Bombový výlet, tedy v uvozovkách s mojí drahou chotí. Neprozřetelně jsem svojí manželce slíbil výlet na motorce, vím že k motorkám má ambivalentní vztah. Plán cesty byl celkem jasný, syn byl se svojí holkou na prodlouženém víkendu na zámku Liblice, s tím že navštívíme ještě nějakou pozoruhodnost, abychom naplnili cíl výletu. Už ráno začalo být trochu hustší ovzduší když přišlo na otázku co si vezme na sebe, i když má oblečení na motorku oblékat se do nich nechtěla, vzala si jenom bundu a rukavice. Už jsem začínal být troch nervózní, když přišla s taškou co nutně potřebuje všechno sebou, i když jsme jeli pouze na jeden den. Byl problém vůbec zapnou kufr. Když už jsme konečně vyrazili po pár km jsem pořád cítil jak mě oklovává hemu když se jí zdálo že jedeme hodně rychle, asi po dvaceti kilometrech jsem zastavil a upozornil jsem jí, že jestli toho nenechá tak jí vysadím. Klobání sice ustalo, zato mě tloukla do žeber. První zastávka byla v hospůdce HÁJENKA v Kersku, kde se natáčel film Slavnosti sněženek. Dostal jsem přednášku jak mám jezdit a že jí z té mé jízdy začíná bolet hlava, tak mi nechutnal ani oběd. Po obědě jsme vyrazili směr Mělník, podívat se na skalní sochy jménem Čertovy hlavy. Po dojezdu na místo drahá se slovy „ Nejsem kamzík na horu se ti škrábat nebudu“ odmítla cca stometrový výstup k skalnímu sousoší. No vyrazil jsem sám nahoru. Po chvíli jsem uslyšel lamentování , ale vydala se k vrcholu. Nahoře předstírala astmatický záchvat, s tím že jsem byl nucen vyslechnout zase sáhodlouhé kázání, že si ušpinila kalhoty a že se táhla nahoru kůly nějakým šutrům a další lamentování. Zkazila mi umělecký zážitek z dané památky. Po té jsme vyrazili do cíle výletu na zámek Liblice. Na rány do žeber jsem si tak nějak zvykl tak přidala na intenzitě a na tlaku. Na zámku byla jako ryba ve vodě, že jsem ji zase nemohl dostat zpět na motorku. Koupila si zde spoustu činčurádiček, s tím že bylo nutné je nacpat do kufru, ten byl skoro plný. Začalo vylučování co je nutné aby v kufru bylo. Chtěla mi vyhodit sprej na opravu defektu, lékárničku, nářadí… Skřípal jsem zubama a přeskupoval věci v kufru, abych to tam všechno narovnal. Na konec jsem vyhodil pouze dvě pet lahve s vodou a po kávě v restauraci jsem jí konečně dostal na motorku a hurá domů a to bez zastávky, chtěl jsem mít tenhle výlet už za sebou. Po dojezdu domů jsem došel k závěru, že budu rozhodně jezdit sám a až mě zase napadne nějaký, takový hloupý nápad vzít svojí drahou choť na motorce vzpomenu si na tento otřesný zážitek.
PS: Po zralé úvaze a nátlaku nejmenované osoby ( jeden dobrej kamarád dal na facebook odkaz na tento zápis v deníku a drahá to četla) " Odvolávám co jsem odvolal a slibuju co jsem slíbil"
Vlastník | miki22 | |
---|---|---|
Vloženo | 13.3.2013 | |
Aktualizováno | 17.10.2018 | |
Zobrazeno | 1 516x |
Že prý " činčurádičky ",no potěš pánbů
.Ale naštěstí všechny ženy nejsou stejné,ta moje vždycky když chci jet sám,tak řekne"no jó,tak se jeď provětrat",ale ten smutek v očích,že nemůže jet se mňou nelze přehlédnout.
Bohužel je to pravda, poprvé jsem se nepoučil dopadl náš výlet obdobně. Tentokrát už si dám pozor jestli nějakou ženskou vezmu na tandem. Věřím že všechny nejsou stejný,
Teda jestli to je napsáno pravdivě...tak to musel být očistec
jo, za dobrý skutek přijde spravedlivý trest. Když už za sebe někoho, tak někoho koho to bude bavit a bude tě u toho namísto šťouchání do žeber hladit![](https://www.motorkari.cz/upload/images/smajlici/wink.png)
Třeba milenku. Těch je všude dost. A manželka ať doma přesazuje kytky