Keeway Strike 125 (2016)

sjeli jsme si o víkendu vejletík - z Kladna do Suchdola nad Lužnicí a druhej den dom. Nic světobornýho, ale pro ucelenější představu o motorce.

Kejwu jsme zasedli dva, přibalili nějaký krámy do kufru a tankvaku, což nás mohlo odhadem přiblížit ke 170kg zátěže. Z motorky byl vidět přední blatník a zadní odrazka, jinak se ten drobnej strojek dočista ztratil...
kupodivu s tím motor hnul a první tři kvalty v pohodě...čtyřka do kopců ztrácela dech a pětka se stala vyloženě doménou dlouhejch rovinek.

ukazuje se tu nepříjemná vlastnost převodovky - velkej skok mezi 3-kou a 4-kou. přitom mezi 4 a 5 je rozdíl mnohem míň znatelnej. Kéž by šla čtýra o něco zpomalit, hodně by to zpříjemnilo zejména naloženou jízdu.

Na rychlejch silnicích (a kus jsme dali i po dálnici) se to dá rozhoupat a trvale držet někde mezi 80-90 tachometrově. Ovšem jen pokud nepřijde kopec větší než mírný. To se hned ukáže, co jsou koně a co je jen naakumulovaná kinetická energie

Pozitivní je, že ani přes slušný vedro, ani přes snahu moc nebrzdit provoz se neukázaly žádný příznaky přehřívání mrňavýho jednoválce.

Docela slušně se sedělo, přeci jen je Strajk dělanej dost turisticky - sedlo dlouhý a pohodlný.
Brzdy z kil navíc nadšený nejsou a brzdná dráha jde fakt citelně nahoru i když používám obě dvě. Občas jsem si přišel jak na starý Jawině, kde současně s krizovým bržděním člověk pohledem hledal únikovou zónu...

motorka naložená o dost vyšší váhou, než je její vlastní ztrácí i na stabilitě. hlavně narvanej kufr znervózní přední kolo a vymetání zatáček není tak radostný jako při sólo jízdě.

spotřeba za celkovejch 400km mi vyšla těsně nad 3 litry, ne, že by to bylo moc důležitý

nějaký to resumé: je jasný, že ve dvou na 11 koních to nebude rychlý. Na druhou stranu to není zas žádný peklo, kdy by vás vyblikávala kdejaká Avie.
Štvaly mě jen ty brzdy - asi kouknu po nějakým oversize kotouči