Opět po testování kola a výletů po Kokořínsku návrat do sedla motocyklu. Sobota, jasno ale poměrně chladno. Prozíravě dávám zateplení do bundy, ale ne už do kalhot. Ke konci dne by se to hodilo. Teplota při výjezdu 12 stupňů, při návratu v údolí dubských zatáček už jenom sedm stupňů a šero. Zas minimální provoz, o motorku téměř nezavadíš. Tentokrát jsem namířil přes Mělník směr Kokořínské údolí s první zastávkou v Harasově.
Nádherně jasno, voda klidná a krásně čistá. Mrzí mě, že se s hotelem stále nic neděje. Pokračoval jsem přes Kokořín směr Ráj a pak na Dubou. Chvilku jsem kecal na pumpě a vyrazil jsem přes Doksy na Hradčanské letiště a lesy u Hradčan. Lesy bývalého vojenského prostoru letiště Hradčany jsou plné cest a cestiček, se spoustou zbytků objektů a různých retenčních nádrží.
Také k Ploučnici jsem zajel a to v kempu Boreček a pak v lesích po jejím pravém toku. Již kdysi jsem tam byl s CRF 450 L, takové malé místečko s ohništěm, přímo u vody. Klid, přes vodu výhled na pole, poblíž pak nějaký dětský tábor.
Je to vlastně v blízkosti žluté turistické cesty. Dle stavu ohniště tam zřejmě od mé poslední návštěvy vůbec nikdo nebyl. Přes Mimoň jsem pokračoval na Nový Bor, Kamenický Šenov, Českou Kamenici směr Chřibská. Jsou tam prostě príma zatáčky a kvalitní asfalt v krásném prostředí Lužických hor. Před Chřibskou jsem zastavil na rozcestí Křížový Buk. V daném prostoru se nacházejí prvorepubliková lehká opevnění. Táhnou se jak korálky na šňůře od horizontu k horizontu. Stojí tam již přes osmdesát let jako memento svědomí národa.
„Tvé tělo hrozně, hrozně drali toho říjnového rána. Co z tebe probůh udělali, má země milovaná? A zbraň, jež pohotově stála, v mlčení strašném uhýbala. Kdo zradil, toho zrada čeká, to ví náš uražený cit.
Kdo zradil, toho zrada čeká, kdo zrazen – ve cti bude žít.“
Jako by stále křičely, národe bojuj, národe nevzdávej se. A o tomto víkendu náš národ opět bojoval, bojoval snad za lepší budoucnost pro naše další generace. A bojoval úspěšně. Snad kýžená změna přec dostaví se. Další cesta směřovala přes Jiřetín pod Jedlovou do Svoru a dále přes Cvikov do Sloupu v Čechách. Zastavil jsem se v pekelných dolech. Pak opět přes Mimoň, Doksy a Dubou dom. Celkem krásných 235 km.
| Vlastník | DejvGSR | |
|---|---|---|
| Vloženo | 21.4.2021 | |
| Aktualizováno | 6.8.2021 | |
| Zobrazeno | 6 854x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 58 UŽIVATELŮ
pěkné jako vždy
Včera podobná trasa ....přes kokořín na Bělou .. Český Dub na Ještěd
Super poježdění