Přípravy na sezonu 2018 běžely úplně normálně. V zimě enduro trénink, doplnění opotřebovaných částí výbavy. Nové pneu, STK.
Nic nenasvědčovalo ničemu zvláštnímu. Jen v zimě jsem už věděl, že po letech na dovolenou nepojedeme na motorce, ale to je v pohodě.
Udělalo se hezky, začalo se jsem jezdit, baťůžek spokojený /aby ne, dostal nové super pohodlné botky 
/.
A jak sezóna běžela, to byl řekněme květen, jsem začal cítit, že je něco špatně, nějak se nám nechtělo na motorku. Ne, nebylo to tím, že nás ježdění přestalo bavit. Na vině byly zprávy z našeho okolí a medií.
Tuhle sražený motorkář, jinde to zas někdo podělal sám. Jeden, co nepřežil, druhý a další.
A už to bylo!!! 
Začal jsem mít pocit a nejen já, že na silnicích je až mooc nebezpečno.
Frekvence našich výletů došla vlastně na nulu. Bylo to až tak zlý, že v polovině srpna jsem měl domluvený bazar, kam naši "Malou Báru" odvezu prodat a skončíme s motorkou.
Jenomže, moje "poslední" cesta na motorce byla tak šílená, že si to asi málokdo dokáže přestavit. Myšlenky, že už mi boxer nebude vrčet pod zadkem byla hrozná, doma to večer bylo jak po funuse. Když v tom moje hezčí polovička prohlásila, "Bára" zůstane doma a už o prodeji nechci slyšet ani slovo. Tak jo. "Bára" je doma, ale stejně nejezdíme. Občas dojedu kolem komína, ale nic moc extra.
Prostě a jednoduše se na našich silnicích bojíme jezdit. Nevím, co bude za rok, ale je to divný pocit. Je tu něco, co chceš dělat, ale bojíš se to dělat.
Máte někdo podobné stavy??? Jak s tím bojujete???
| Vlastník | raser | |
|---|---|---|
| Vloženo | 1.2.2016 | |
| Aktualizováno | 14.1.2022 | |
| Zobrazeno | 2 818x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 21 UŽIVATELŮ
Taky mě to už potkalo, ale v menší intenzitě než ve tvém případě. Abych byl konkrétnější, "nedohnalo" mě to k pomyslnému prodeji motorky. Na otázku "Jak s tím bojovat?" bude trochu obsáhlejší odpověď, spíše na debatu, než na komentář v deníku. Ale pokusím se o stručný popis
. Jako první je potřeba nedávat zprávám v TV takovou váhu /klidně všeobecně a ne jen co se motorek týče/. Neříkám, že se někde nějaká nehoda nestane, ale TV stanicím, mediím celkově, jde hlavně o sledovanost. Dobře ví, že negativní zprávy mají "silnější" schopnost upoutat pozornost.Z toho marketingového důvodu ve zpravodajství převažují, si myslím 
. Dneska je to hodně o psychologii - v mediích a bohužel už i v byznysu. Je třeba si proti tomu vypěstovat částečnou imunitu a nepodléhat zpravodajským titulkům. Vycházet z předpokladu, že to co se dnes odehrálo v Aši, se zítra odehraje Hrozenkově je od základu špatně. Tak to brát nelze. Jako druhé bych doporučil třeba změnit trasy. Používat ty méně frekventované silnice. To má hned dvě výhody. Provoz je na nich menší a také člověk kolikrát vidí to, co by na dálnici nikdy neviděl. Za třetí doplnit moto o přídavná světla a klidně je krapet přizvednout. Máš GS, které často potkávám.Majitel má ledková přídavná světla "zářící" už hodně z dálky. Na šedý BMW stejnokroj hodit signální zelenou vestu. Ať si tě klidně ostatní pletou s policajtama. prostě cokoliv, co zvýši tvůj/váš pocit bezpečnosti. Držím 
Strach... někdo se bojí víc, někdo míně. Máme ho ale všichni. To on nás drží na uzdě, díky němu je spousta z nás ještě tady. Občas ten pocit mívám také, občas se mi stane, že vyjedu, špatně se soustředím, těsně dobrzdím za autem, v protisměru auto, za zatáčkou koňský povoz, ženská mi nedá na křižovatce přednost. V takových to případech otáčím domů a v klidu a pomalu dojedu. Následující vyjížďka je pak taková rázná, všechno najednou zapadá a já mám ten správný adrenalin.
Často, když jsem jel na okru, byl jsem nervózní. Ale vždy po vyjetí vše jak kouzelným proutkem padá a já jsem jak v říši divů. Horší je to po opuštění dromu, najednou jsem vystrašený z protijedoucích aut, pangejtů u silnic, stromových alejí.
Po pravdě, je to i věkem, ve dvaceti jsem si nic nepřipouštěl, jezdil jak debil, sic jen na MZ 250, ale v tričku a kraťasech. Alespoň helmu na hlavě, což tehdy např. na Simsonu jsem nemusel. Dnes nad tím kroutím hlavou. Mám dvě děti, táhne mi na padesát a přiznám se, že se strach dostavuje dříve. Ale tak to má být, už si nemusím nic dokazovat, nejezdím každý den, ale když mám prostě opravdu chuť. Proto je dobře, že jsi neprodal. Věř, že znovu usedneš a vše zmizí. Zůstane jen čistá radost. Sic to nebude tak často, ale bude.
Mnoho šťastných km přeji.
Ten pocit mám občas taky ...
Vždy to ze mě spadne když usednu za řídítka
Kdyby začal jezdit na motorce mladej tak se poseru strachy ...