Honda VT 750C Shadow (2010)

30.-31.7.2021
499 km

Když mě před časem kamarád zval na návštěvu tábora v Českém lese, že si posedíme u ohýnku, zahrajeme na kytary a zazpíváme, ani jednomu z nás nedošlo, že kvůli opatřením proti coronaviru to není zrovna šťastný nápad. V pátek podvečer po práci balím stan, spacák a pár dalších věcí na dvoudenní výlet a vyrážím po dálnici směrem k Rozvadovu. Cestou k hraničním horám dělám jen dvě krátké zastávky: na doplnění paliva a proviantu.

Dětský tábor stojí na dvou loukách uprostřed lesů, stranou od hlavních cest. Na offroadový závěr trasy by se určitě víc hodilo nějaké cestovní enduro, ale naštěstí se dvě stě padesát kilogramů Šedivky chová na hliněných a štěrkových cestách celkem vzorně, takže do cíle dorážím bez větších nesnází. Problémy nastaly až po zaparkování. Hlavní vedoucí mi oznámil, že nepřijímají návštěvy. Ubezpečil jsem ho, že se budu držet stranou a prakticky o mě nebudou vědět. Na to už nic neřekl, ale i tak si připadám, jako běloch, který indiánům kromě korálků a pálenky přivezl i neštovice. Celý večer pak s kamarádem a jeho rodinou sedíme sami u malého ohniště a povídáme si. Na muziku kvůli okolnostem bohužel nedošlo. Krátce po půlnoci nás déšť a bouřka zahnali do stanů.

Ráno už je zase krásně. Ještě ve spacáku přemýšlím nad návratovou trasou. Jako první mě napadla cesta Šumavou, pak Strakonicko, Sedlčansko a zpět do Prahy. Předpověď počasí ale hlásí, že jihovýchodně odtud budou celý den přeháňky. Tak jinak. V Krušných horách je také krásně. Nacházím pár neprojetých silniček a zajímavostí k prozkoumání a v navigaci stavím trasu. Pak snídám, balím a s vydatnou kamarádovou asistencí hezky tiše mizím po anglicku.

První větší a vlastně neplánovanou zastávku mám před Sokolovem. Hned vedle silnice jsem si totiž všiml zajímavé, moderní budovy s parkovištěm, vedle kterého stojí kamenný sloup, na kterém je nápis: „důl Jeroným“. Na internetu hledám informace a záhy usuzuji, že by prohlídka středověkého cínového dolu mohla být zajímavá. Dobře jsem udělal. Při hodinové privátní prohlídce jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí a v hloubi dolu schladil tělo před další cestou.

Když jsme s Kačkou před pár lety jeli po hranicích Česka, předčasně jsme skončili svoji cestu v Rolavě u Přebuzi. Tenkrát se nám nedostával jeden den na dokončení trasy. Dnes mířím právě tam, abych zjistil, jak to vypadá za další zatáčkou. Jedním slovem: nádherně! Vůbec celá trasa kolem bývalého dolu Rolava, přes vřesoviště do Nových Hamrů a přes Cínovec až k Chomutovu je úžasná.

Prohlídku hradu Hasištejn o pár desítek minut nestíhám. Škoda. Tak snad někdy příště. Slunce se začíná klonit k obzoru, a přestože mám naplánovanou ještě další cestu podél hranic, dnes už se k ní nedostanu. Obracím tedy kola k domovu a nejkratší cestou jedu do Prahy.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

  důl Jeroným

• 

  důl Jeroným

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

  Hasištejn