Aprilia RSV 1000 R (2002)

Sice už je doma nějakou dobu, ale teprve teď jsme si na sebe našli čas.
Hned po nových bačkůrkách jsem se na ni konečně vrhl a nakoukl ji pod sukni.
A je to holka, takže dobrý.

No a tomu němčourovi bych teď asi klidně natáh.

Z chutí jsme se pustili do výměny oleje a filtru. Spíš pro klid duše, než že by byla nutná výměna. Nebudu přece drtit bajk, když nevím co v něm a jak dlouho je.
Tak šup nato.
Hned sundat klín pod motorem se ukázalo jako problém. Germán nebyl moc při smyslech, když se snažil nakrájet víc místa pro výfuk na straně, kde s ním v Itálii tak úplně nepočítaly. Takže šla pryč levá koncovka a i tak to byl porod.
Ááá hele, někomu se povedlo dotáhnout výpušťák na motoru přesně na předepsaných 12Nm, takže nejde povolit ani kladivem. No nic, přenecháme odborníkům (Hugo se má na co těšit - zase).

Další na řadu přišlo odstranění toho lepivého siflu z řetězu, který byl nablitý skoro všude, kde jsme to při čištění řetězu nestihli. A že ho bylo opravdu vela.

Následovalo komplet nastavení podvozku do série. Takže mohlo proběhnout odstranění zlatých cirkusáckých píííčovin na vidlicích, přes který se dá nastavit stejně leda tak hovno (schválně vyzkoušeno). Takže vidle hotovo a hurá na zadní centrál.
Ten byl celkem slušně rozhašený a dostat se k nastavení délky si řeklo o odstranění pravé koncovky. A musím uznale říct, že strejda Akrapovič vážně umí.
Hotovo, jdeme dál.

Povedlo se nám narazit na pár kusů odlepených a zapadlých tepelných stínění.
Tohle v budoucnu dořešíme s chlapci z Motoforzy a rovnou sfoukneme i to schátralé cosi na kapotách.

Výměna levého větráku nutná. Původní umřel za záhadných okolností a museli jsme se rozloučit. Ještě že mám svoji tajnou, kouzelnou krabici dílů.

A přišla řada na K&N. Hezky vyprat a nacákat. Jo, a že prý velký airbox se nakonec nekoná, jen má co nejvíc maximalizovány všechny vstupní otvory. Celý kompletně vyčištěn a přesouváme se dál.
Stejně je divný, že je to sání tak moc slyšet.

Likvidujeme pár humus samolepek a nechápeme, že Němec takový cirkusák???
Pár dalších přijde na řadu později.

No, tak tu moji Berušku zase asi oblečeme ne?
Tak jo, hurá na klín. Jdeme krájet. První pokus úplně nedopadnul a po chirurgickém zákroku drhne kus klínu o řetěz. Oznamuji návrat k rýsovacímu prknu a tentokrát krájím bez skrupulí. Povedlo se k mojí maximální spokojenosti.
A že se nespokojím jen tak s něčím.

A že bych mu ji fláknul? Milerád. Příjde mi, že byla chuděra celou dobu, kdy skoro nejezdila v nějaké stodole vstříc velké vlhkosti. Najde se pár slušně zoxidovaných míst. A i pár opravdu na facky.
Nicméně i tak je po průzkumu bajk v dá se řící - vážně famózním stavu.
A kam se nedostala oxidace skoro jako nový.

A proč že je tady tolik fotek?
Jednoduše proto, že se na ten bajk tak rád dívám, že už nedokážu vyřadit žádnou další.