Aprilia RSV 1000 R (2004)

Byla zhruba polovina srpna a to znamenalo jediný. Je přede mnou a aprilkou první letošní svezení v Brně a opět s Racetrackem. Jelikož mi na jaře aprilka na dromu vypověděla poslušnost první svezení v Brně jsem si mohl užít až v druhé polovině sezóny.
Nebyl by to ovšem rok 2013, aby se nám opět pár dní před ježděním něco neposralo. Byla to tentokrát opět dodávka, která už pro změnu startuje (sem tam) ale zase v ní přestalo fachčit řazení. Takže honem vytrhnout mámě z ruky klíče od Passata zapřáhnout vozejk, nějak improvizovaně to vše naložit a hurá do Brna.
Tentokrát to termínově perfektně vyšlo a tak jsem zároveň využil nabídky pana Rejdy a svezl se i v openpitlane na Bimota dnu, kterej pořádali nějací helmuti. Bylo fajn se trošku rozjezdit před Racetrackem, kde nás s aprilkou čekal závod Dvouvalcupu. Večer po ježdění proběhla klasická grilovačka, začali se sjíždět i další kámoši a užívali jsme si pohody před dnem D. Jediný co v dálce narušovalo poklidnou atmosféru na dromu bylo dunění nějakých bubnů a ladění kytar. A jelikož jsem kluk zvědavej a už jsem i pomalu tušil (doufal), kdo by to mohl být, tak jsem se vidal po decibelech směrem k boxům. Tam čekalo hodně milé překvapení, protože v jednom z boxů nenápadně ladili svoje nástroje Kádvojky http://www.kadve.eu/ Takže za tohle fakt palec nahoru, bylo to supr zpestření večera a každýmu doporučuju (krom těch co poslouchají Justina Biebera) ať se na holky někam zajedou podívat, protože to fakt za to stojí.
No ale, aby jsme se dostali zpět k motorkám. Ráno před samotným ježděním bylo trochu ve větší pohodě. Registrace a vše potřebný jsem si oběhal už předešlej večer, takže nic nebránilo tomu vlítnout na trať. První jízdu jsem začínal ve skupině B2, protože jsem si říkal, že začnu v kliďánku s pomalejšíma klukama. Byla to ale chyba a jedna jízda byla v řiti. Během téhle jízdy jsem nejel snad ani jednu zatáčku, abych se za někým nezašpuntoval nebo nemusel někoho předjíždět. Potvrdil to i zajetej čas, protože jsem se nedostal na lepší než 2:29. Na druhou jízdu jsem se už nechal zařadit o stupínek vejš do skupiny B1. Tady už to bylo jiný kafe. U vjezdu na trať jsme se tam sjeli 4 kousci na aprilkách RSV, takže to potom byla fakt prdel a snad celých 20 minut jsme se tam naháněli. Po dojezdu do paddocku bylo příjemný zjistit, že čas šel na 2:23 což byl můj novej osobák. Měl jsem teda už v druhé tréninkové jízdě splněno a potom už jsem spíš šetřil gumy a síly na závod. Do závodu Dvouval cupu jsem se kvalifikoval na 14. místě, což byla krásná 4. řada Musím říct, že tentokrát jsem byl už o 200% klidnější než před prvním závodem na Slovákiaringu. Já starej nervóza si tyhle stresový situace umím fakt užít Takže hned jak zazněl signál vyrazil jsem na startovní rošt. Na nádrži motorky jsem měl přidělanou zbrusu novou kameru, která slibovala parádní záběry jen ji nezapomenou po zahřívacím kole zapnout. Startovní procedura proběhla v pohodě a poměrně i odsejpala. Na startovní čáře jsem už nedočkavě vyhlížel udejchanýho Inkvize s vlajkama a doufal, že k naší řadě vůbec doběhne, aby nás odmávl do zahřívacího kola. Ale dal to
Musím říct, že jsem už v zahřívacím kole věděl, že to tentokrát nebude prdel a prokousat se dopředu s tou moji těžkotonážní potvorou asi nebude jen tak. Pomalu jsme po zahřívacím kole dojeli na rošt, zařadili se a když jsem se otočil a viděl to stádo za sebou byl to fakt zvláštní pocit. Ale nic jde se na start.
Kopnu tam jedničku otáčky držím v cca 8000 a čekám až zhasnou světla. Slyším jak to všude kolem mě neuvěřitelně burácí a START!!! Start se mi vcelku podařil, točím to až do červenejch a snažím se dostat vpravo abych byl v zatáčce na vnitřku. Přede mnou se hned po startu málem srazí Tuono s nějakou Ducnou, díky čemuž se před ně dostávám. V první zatáčce jsem na vnitřku, ale pomalu toho lituju, protože mi to tam kluci pěkně zavírají a jedu skoro po obrubníku, abych se vešel. Snažím se mít co nejlepší výjezd, držím aprilku pod krkem a letíme k Áčku. Zde na brzdy jdu zas o jedno místo dopředu. projíždím šikanu a při sjezdu z kopce ke stadionu mi bleskne hlavou. "Ty kreténe tys nezapnul tu kameru! Napláclej na nádrži teda pouštím levou rukou řidítko a šmátrám po čudlíku na kameře abych ji zapl, což se mi kupodivu daří."
Po prvním kole se pole už docela srovnalo a přede mnou jede RSVčko s malým odstupem. Dalo mi ale celý 3 kola ho dohnat. Během toho sem několikrát odrážel útoky nějakýho nakedu, kterej mi to tam pořád posílal na brzdy. Když jsem RSV před sebou konečně dohnal a chystal se na předjetí tak mě před Švoncovkou předlítne na brzdy KTM Superduke. Držím se za něma a do kopce před poslední šikanou je oba na brzdy předjíždím. To se mi daří, ale jen z poloviny, protože to borec na Superduku pouští ještě víc a jde zas přede mě. Snažím se ho držet, ale za chvilku mě bere i KTM RC8. Té to po cílovce vracím, ale dlouho ji za sebou neudržím a zas mě dává. I když jsem jel fakt na hranici svých možností a jednou si na Gčku už málem ustlal, tak se mi nepodařilo jim to předjetí vrátit. Taky jsem vůbec neměl přehled kolik kol zbejvá do cíle a o to větší překvapení bylo, když jsem viděl šachovnicovej prapor. Hned po projetí cílem mám fakt ohromnou radost, že jsem já i motorka v kupě a věděl jsem, že sem si i o nějaký pozice polepšil. V depu zjišťuju, že jsem dojel na 11. místě což je z 55 lidí na startu myslím fakt supr a osobák jsem si v závodě posunul na 2:21,8 takže z mé strany fakt ohromná spokojenost. Teď už jen zaběhnout za Milkem nakrknout ho tím, že jsem byl zas předním a tím jakej sem v závodě zajel čas
Takže na viděnou 6.9.2013 v Mostě