V dobách, kdy ještě pořádně nebyly digitální foťáky, Buell XB dalekým snem a největším vzorem byl seriálový Odpadlík, zrodil se tento stroj...
Výška jezdce: 193 cm
Recenze
Aktualizace: čopr zase aktuálně jezdí!
Čopr s ručním řazením je unikátní záležitost. Prakticky všechno je vlastní práce, která začala někde kolem sedmnáctého roku věku prvním nahozením léta ztraceného prehistorického motoru z Ogara 250. Bez tlumičů pochopitelně. Strašnej rachot. A nezměrnej pocit štěstí. V těch dobách mě nemohlo nic zastavit.
Následující článek o mém úžasném stroji jsem napsal v dubnu 2006. Od té doby se mnoho změnilo a dnes jezdím na Buellu XB12S...
Včera jsme s Marlborem oficiálně zahájili sezónu, což jsem tradičně nemohl pojmout jinak, než osedláním svého "Haryka". Tázavé pohledy uchechtávajících se znuděných teenagerů na mé dočasně marné pokusy nahodit sedmdesátiletý agregát mě inspirovaly k pojednání, co na tý motorce vlastně vidim. Neboj se, je to jen pár řádků... A třeba ti to pomůže některý lidi konečně pochopit...
Objektivně vzato, můj čopr je víceméně nepohodlná, v zásadě líná a naprosto úplně nepraktická motorka. Abych rozvinul tato slova – rám nemá zadní tlumiče, každej hrbol cejtim v zádech. Jezdecká poloha za řídítky "ape hanger" je skutečně ve stylu zavěšeného nahrbeného opičáka s roztaženýma nohama někde daleko vpředu. V kombinaci s hardtailem a úzkým, decentně polstrovaným sedlem, nic na dlouhý cesty.
Motor má nejlepší léta za sebou. Takovejch šedesát let. Řek bych že od roku pětatřicet dostal párkrát novej olej, svíčky, kladívka a to je asi tak všechno. Startovací segment je dávno po smrti, občas vyskočí jednička, nedrží volnoběh a maximální otáčky jsou tak tři tisíce, což odhaduju na zpuchřelá gufera. Maximálka 75, trvale 60 km/h. Do těhle motorů nevidim.
Všechno co má, funguje. Což jsou brzdy, přední/zadní světlo a klakson. Na čopru nic jinýho nehledej.
Tak takovouhle motorku extrahuju po zimě z dílny. Trocha benzínu, máznout řetěz, nahradit vykapanou decku v převodovce. Na sebe hodit ošoupaný džíny, sváteční H-D triko, šátek s lebkama, zkontrolovat lesk řetězu na krku, křiváka, brejle, čopr helmu a get ready na jarní rozcvičku. Motor chytá hned jak se zadní kolo zakousne do asfaltu.
Než se motor trochu rozdejchá, sednu, seřídím zpětný, otevřu sání a užívám to napětí před vyjížďkou. Pak už spojka, šaltpáku až dozadu, nohy přes stupačky a vyrážim do světa. Ženu si to krajinou mezi vesnicema něco přes padesát. Nemá cenu starocha trápit a kolem je tolik věcí, co si z jara zasloužej pozornost. Kochám se lesem, loukou, kopcem, poetickejma obláčkama, všímám si přejetýho bažanta, štěrkovýho nadělení, děravý silnice... Svět přede mnou rámuje trubka řídítek a odraz modrýho nebe v chromu přední lampy. Pohoda...
Projíždim vesnicí, skupinka lidí se zastavuje a prohlíží ten podivnej stroj. Zvyk sem si na to. Zastavim, rovnám záda a pár lidí se zeptá, co je v tom za motor. Zájem vždycky potěší a když je člověk z branže, rád podiskutuju. Pak se zas nahrbit, pověsit na řídítka, nohy přes stupačky užívat ten vítr a hmyzáky šlehající do tváře...
Když nad tim tak uvažuju, žádnej exaktně vyjádřitelnej důvod, proč mít rád tuhle motorku, nikdy nenajdeš. Prostě proto, že není. Všechno je to v tom pocitu, kterej se dostaví, jakmile se pověsim na ty zbytečně vysoký řídítka, hodim nohy přes stupačky co se zbytečně brzo potkávaj s asfaltem a vyjedu se kochat.
Je dost možný, že se zas někde budu prát s vylágrovanym startovacím segmentem, než se stařík rozběhne. Asi padne i pár nadávek. Ale stejně se za tu plamennou nádrž znovu nahrbim, seřídim zpětný a šaltpáka půjde dozadu...\r
\r
Svýho čopra mám prostě rád.
Další povídání a spoustu fotek nejen z motorkářských cest naleznete na mém webu www.radekfiala.com
To je krása to se jen tak nevidí. Dala bych 100b,ale můžu jen 10b
Pekna prace
Tak to je dílo !! Dávám 10b
Nádhera . Škoda idragons super članky. Veliká inspirace. Díky
Jo, zlatý to časy, mám to před očima jako včera, když se :tohle začalo (s mou rejpavou pomocí) rodit už je to ale pěkná řádka let, škoda že to tak letí. Jinak samo že 10 b.