258 km
Mám nějaké záležitosti na úřadě v Zásmukách na Kolínsku, a protože celý den má být hezky, projedeme se po místech, kde jsem vyrůstal.
Není snadné jet od nás na východ po silnicích, které už neznáme skoro poslepu, ale i tak se snažím trasu něčím ozvláštnit. Začátek je sice naprosto tradiční: Radotínské údolí, Břežanské údolí, Jesenice. Dál už ale hledám malé, zapadlé silničky bez velkého provozu. Velké Popovice, Mirošovice, Ondřejov… Směřujeme do Benátek u Sázavy, do naší oblíbené restaurace „Ve dvoře“. Na místě nás však čeká zklamání: mají otevřeno jen od pátku do neděle. Vzhledem k tomu, že dnes máme pondělí, musíme na oběd jinam. Alespoň jsme od paní majitelky, která tam zrovna uklízela, dostali tip na hostinec „Za vodou“. Protože nemáme moc jiných možností, vracíme se tedy pět kilometrů zpátky do Sázavy.
Při obědě promýšlím další cestu. Napadlo mě, že bychom se mohli podívat na Talmberk, abychom jeli trošku jinou cestou, jako už dvakrát v předešlé hodině. Z hradu známého ze hry „Kingdom Come“ toho opravdu moc nezbylo. Obyvatelé podhradní vsi z něho rozebírali kámen na stavby a postupně, především v 18. a 19. století, začali stavět svá obydlí i v hradním areálu. Dva domky vestavěli přímo do hradních zřícenin.
Z Talmberka pokračujeme rovnou do Zásmuk. Velmi rychle vyřizujeme návštěvu matriky. Pak ještě míříme za kamarádkou, kterou jsem přes dvacet let neviděl. Společně s manželem šijí oblečení pro plochodrážní závodníky a motokrosaře.
Nastává neplánovaná část cesty. Šineme si to po malých silničkách přes Uhlířské Janovice do Zruče nad Sázavou. Tady si dopřáváme zastávku na točenou zmrzlinu. Dál míříme do Kácova, odtud do Vlašimi a Benešova s malou zastávkou u památníku setkání dvou vojsk u Dobříčkova. Míjíme Konopiště a za další půlhodinu už sjíždíme zatáčky ke Slapské přehradě. Podél Vltavy jedeme do Zbraslavi. Protože začíná lehce pršet, zrychluji cestu domů přes Lochkovský tunel a pár kilometrů Pražského okruhu.
Vlastník | SlimM | |
---|---|---|
Vloženo | 11.4.2016 | |
Aktualizováno | 20.7.2020 | |
Zobrazeno | 3 358x |
Taky znám ten pocit, ježdění na Kolínsku a Kutnohorsku už mě moc nebaví, protože okolo všechno znám a taky se snažím jezdit na ty nejmenší silničky kde sem nebyl. A to splňuje vysočina, tam se dá vždy někam zajet kde to neznám aníž bych musel jezdit někam daleko.