Piaggio Beverly 400 (2022)

Nejlepší skútr, na kterém jsem kdy jel. Krásný, obratný, rychlý, pohodlný, ergonomický. Láska prostě.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:IMOFA (Ořech)

Výška jezdce: 186 cm

První dojmy - Loni jsem se rozhodl, že aby mě bavilo jezdit na pracovní schůzky, musím mít skútr. Nechtěl jsem hned vydat spoustu peněz, tak jsem zvažoval Liberty. To je "moc málo", tak jsem skončil u Medley. Na té jsem najel 6000 km za půl roku včetně zimy a to mi dalo odvahu jít do Beverly.

Motorku bych doporučil pro - Pro kohokoli, kdo potřebuje dojít na schůzku v obleku, ale cestou si chce užít jízdu na motorce.

Doplňky na motorce - střední plégo
vyhřívané hefty
deka

Recenze

Po 6000 km a výletu do Alp.

Dali jsme 2000 km přes Alpy a zase zpět. Pohodlí té mašiny je absolutní, ergonomie taky. Denně 350-500 km a večer jsem byl jako rybička, nic nebolelo, nic není na křeč, vše je přesně kde má být, posez je optimální, sedlo ohromně pohodlné. A to se bavíme o velmi náročném terénu, nahoru dolů, doleva doprava, vysedání...

Brzdy vše zvládly v naprosté pohodě. Včetně prudkého sešupu z Grossglockneru a Nockalmstrasse, kde dávaly s prstem v nose plné brzdění před vracákem, naklopit, plnej a za 200 m znova na druhou stranu. Absolutně nevadnou, ovládají se jedním prstem a v Alpách si parádně sedly. Potřebují zajet a zátěž jim vyloženě svědčí. Při městském provozu občas pískly, teď brzdí přesně, silně a bez zvuků.

Co ale překvapilo nejvíce, je podvozek. Měl jsem Triumpha Speed Four a mám Hondu CBR1000RR Fireblade. Jeli jsme s Tuonem 660 a Shiverem 900. A v běžném provozu, kde musí člověk hledět na ostatní účastníky a nezná dokonale silnici, mi neujeli. Tuhý rám drží, jak helvétská víra a dají se s tím práskat zatáčky způsobem, který naprosto nechápu. Furt jsem mu přidával a on se furt víc tvářil, že naprostá pohodička a pojďme si hrát, přidej, přitlač, neboj se! V zatáčkách, zejména v serpentinách se musí jezdec hodně vyklánět, protože ač je hlavní stojan vysoko a za "běžné jízdy" neškrtne nikdy, tak v Alpách by škrtal. Samozřejmě v režimu výrazně sportovní, svižné jízdy v režii výše zmíněných mašin. Podvozek si nechá líbit na skútr neskutečné tempo a ostatní z party uznale kývali, že to nechápou. Já taky ne, ale fakt to funguje. Jede to prostě strašnej randál a tváří se, že je to úplná pohoda. Městský skútr a neztratí se ani mezi sportovníma mašinama v běžném provozu... Kdo by tomu věřil? Beverly 400 rozhodně nezdržuje partu. Famózní je rozsah jejích schopností. Buď můžete jen tak prdlat krajinou, kochat se a ono to jede úplně samo, samozřejmě, uvolněně... Nebo si chcete užít zatáčky a dát do toho srdce... a Beverly to umí taky a zjevně jí to dělá hroznou radost.

Výkon stačí, protože jízdu více limituje výhled do zatáčky a bezpečnostní rezerva. Dojde mu dech jen ve 3000 m n.m., kde je řídký vzduch, tam to jede sotva 80 km/h a nebo do hodně prudkého kopce (míněno, takového, jaký u nás prakticky nevidíme). Super je, že po Alpách si zjevně motor sedl a dříve vlažný zátah nad 100 km/h (v porovnání s mým Fárošem, samozřejmě) se stal dychtivějším.

Jo a to vše dokáže Beverly s narvaným top casem. Praktičnost je také maximální. Vše se vešlo, naprostý komfort.

Beverly 400 je úžasný univerzální stroj, který poslouží jako hyperobratné městské žihadlo, které vás protáhne zácpou, jako horký nůž máslem - i jako zábavný cesťák.