Kawasaki Z 750 (2008)

Ráno mě probudilo sluníčko svítící do pelíšku... Pár hodin jsem vzdorovala a snažila sama sebe přesvědčit, že je určitě zima, že to bude ustřelovat, že to bude klouzat, že budu klepat kosu, že jsem unavená, že... takže standard - kolem druhé odpolední směr Průmyslová a zbavení se na wapce coca-coly, kterou jsem při poslední vyjížďce nabrala při výjezdu z garáže a nechala si tak Blackie slušně ohodit sladkým rozleptávačem. Pak doplnění paliva a malá projížďka, vlastně jen po Praze. Ale i tak - endorfiny měly pré Co je sakra na tom tak přitažlivýho, proč jsem na Blackie tak závislá?! Uchopit to nedokážu, zformulovat taky ne - ale vím, že CHCI. Chci, aby zase bylo jaro, teplo a já mohla s Blackie jezdit a těšit se z toho pocitu, který v sedle mám...
Teď hold musím vydržet a Blackie budu chodit občas pohladit a zkontrolovat, že jí nic nechybí a občas jí nechám trochu za chodu dobít baterku.
Schizofrenie - radost, že mám možnost být bikerkou a zároveň smutek v duši, že bude zima a já budu muset čekat na teplo... No nic. Kdo si počká...
Všem přeji pohodu a těm, kteří se vyjadřují k mým zápiskům, velké díky :)