42 977 km
Záběh ložisek zadního kola
Původní plán vyrazit ke známým do Oloví na motorce zhatil stav ložisek zadního náboje. Zpráva mechanika mne moc nepotěšila. Vůbec s tím nemůže hnout kvůli rezu. Zřejmě ji nešetrně původní majitel myl wapkou. Tak že jsme si nabalili plechovku a hurá směr Sokolov. Ještě, než jsme opustili naše královské sídlo, kde je i odpoledne tma se dozvídám, že mám kolo už doma. Super, točíme plechovku zpět a rodina mne vykládá jen s doklady a klíčem u baráku a opět zmizely. Montáž kola mi sebrala i s oblečením a nabalením nových tašek do kufrů asi 20 min.
Dost mi nešlo do hlavy, proč je jedna podotýkám origo taška menší. Krom toho, že se dá pohodlně strčit do té větší, nevidím důvod ji mít tak malou. Prohodím-li tašky v kufrech, tak to vychází na stejno. Snad jen jediná výhoda je v tom, že se pod menší dá pohodlně uložit nepromok pro oba. Nemusí se tak kvůli tomu vyndavat věci složitě ven.
Tak že vyrážím konečně i já na své kilometry a opouštím po zemědělci zničenou obecní cestě naši wes 
na stíhací jízdu někam na Planou u M. L. Ve sluchátkách interkomu mi udává tempo Kurt Cobain svojí slavnou Nevermind. Cesta ubíhá skvěle. Minimální provoz mi dovoluje jet svým tempem a tak kochací cestovkou poskakuji od vesnice k vesnici. Za Borem mi ve sluchátkách zvoní telefon. Volá mi synátor s tím, že kde jsem. Oznámím polohu a zas mne zásobuje můj playlist pohodovým mixem. V Planý vidím, jak nakládají zboží u hypermarketu do kufru a tak otočka a hurá k nim. Měl jsem šílenou žížu. Jako bonus jsem si dal ještě nanuk a od teď jsme jeli již pohromadě. Za Žandovem stříháme zkratkou na Odravu a Nebanice. Jenže uzavírka nás vyšle na šílenou jízdu severem. Špatně značená objížďka a ještě horší cesty. Špatně pro auto, natož pro moto. Po této noční můře asfaltérských mistrů, kteří vyrábějí cesty rovnou pro offroady se dostáváme konečně ani nevím jak do Krajkové. Konečně si oddychnu, tady už to zas znám. Oloví je na dosah a tak si s úlevou vychutnávám poslední zátočiny, než dorazíme na „orlí hnízdo“ k našim hostitelům.
Druhý den po „O“ nastává čas se opět vydat na cestu zpět. Počasí sice vypadá zlověstně, ale nic jiného mi nezbývá. Připravuji si nepromok na okraj kufru (co kdyby náhodou) a po rozloučení mačkám tlačítko startu. Tentokráte vsázím na jistotu a jedu luxusní klikaticí směr Boučí, Sokolov, Březová. Sotva, než jsem se zakousl z Chebské do Bergmannovy, ruší mé rozjímání hovor v interkomu. A že prý jsem odbočil špatně. Nedám se rozhodit a jistotou orla si držím svůj směr a ujišťuji plechovkáře v závěsu, že jedeme dobře. Před sjezdem na dálnici se dávám na „starou“. Ještě jsem pořádně nesjel z křižovatky a spouští se slušná zálivka. Jede se v tom docela nepříjemně, ale dá se to. Když zrovna přemýšlím nad tím, jak mi to ti tam nahoře dělají asi naschvál, drčí další hovor. Tentokrát volá žena a starostlivě mne nabádá, abych si vzal nepromok. Ujišťuji ji, že na DéVéčku když prší nepromok nepotřebuji. Za lijáku a když (omlouvám se za výraz) chčije si ho už vezmu. Ono sice chcalo, ale jen nademnou. Vpravo i vlevo, takřka nadosah ruky sprostě svítilo sluníčko. Kousek za zámkem Kamenný dvůr „rejža řekne dost!“ a někdo zastavuje vodu. Na kruháči, který mne převede přes dálnici na Lipoltov potkávám svoji první REVRKU v životě. Nedá mi to a hned stavím u klidně pokuřujícího Němce. Při pohledu na téměř tovární stav a km mne napadá, kdy se asi přestali vyrábět… 14tis bylo až neuvěřitelně málo. Dozvídám se ale její příběh.
Někde v roce 93 si ji kupoval nejaký čerstvě dostudovaný doktor. Udělal na ní jednu delší dovolenou a odcestoval za praxí do USA. Pak tuším někam do Angoly. No a když se vrátil, tak už ho neoslovovala. Tak si ji tento ŠŤASTNÝ nový majitel koupil za necelých 800€ z e-baye. Je fakt, že nutné investice asi něco stály. Přeci jen prý stála od r. 95 v garáži pakticky do minulého měsíce. Tohle byl prý jeho první výlet a právě měl najeto 268 km. No klikař jak hrom… Co víc k tomu dodat. Koupil za babku naprostý skvost a byl na to náležitě pyšnej. Škoda, že jsem mu nedovedl ještě vysvětlit jak skvělá parta DéVéčkářů je na motorkářích.
Cesta domů už pak byla v duchu pohody.
4,3l/100 a 225 km v kolech…
| Vlastník | tanoz | |
|---|---|---|
| Vloženo | 6.3.2014 | |
| Aktualizováno | 20.3.2020 | |
| Zobrazeno | 1 941x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 5 UŽIVATELŮ
