Aprilia RSV 1000 R (2003)

Nenechte se mást pozlátkem, tahle holka potřebuje celkem dost péče.
Naštěstí jsem se na ni vrhnul hned druhý den ráno a do večera jsem se rozhodně nenudil.

Den jsem zahájil hodinovým leštěním ráfků a odstraňováním lepidla po závaží.
Doplnili jsme kondom přes řídící jednotku, který chyběl. Teď už bude v suchu.
A taky origo nářadí, co mi jaksi zbylo.

Výměna baterky za silnější. A hele, v Itálii s tím jaksi nepočítali, takže baterka ze starší sestřičky je moc vysoká. No, s tím jsme si poradili díky kouzelné krabičce s hromadou cinkrlátek z bývalky.

Následovalo doladění nádrže v jejím kloubu tak, aby seděla jak má a dala se odklápět bez drhnutí o brýle.

Proběhla kompletní výměna / doplnění spojovacího materiálu. Každý šroubek prošel kontrolou originality a pokud jsem ho shledal nevhodným, byl sprostě a bez servítek nahrazen tím správným. Byly vybrány šrouby do kapot té největší jakosti + doplnění silonových podložek.
Teď už mi nezdrhnou.

Bylo třeba udělat díry do masky pro uchycení k lešení. Díky její romanci s 30ti metry tmelu se totiž původní díry jaksi záhadně rozutekli. Docela by jí prospěla odtučnovácí kůra. (humus!!!)

Přepáčko šlo krapet dolů a směrem dopředu. Je teď blíž originálnímu umístění. Paráda, konečně ten bajk poznávám. Nastavení řadičky a brzdy přesně podle mýho gusta. (Nechápu, jak jsem mohl žít bez obrácenýho řazení).

Humus stojánek nahrazen sebevražedným originálem přesně tak, jak se sluší a patří. A hele - problém! - Pacičky uchycení spodní kapotáže přešroubeny z přední strany stupaček na druhou. Tu od kyvky a trošičku přizvednuty. Paráda, stojánek už plní svoji funkci.
(Díky přepáčku byla kapotáž v místě stupaček moc široká a nízko. Stojánek se v ní topil.)

To samé proběhlo na straně druhé. Samo bez stojánku. A hele, tady něco chybí. Kus plastu kolem mezisvodu. Jaká náhoda, že jsem ještě nevyhodil svoji hromádku nepotřebných věcí. Doplněn.

Elektrika natažena hezky kolem lešení, tak jak má být.
Odstranění ukazatele zařazeného stupně. Zcela násilně a neodborně.
Na tyhle sračky jsem prostě alergickej.

No, a největší lahůdku jsem si nechal nakonec. Nalepení samolepky Aprilia Racing na krovku. To bylo naprosto zásadní.