Cagiva Planet 125 (2003)

Řekl jsem si, že časem budu dělat nový výfuk, až zjistím, co je tam za válec a jaké má časování. Podle otáčkoměru to začne ztrácet dech při 10.500 rpm, tak to nejspíš pustím trochu výš do otáček.
Válec je 73037, Gilardoni1, který se dával do posledního sedmirychlostniho Mita do roku 98, kde měl časování 130/190°.
Koupil na bazaru i náhradní výfuk na Planet, tak ho prozkoumám, poměřím a přepočítám, abychom věděli kde jsou případné rezervy, než do toho říznu. Ten měl být stejný, jako je na poslední 7-kvalt nebo první 6-kvalt Mito, s jedním rozdílem, a tím je délka koncovky. Na Mitu je správně, kolem 350mm, na Planetě je jenom 120mm dlouhá a ústí do pochromovaného tlumiče. To není dobře, protože v 10.000rpm je planetí výfuk pnumaticky zašpuntovaný, plyny nechtějí odcházet a brzdí to motor.

Tohle už je výfuk na Mito:

Délka kanálu ve válci je odhadem 30mm. Následuje příruba s vnitřním průměrem 35mm. Vyústění válce by mělo pokud možno bez hran přecházet do příruby. Příruba má osazení na průměr 37mm, a výfuk s 1mm tlustou stěnou by měl do osazení přesně padnout. Jenže nepadne a je o 2mm menší a vytváří zbytečný schod a seškrcení.

Od tohoto vnitřního průměru 33mm se výfuk postupně rozšiřuje a měl by tvořit tvar postupně v pořadí: mírně se rozšiřující koleno - expanzní kužel - reflexní protikužel - koncovka. Délka výfuku od pístu ke koncovce je 970mm, na střed protikuželu je rezonanční délka 840mm. Pro můj válec s úhlem výfuku 190° a předpokládanou rychlostí zvuku ve spalinách 508m/s vychází rezonanční otáčky 9.600rpm a maximální otáčky 11400rpm, minimální 8.300rpm. To by zhruba odpovídalo jízdnímu projevu, akorát na ty maximální se nedostanu, nejspíš kvůli trošku bohatší směsi a té koncovce.
Ke tvaru výfuku. Budu psát vnitřní průměry a délky středem výfuku, měřeno od pístu.
Pro moje úhly - přefuk 130°, výfuk 190°, stabilizace odhadem 12°, rezerva 7° - a rezonanční otáčky 9600rpm vychází tyto délky: koleno dlouhé od pístu 216mm, největší průměr na 706mm, začátek koncovky na 970mm.
Skutečnost: zhruba na délce 50mm začíná plechové koleno průměr 33mm, která se rovnoměrně rozšiřuje až k prvnímu svaru na 400mm na průměr 60mm. Úhel rozšíření je 2° na stranu, to je poměrně hodně a není patrný žádný přechod do expanzní části. Začátek výplachu je tak nejistý, rozhodně ne v úhlu 19° po začátku otevření přepouštěcích kanálů v rezonančních otáčkách.
Od délky 400mm pokračuje expanzní část rovnoměrným kuželem s úhlem asi 5,5° na stranu. Největší průměr potrubí je 113mm, s minimální změnou průřezu v délkách od 650mm do 750mm. Následuje konstantní kuželové zúžení až ke koncovce průměru 24mm.
Průběh tlaku ve výfuku v místě u pístu v rezonančních otáčkách pak vypadá podle následujícího obrázku. Téměř až do dolní úvratě (95° od otevření výfuku) se nic moc neděje a polovina doby pro přepouštění je tak nevyužitá. Teprve daleko za úvratí následuje velmi ostrá podtlaková špička, jenže to už může být příliš pozdě pro to, aby se prosála přes klikovku čerstvá směs až z karburátoru. (Mito má sání stejně na půl řízené pístem, takže průřezy pro toto prosátí jsou minimální) Po podtlakové špičce nastává úsek 20°-30° otočení kliky, kdy se "nic neděje" a nad tlakovými poměry nemáme žádnou kontrolu. Teprve 10°před zavřením výfukových okének přichází přetlaková špička a směs vysátá do výfuku je tlačena zpět do válce. Stačí jen o 10% zvýšit otáčky a nastává prudký pokles výkonu, protože přepouštění je nedokonané, směs z válce je nasátá do výfuku a přetlaková špička přijde příliš pozdě a nevrátí směs z výfukového kanálu do válce.

Křivka průběhu tlaku pro Mito/Planet může vypadat úplně jinak. Na obrázcích je průběh tlaku a tvar výfuku pro lehce upravený závodní válec Mito.



mito7 píše: "Pro zajímavost jaké otáčky jsou v tomto případě při zavřené přívěře? Laďáky od Giannelli a Arow mají průměr na vstupu 38 mm a dají se rozšířit na 39 mm s plynulým navázáním na upravenou přírubu z motoru."

Ty takzvané laďáky mají mnohdy k optímálnímu tvaru skoro stejně daleko, jako ta naše sériovka. Mimochodem, výfuky z doby, kdy se to jmenovalo Freccia, to je hnus, ale jakž takž to jede. Je opravdu potřeba plynulá změna průřezu a každý takzvaný laďák je potřeba důkladně proměřit (ale přitom to stačí svinovacím metrem pro délky a obvody) a konfrontovat s válcem a otáčkami.
Ano, průměry 38-40mm na výstupu z válce jsou akorát dejme tomu pro motokros s závodní sport production Mito, a dá se s tím jezdit i po silnicích. Když je k tomu odpovídající i zbytek výfuku, jede to líp.
Už na mě byl dotaz dřív, co vlastně v Mitu ta přívěra dělá, když je jenom v jednom kanále ze tří, tak jsem měl dost času nechat si to projít hlavou . Kvůli patentům museli mít řešení, které jiní nemají, a nejspíš kvůli ceně nezkoušeli nic přivírat ve vedlejších kanálech. Přívěra škrtí hlavní kanál a mění časování pro nižší otáčky, optimální je to někde v 7.000rpm. Vedlejší kanály zlepšují odvod spalin ve vysokých otáčkách, ale v těch 7.000 rpm jsou tam pak samozřejmě jenom pro škodu. Nicméně jejich průřez je malý a předčasný tlakový impuls, který způsobí ve výfukovém rezonátoru, je tak relativně slabý. Po přejití hrany pístu přes hranu přívěry se vybudí silnější tlaková vlna, která účinek té předchozí slabší vlny zruší nebe dostatečně zeslabí.
Zkusím pohledat, jestli někdo nezkoušel na Cagivě ty postranní kanály zaslepit.