Harley Davidson FXDX Dyna Super Glide (2003)

„Lóčení se sezónó“ Liberec
2. 10. – 4. 10. 2015

Hned poté, co Kuba Flinta vytvořil na tom zpropadeným ksichtomrdu událost o sjezdu „Ízyrajdrů“, začal jsem vymýšlet fahrplan.. Rozdat děti babičkám, měl být ten nejmenší problém.. Ovšem jedna si poskočila na kolínko a dostala berle a druhá měla jiné plány.. No, nakonec jsme děti udali bez problémů.. Teď druhý problém, na čem kua pojedem? Dajna moje milovaná je super, ale vzhledem k počasí, uložnému prostoru a abychom tu štreku dojeli v pohodlí, vzal jsem za vděk tatovou nabídkou, na půjčení jeho/bráchovi H-D Electra Glide Ultra Classic čili „autobus“ jak by řekl Cardič.. Vyrazili jsme v sobotu 3. 10. ráno kolem 8:30h Cesta do Jičína, kde jsme měli sraz na benzínce, probíhala na pohodu cca 180 km jsme opatrnou jízdou ujeli za cca 3 hod přes Svitavy a Hradec Králové... klasicky jsem 200 m před cílem špatně odbočil a tak jsme se o 10 minut zdrželi, ale to je takovej můj folklór, takže klid..
Sestava: v brance Zbyšek, Eva v Hummerovi H1 (tank), v útoku Bentley s Luckou na Electře, Pavel Boška na VTX, Já s Vendulkou taky na Electře a v obraně pořadatelé Kuba Flinta s manželkou Peťou a Cardič na XYZJRTUIZGND nebo XJR cosi.. máme ho rádi – když neřve, když mlčí..spí..apod DD a žolíkem zůstal Rumcajs Slávek na svém „tichém stroji“. Vyrazili jsme do Jičína na oběd.. Slávek nás vedl, čímž ničil naše bubínky.. (to jsme ještě nevěděli jak to řve Karlovi, který dorazil, po rozborce zabijáka, až do kempu v Liberci)
Velice nenápadně a potichu jsme projeli na náměstí zákazem vjezdu přímo přes tržnici, kde si podle mě 6 motocyklů a 5tunovýho monstra Hummeru, skoro nikdo nevšiml Nevím jak ale nacpali jsme se k jednomu stolu, na mě zbylo „bohužel“ místo vedle Cardiče ..čili jsem se ke slovu moc nedostal (ten člověk snad ani nedýchá) Během oběda nás doplnila leopardí žena Veronika na svém leopardím FatBoyi a sám Indoš Míra Žižka, který jel vyvětrat nááááádhernou Dynu Daytonu 1991..
Po obědě se s námi Slávek rozlóčil a mazal k domovu, my ostatní vedeni Kubou a jišteni ze zadu Zbyškovým Humweem, jsme vyrazili po krásách Libereckého kraje – směr Pekelné doly… po cca hodině jsme byli na místě.. Zbyšek se utrhl směr Ještěd a my jsme vjeli do té díry ve skále.. „Samíí motořkářííí, hele viď..“ No popravdě nebýt Bentleyho vystoupení s palačinkou, nestálo by to ani za řeč.. Mám to odšrtnuto v pomyslném seznamu „motorkářských bašt“, ale vím, že už tam asi nikdy nepojedu.. Ovšem jízda na Electře těma zatáčkama byla pro nezkušeného řidiče autobusu porodem… Na Dajně brousím stupačky, mám jistotu za každé situace, a to i s Vendulkou, ale na 550kg vážícím monstru ( Electra cca 370, já, Vendulka, zavazadla..) jsem se moc dobře necítil.. zvlášť v malých rychlostech… Bentley se pod šátkem smál, jak s tím bojuju, až ho bolely sanice …no zvykl jsem si na to až po 300km.. holt jinak těžiště.. (zlatá dajna, ty vole).. Do kempu to bylo cobydup.. Tam za námi dorazil na svém řvoucím Zabijákovi, sám Karel Hlinka.. trochu se mu zabiják sral, a tak musel po cestě sundat ten 40litrovej bojler, co má místo nádrže, poladit karbec, a za pomoci BAUHAUSU, šikovnosti a 27 výkřiků KURVAAA a DPČ, to dal dohromady a dojel.. sound bomba…. Jeho Triumph nemá konkurenci… Bentley s Luckou nám drželi fleka v chatce a tak jsme si po nastěhování z Electry do chatky, stihli pokecat, zavzpomínat na Vídeň a na společně akce.. obřadně jsme si předali zvonečky proti skřetům na silnici (viz. Legenda) a hurá na haldomrd, čili spíš hladomrd.. prostě sajtna radovanec..!!!
Kemp tedy žádná sláva, ale na přespání a vzhledem k bandě bláznů, kubovýho grilování, srnčímu guláši, salátu, pivu, vínu a super srandě ze všeho (Cardič, NEŘVI VOLE!) to bylo famózní akce.. takhle si 3.října posedět venku v Liberci, to mě poser…
Každopádně, ještě jednou je potřeba složit poklonu mistrovi Kubovi Flintovi a jeho ženě Petře za skvělou přípravu žranice.. gulage byl výbornej, naložený maso na grilu..mňam.. dokonce i maso z „dutéch fóglů“ = kuřete, bylo šťavnatý a dobrý, a krájet vepřový jen vidličkou – to byl sen.. o grilované zelenině s žampiony, těstovinovým salátu, bramboráčcích …nemluvě..  k tomu pár piv a bylo to… zase jsme ten boj s hubnutím vyhráli Ráno jsme chtěli vyjet na Ještěd, tak jsme šli spinkat relativně brzo..
Kolem deváté hodiny ranní jsme se začali sbírat k odjezdu.. udělali jsme si hromadnou fotku a hurá na kafe a na tu „špičató pičovinu“ Ještěd.. Cesta na Ještěd byla parádní.. chvíli jsem teda přemýšlel, jestli nemám tu „autobusELECTRU“ do zatáček zlomit jak kajak, ale…  …dole mraky, ale než jsme vyjeli nahoru, tak se vyjasnilo a měli jsme parádní výhled!!!
Díky za skvělej zážitek Kubo! Udělali jsme pár fotek, ošahali jsme mimozemšťanovi šulína a v poledne jsme se VŘELE A UPŘÍMNĚ se všemi rozloučili a vyrazili k domovu.. Děkuju za skvělou partu lidí, kteří až jsou z různých koutů té naší pojebané republiky, našli se na motocyklech a jsou skvělí.. Doufám, že se potkáme v sezóně 2016, všichni a ve zdraví najedeme další bambilion kilometrů a strávíme spolu další báječný chvíle! Tak keep the rubber down a see U on the road !!
PS: Pikador neexistuje !!!
Ciao Špóna

Legenda o Guardian Bell
Před mnoha lety, v chladné prosincové noci, se nevrlý starý biker vrátil z cesty do Mexika a jeho brašny byly plné hraček a dalších nejrůznějších dárečků pro děti z okolí kde pobýval.
Jak jel po silnici pohroužené do noci přemýšlel, že měl vlastně v životě štěstí, životem jej provázel jeho milovaný dvoukolý partner, který plně chápal jeho potřebu sjíždět cesty jednu po druhé. A jeho věrná stará pánev, která jej také nikdy neopustila.
No asi 40 kilometrů severně od hranic, na vysoké poušti číhá malá skupina notoricky známých zvířátek málo známé jako silniční Gremlins. Jsou to tvorové, kteří připravují na silnice různé překážky, které všichni znáte jako, jednu botu, prkna a kusy starých pneumatik na silnici, ale také kopou ty obávané díry pro motorkáře, toto jsou silniční Gremlins, tvorové jenž se radují ze svých činů zla.
Nu, takto osamělému vlku připravili krásnou bouli uprostřed cesty a on dostal smyk a upadl na silnici. Zlí Gremlins se k němu začali stahovat, podíval se kolem sebe a viděl, že leží u jedné ze svých brašen plných dárků pro děti, tedy začal po těchto tvorech házet různé dárečky a konečně se mu do ruky dostal malý bezvýznamný zvoneček. Jak jej tak hodil, s myšlenkou, že snad jeho zvonění zažene ty proradné tvory, zvoneček skutečně začal zvonit.
Asi půl kilometru opodál v poušti tábořili dva motorkáři, sedíc u táboráku mluví o svých každodenních jízdách, o svobodě, větru na tvářích a cestách po té velké zemi. V tom tichu najednou zaslechnou zvuk podobný zvonění kostelních zvonů. Ihned se vydali za tím zvukem a našli starého motorkáře ležícího podél silnice. Spolu zahnali Gremlins jednoho po druhém do temné noci.
Starý motorkář byl velmi vděčný a hodlal zaplatit za jejich pomoc, ale poctiví motorkáři nechtěli přijmout ani cent jako platbu za výpomoc motorkáři v nouzi. Nechtěl však starý pard nechat jejich čin bez povšimnutí, odřízl tedy dva pásy kůže ze své brašny a na každý z nich uvázal jeden zvoneček ze své brašny. Pomocí nich upevnil na každý jejich motocykl co nejblíže zemi jeden takový zvonek a řekl, aby zvonky ochraňovali tyto motorkáře na cestách před zlými Gremlins a budou-li někdy v nesnázích stačí zazvonit pro pomoc.
Motorkář, který je obdarován takovým zvonečkem, získá nejen ochranu na svých cestách ale i přátelství, které je navíc tímto darem utuženo.