Suzuki GSX-R 1000 (2017)

A už je to tady. Po dlouhé zimě, rozdělené Španělskou a Maďarskou přípravou mám konečně zabaleno na první letošní endurance do Mostu. Po dvou sezónách přeskakování ze šestky na endurance s Kopytama, na litra do sólo závodů a neustálého se učení nové dráhy každý den už jsme řekli DOST. A podpořen Pankáčem, který si loni na podzim koupil taky litra, dokonce taky Suzuki padlo rozhodnutí, že postavíme kopytí teamy dva.

Klasická, originál, Kopyta RC na superportech, tak jako minulých asi 10 sezón, a nová, ještě nevyzkoušená Kopyta SBK. A sestava? Já a Peťan bylo přeci jen krapet málo, ale na motorkari.cz jsme se dali dohromady ještě s Lukinem, a tak se zdálo že máme solidní sestavu.

Ace měl kromě Roumena ještě Aleše, případně další možnosti … a tak jsme si řekli že jednoduše dáme příležitost zase dalším. Sice cítíme, že Kopyta RC přijdou v šestkách o teamovou jedničku i dvojku, ale tak …. každý příběh musí mít nějaké další kapitoly. Poslední dva ročníky jsme ne ani tak svou rychlostí ale hlavně teamovou disciplínou a díky chybám soupeřů vyhráli, takže je čas zase nechat žezlo dalším.

SBK team bude nesehraný, konkurence je tu brutání, takže očekávání jsou velmi mírná, až žádná. Ale věřil jsem, že když jsme se za ty roky pomalu a někdy dost bolestivě prokousali k občasným bednám v šestkách, půjde to i v litrech. Pak bohužel přišla „maďarská epizoda“ a nově vzniklý team Kopyta SBK přišel o teamovou jedničku ještě než vůbec vyjel do prvního závodu. Řízením smolného osudu ve dvou dnech rozbil Peťan obě motorky, a bylo tak jasné, že jeho start do sezóny je minimálně ohrožen, spíš nemožný.

A byli jsme zase jen dva. Já a Lukin. A tak, lámajíce si hlavu co s tím, vzpomněl jsem si na rozhovor co jsem vedl s Bóďou v Pitlandu aka pitland.cz že oni endurance nejedou, protože nemají pořádně s kým, protože na „toho a toho“ není žádné spolehnutí. Zvedl jsem telefon, zatelefonoval, a to, co vypadalo jako absolutní nemožnost se stalo skutečností.

Kopyta SBK nastoupí alespoň k prvnímu závodu v Mostě ve složení Bóďa, Školník, Ozzy a Lukin. Hustý. Borci na který vzhlížím jako na bohy, protože mají v Mostě zajeto jen těsně nad 1:40 jsou ochotní ject se mnou … wau.

Beru to zodpovědně, abych jim nedělal ostudu. Potrénuju v Mostě na volných, a s pocitem že by to nemuselo skončit úplně špatně se sunu doprovázen Kačátkem na první ježdění Bikes4Life. Kediná agentura které pro nás pořádá závody Endurance. V boxu se potkávám jen s Lukinem, Školník, Bóďa i Fireblader dorazí až v pondělí ráno. No jejich věc, já jsem závislej na tom, mít ve všem pořádek, a hlavně všechno v lajně. Ráno jen zatopit nahříváky, dát si snídani, a jet

B4L má všechno zorganizované linka hranka, až na to že tranďáky jsou ještě na cestě z Hořic, ale to je drobnost která jde pochopit. Večer proběhne „track-walk“ na inlinech, za asistence kolařů. Kubíkovi který je tu poprvé představím svoji „domácí“ dráhu, a zahrnuji svými žvásty i Assasina co si přijel dát pár piv, slivku a užít si okruhové pohody „na sucho“.

Brzo spinkat, zítra je hlavní den. Dopoledne po dobré snídani je festival redflagů muy grande. V první dvacce zajedu jedno měřené kolo, protože na dráhu sedá vrtule. Naštěstí odletěla prázdná, nakonec to bylo ok. Ve druhé dvacce zajedu 3 kola, a je zase červená vlajka. A ve třetí asi 4 a jsme tam zase. Ale nenechám se tím znervóznět, je jasné že v odpolední tříhodinovce se svezu až až! Stává se ještě jedna nepříjemnost, a to dost závažná. Ve druhé dvacce bouchne motor Bóďovi. Team Kopyta SBK je tím jasně mínus jedna a to ještě není hotová ani kvalifikace. Tu jsem vzal na sebe, neboť jsem prohlásil že pokud mám startovat, odmítám aby mi tam Bóďa nebo Školník hodili nějakej nesmyslnej čas, a já pak dostával oklep zleva zprava. Prostě nás kvalifikuju, a pak si to i rozjedu.

V tom redflag festivalu jsem stihnul 1:45, takže 2 sekundy za osobákem, ale bylo to už na unaveném zadku, protože podle mě na kvaldě do tříhodinovky zas tolik nezáleží. Nová guma je připravená na závod.

Open pitlane vynechávám, a přes obědovou pauzu ladíme strategii, pořadí jezdců, support na pitlajně, vlajkové signály, a signalizaci jezdci na trati na epesní ceduli pana Školníka. Prostě, secvičná celého teamu. Motorka je natankovaná po víko, nová zadní guma, nové brzdové desky, prostě … nic se nenechává náhodě.

Dohoda je jednoduchá, já se tam pokusim bejt až do sucha, a tím co nejvíc užrat čas, a ostatní ať se vždy pokusí alespoň o 40 minut, ale necháme to na nich. Budou pod dozorem, a kdyby byl problém, ať si mávnou, a v boxu bude čekat další motorka. Na 3 stinty to urvat nejde ani s nějakým tím safety carem (SC), a na 4 by to mělo dát v pohodě. Stejně tam budu muset 2x. No snad se ukáže že zimní příprava nebyla podceněna ….

Dohodnuto, domontováno, a s těžkou motorkou odjíždím na rošt. Lukáš mi jde podržet …. a Školník je v depu v kombinéze připraven pro případ ztroskotání. A zase je tu ten magický moment, kdy jsou ztichlé motorky na jedné straně dráhy, a banda magorů v kombinézách na té druhé. A pak letí vlajka, a všechno se to dá do pohybu. Jsem na #8, Kopyta RC originál na #30. Konkurence je velká. Běh jakž takž, ale pak je to tu zase. Zmatek co s rukama a nohama po naskočení na bajk, a už kolem mě letí první motorky. Po startu z osmičky jsem v šikaně cca 18tej. Pravda ale taky je, že jsem se tam vyhnul nepěkné skrumáži, a jede se na 3 hodiny. Sranda je, že ještě ve vracáku mi zadek očuchává Ace, který startoval z #30. Né nadarmo bylo hlasování kdo bude startovat do endurancu u šestkových Kopyt originál vždy jednomyslné .

No pak zatopím, a v páru kolech se roztrhaným polem prokoušu postupně až na pozici 4 za růžovou R6 s Maty Skácelem v sedle. A v tu chvíli vyjíždí první SC. Skvélé, odpočinu si a ušetřím benzín. To nám hraje do karet. Pár kol za SC, mašina z retardéru je uklizená, a zase se topí. Hanebně na motor si podám růžovku, a letím dál. Jsem na trati už přes 50 minut, když dojedu opravdový hrozen jezdců, a jak přibrzdím, tak mi to tam pošle Maty zpátky. Vykrájím za ním hrozen postupně také, a hned další kolo se rozežne moje přítelkyně, rezerva maxima. Zvedám na cílovce nohu, stejně jako Maty přede mnou. Další kolo vzorné potvrzení od Katky z bozové zdi. A tak za Matym zajíždím ke svému střídání. Maty (Divoši/SSP team) jsou v tu chvíli #3, a Kopyta SBK #4. Pro zajímavost zhruba půl kola za sebou mám Aceho a Kopyta RC, kteří jsou na #5 a i oni jsou nachystaní na střídání. Slušné řekl bych.

Střídání bez problému, a podle plánu vyrazí Jirka Petrlík (aka Školník). Za Divochy nastupuje po Matym Richard Bazala, kterého R1 se Školníkem v sedle hned v nájezdovém kole vyřeší, a od té doby se pohybujeme na celkovém 3 místě. Po chvilce ovšem vyjíždí opět SC. Jsem nervózní, protože na boxovce ne a ne se dočkat průjezdu našeho pilota. Zrovna si stěžuju Ejsovi, že Školník snad nejede, když v tom ho vidím přijíždět po cílovce. UFF. Ale Ace hned říká že jim bohužel nejede Roumen. Au. Mrtvolák jede, sanita naštěstí ne, tak alespoň tak. Kopyta RC si vyžrali nepředvídatelný příděl smůly. Dvojkolo dlouhé přes 20 minut je zcela vyřadilo z účasti na příčkách vepředu tabulky. Velká škoda, ale tak už to na motorkách chodí. Jak říká Ace, nejsme kapela, abychom pořád vyhrávali

V Kopytech SBK proběhl bezchybný výkon, a střídání Školníka za Lukina taktéž bez ztráty kytičky. Vše proběhlo bez problému, a já se střídal s Kačkou na boxové zdi. Nechtěl jsem tam být úplně pořád, protože budu muset ještě na dráhu, ale zase jsem to nechtěl nechat jen na ní. Dalekohled nastavený na stativu na začátek cílovky. Časomíru na mobilu. A výpočetní centrum JIH se začalo potit. R1 team, na který jsme měli pohodlný náskok jedno kolo byl za chvíli s námi v kole, a blížil se nebezpečně rychle. Podle údajů střídal s námi, a nasadili rychlíka. Co teď. Pokusit se Lukáše stáhnout, přeci jen jsem si věřil že pojedu o kousek rychleji? Nebo to nestihnou? Už jsem skoro vyrobil paniku a pokusil se Lukáše stáhnout, když se náskok zmenšil pod 40 sekund. Ale pak vyhrála zdravá úvaha. Dělat teď paniku přinese víc škody než užitku. Čím dýl tam Lukin vydrží, tím víc budu odpočatý a lepší časy pak mohu jet. A naše střídání nás neohrozí, oni budou muset střídat taky. Střídali s námi, a to byla do cíle hodina a 7 minut, to na nádrž nikdo nedá.

Takže klid, vyhráváme a prohráváme spolu, jsme team. V klidu jsme počkali až si Lukin mávnul že je na suchu, potvrdili, a čekám na pitlajně na další střídání.

Vyrazím po další bezproblémové střídačce, a zbývá mi posledních 12 kol, asi 22 minut. Jede se mi dobře, cítí se v pohodě, a vlastně si to moc užiju. Box jsem před odjezdem nabádal, ať mi ukážou na ceduli jestli držíme bednu, ale pak v těch hejnech jezdců co jsem dojížděl jsem raději pořádně sledoval trať, než lovit číslíčko na ceduli. A tak jsem prostě jel jak jsem nejlíp uměl, a po šachovnici mě cedule s trojkou čekala i v depu. A krom toho kluci co mě zbavili motorky, a drahoušek co mi hned podal studené pivíčko. Wellness hadra

Takže ač jsem jel zcela bez očekávání, nevědouce jak nám nový team bude šlapat, a jak to vůbec půjde na litru mě se stala naprostá fantasie. Bedna hned v prvním závodě nové sestavy. Mno sláva byla velká. I když jsem se snažil krotit, protože jsem se chtěl svézt ještě alespoň druhý den dopolko, když odpoledne hlásí déšť.

Takže jen PIVO, PIVO, MASO, PIVO PIVO, MASO PIVO a postel Jo a před tím ještě na brusle jedno kolo po trati s Firebladerem, a maličko mu říct kudy zkusit zrychlit. Snad pomohlo.

Druhý den kvalda na roztrhané gumě z endurancu, přezutí na novou do závodu, ale pak se otevřelo nebe, a já to spokojený naložil, a vyrazil po rozloučení a kouknutí na mokrý SSP závod domů.

Obrovské poděkování drahouškovi, že hlídal nejen mě ale celý team. Teamovým kolegům za super výkony na dráze a skvělou atmosféru a partu. Kopytům originál za společný pokec, a příště to vyjde.

See you na Slovači!

• 

  Pódium? Pecka

• 

  Ozzy

• 

  Školník

• 

  Bóďa

• 

  Lukin

• 

  Box Kopyta SBK

• 

  Tak jsme třetí no a cooooo