dost trvalo, tak to pro něj není asi zrovna moc příjemné. Musím uznat, že byl na mě hodnej a všechno včetně mě zvladnul s naprostým klidem a s trochou úsměvu. Den, ale nekončí. ruku si stáhnu obvazem, pokouším se jí rozhýbat a kluci Aprilku dávají dohromady. V 16:00 už stojím na startu a červený prapor zahajuje závod. I po pádu jsem si závod celkem užila, ikdyž strach byl a tak můj čas byl o něco horší než když jsem jezdila ráno a zvykala si na otočené řazení.
Večerní jízdy už si užil Zdenda a konečně si otestoval RSV4 :o)
Po týndu na okruhu se vracím zpátky do reality a je nejvyšší čas jít zase do práce.
BRNO - čas 2:33
Slovakiaring - 5.místo v závodě ( po pádu), čas 2:40 (s otočeným řazením)