Kawasaki Versys 650 (2018)

Rok s "nesmyslem" je pryč. Plánoval jsem na 2020 hezky jízdu z Velešína k Baltu do Polska a pak přes domovský "Čobolstán" k Jadranu a zpátky do Velešína. Nevyšlo to.
Tak jsem to v létě zkusil jenom po Československu a bez problémů. Jediný problém byly přeháňky po cestě. Ty vyvrcholili pomalu stopkou od Ružomberka. Začalo chcát jako šílený a já se už pomalu držel jenom za kamionem abych měl klid od aut a udržel se na silnici. Tunel Branisko byl zlatej hřebík k pláči a potěšení. Kvůli nějaký nehodě ho zavřeli a stáli jsme tam všichni přes hodinu. Kamioňák přišel ke mně a zeptal se jestli se nechci ohřát v kamionu. Tisknul jsem se v promočený kombinéze na motor a byla mi už zima, ale motor mě ohřál i v tom těžkém dešti který pršel (nepromok nemám dodnes). Pak už bylo vidět od majáků a poldů že přes tunel cesta nevede. V hlavě se mi promítla cesta vrchem kam všechny naváděli. Když začal kopeček tak jsemuž pomalu brečel. Amatér na motorce v kolóně a v takovým dešti. Kamióny ochotně pouštěli motorku a já měl v hlavě jestli nebudu brzdit je po serpentínách. Nebrzdil. A na cestě z vrcholku přestával i ten liják. Brečel jsem do přilby že jsem to zvládnul. V Prešově jsem dotankoval a zapálil si. Tam už byl jenom deštíček. Po pŕíchodu domů jsem se kouknul na telefon a 9 změškanch hovorů. Stačilo zatůrovat a každý věděl že sem doma.
Hranice mi nepřáli. Na Polsko přes Duklu jsem se nedostal protože mám CZ SPZ. Hodil jsem to na Údolie smrti a pak na kostel Ladomírová. Pak jsem to zkusil na horší místo. Přes Medzilaborce na UA. Tam nebyla už žádná domluva. Tak jsem si jezdil jenom po okresech. Jednou vyletěl kamión z vedlejší pomalu rovnou přede mně.
Nastal návrat do práce. Cesta znova Czechoslovakia. Ale asi se vyřádilo počasí předtím. Bylo to klidné a pod mráčkama. Po příjezdu jsem si dal pivíčko a nastal prů.er. Začalo mě bolet břicho a po třech dnech v posteli a bolestech jsem neměl tu hrdost zavolat si sanitku. Nemohl jsem už od bolesti ani pohybu.Když ji zavolal kamarád, tak jsem ještě s hrdostí odkráčel ještě 3 patra po schodech bez pomoci a lehnul si v sanitce z "únavy". Nic nezjistili a po 6 dnech to povolilo.
A pak zase jenom jízdy po ČR až do podzimu. V Lednu 2021 jsem něco asi schytal v autě až tak že jsem nemohl dýchat. Dodnes marodím a doktoři nevědí jenom odhadují. ORL, bronchoskopie a gastroskopie mě dohnali ktomu že se léčím už jenom na odmítnutí kamery do krku a zabírá to. Nevím na jak dlouho budu ještě doma ale auto je asi větší zlo než moto
Jezděte opatrně a ve zdraví. Já už na to zdraví asi nemám.