MR43 jako nový dovozce Moto Morini – značky se silným příběhem

Společnost MR43, jak je jejím zvykem, do toho šlápla naplno a na svém showroomu má kompletní modelovou řadu Moto Morini, takže si stačí vybrat a se svojí motorkou můžete odjet téměř ihned. Corsaro 1200 Veloce, Corsaro ZZ, Granpasso a Scrambler, viz. webové stránky. Očekávané nové modely Milano, NewSrambler a Corsaro Ti22 budou k dispozici od května 2018. Nový model Milano a Corsaro ZZ měly premiéru na výstavě Motocykl 2018, a dle pana Riga je již několik zájemců, zvláště o model Milano. Dealerská síť pro Českou republiku a Slovensko se začíná budovat. Než se ale začteme do pohnuté o zajímavé historie plné zvratů něco o současnosti. 

Moto Morini je zajímavý motocykl s úžasným designem a ještě lepšími jízdními vlastnostmi. Přečtěte si například náš srovnávací test, kde figuruje Moto Morini Corsaro 1200 Veloce, a hned budete mít představu o těchto motocyklech. Je to 100% made in Italy, všechny komponenty, které jsou na motocyklech použity, jsou od italských výrobců. Kromě elektroniky, kde se střídá Magneti Marrelli s německým Boschem

Továrna se nachází v městečku Trivolzio, cca 40 km jižně od Milána. Na rozloze cca 3 500 čtverečních metrů se nachází vlastní motorárna, místo pro samotné ruční sestavování motocyklů od prvního až po poslední šroubek, testovací box, vývojové centrum a sklad náhradních dílů. Ročně se vyrobí 350-400 kusů motocyklů a 7-10 motorů týdně. A protože se jedná o ruční výrobu, Moto Morini je schopno postavit motocykl i na zakázku dle představ svého majitele, a to do 30 dnů. Na všech modelech jsou uplatněny všechny dostupné moderní technologie, se kterými v současnosti pracuje motocyklový průmysl. Sklad náhradních dílů má vždy 100% dílů k okamžité distribuci. 

Moto Morini – historie plná zvratů a silných příběhů

Společnost Moto Morini byla založena v roce 1937 v Bologni Alfonsem Morinim, který už od svých 16 let měl dílnu, kde stavěl své první motocyklové prototypy a během první světové války sloužil, nejen jako mechanik, u motocyklové jednotky v Padově. Po první válce se vrátil do své dílny, kde ho oslovil Mario Mazzetti, zaujatý nadšením a šikovností mladého Moriniho, a zadal mu výrobu zbrusu nového závodního motocyklu s motorem o objemu 120 ccm. V tu chvíli se Morini stal konstruktérem a sám i závodníkem na strojích, které nesli jméno MM125. Jeho nejlepší moment přišel v roce 1927, kdy se svým motocyklem pokořil šest světových rekordů během Grand Prix of Nations ve slavné Monze. V roce 1933 vytvořil nový světový rychlostní rekord 162 km/h s motocyklem o objemu 175ccm.

V roce 1937 založil továrnu, kde začal vyrábět vlastní motocykly s motory o objemu 350 a 500 ccm pod názvem Motini Morini a do znaku vsadil starořímskou orlici. Vytvořil na svoji dobu i převratnou konstrukční záležitost, a to hnací kardanovou hřídel. Bohužel, zdárný rozvoj přerušila druhá světová válka, během níž musela továrna na příkaz Mussoliniho změnit svůj výrobní program na lehké vojenské náklaďáky a motorové součástky do letadel německé Luftwaffe. Na sklonku války byla továrna spojenci vybombardovaná a Alfonso Morini začínal prakticky od nuly.

V roce 1946 opět zahájil výrobu levných 2T motocyklů o obsahu 175 ccm pro širokou veřejnost. V roce 1953 byl vyroben první 4T motor OHV o stejném objemu, a začala se rýsovat modelová řada nabízející různé typy strojů s označením Gran Turismo, Settebello, Rebello, Supersport… V roce 1956 se továrna musela přestěhovat do větších prostor, kde výroba pokračovala, a rozšiřovala svoji nabídku až do smrti zakladatele v roce 1969.

Po smrti pana Moriniho společnost přebírá jeho dcera Gabriella, ale to už ve společnosti pracovali konstruktérské legendy Dante Lambertini a Nerio Biavati, kteří mimo jiné přišli s dvojitou vačkovou hřídelí pro závodní speciály.

V sedmdesátých letech Moto Morini uvedla úspěšně na trh své první motocykly s motorem do V o obsahu 350 a 500 ccm. Ve stejných letech vznikl i legendární model Morini 3½, který má do dneška velmi loajální majitele a náhradní díly jsou na tento model stále k dispozici. Například redaktor Bikemagazine, veterán motocyklových novinářů Hugo Wilson, tento model od roku 1982 stále používá pro každodenní běžné ježdění. 

V polovině 80“ se pod vlivem silné levicové odborové organizace rozhořely nekonečné stávky a spory s vedením společnosti. Došlo k poklesu výroby, nevyhnutelnému bankrotu zabránila majitelka Gabriella Morini prodejem továrny v roce 1987 firmě Castiglioni Cagiva, která v roce 1988 uvedla na trh nový model Moto Morini s názvem Dart 350 se zcela novým motorem  72 ° V-twin a enduro Coguaro ve verzích 350 a 500 ccm nebo také cestovní motocykl New York. Bohužel, na začátku devadesátých let nebyl zájem ze strany Cagivy na dalším vývoji MM a poslední tahoun designér a tvůrce Francesco Lambertini odchází do Piaggio-Gilera, a tím se fakticky společnost MM dostává do komatu. V roce 1993 je zastavena výroba a továrna se zavírá. Značku MM získává společnost Ducati prostřednictvím svého vlastníka, investiční skupinu Texas Pacific Group, a posílá ji takříkajíc k ledu, jako svého největšího konkurenta.  

V roce 1999 od Ducati značku Moto Morini odkoupil Franco Morini, synovec Alfonse, a v roce 2004, po pěti letech vlastního vývoje, je představena nová modelová řada, které dominuje „naháč“ Corsaro 9½, následuje Corsaro Veloce Sport, Avio a Scrambler. Všechny modely jsou osazeny vlastním motorem 87 ° V-twin o objemu 1200 ccm s výkonem 140 Hp, a vyvíjel se hypermotard „Genferro“.

Bohužel, na příliš rychlý vzestup a přemíru aktivit nebyl dobře připraven finanční rozpočet společnosti, a ta musela sama na sebe podat v roce 2009 návrh dobrovolné likvidace. Někteří loajální zaměstnanci vyráběli motocykly Moto Morini ze součástek skladu náhradních dílů. Takto se podařilo vyrobit 16 modelů Scrambler a 29 modelů Granpasso, přičemž na sedm z nich se použil rám z „mrtvého“ modelu Granferro (v současné době tyto modely mají velkou sběratelskou hodnotu). Podařilo se prodat všechny motocykly, ale na záchranu to nestačilo, a zbytek továrny s duševním vlastnictvím bylo v roce 2011 nabídnuto k prodeji.

Za 1,96 milionů Eur ji kupuje společnost Eagle Bike podnikatelů Capotostiho a Jannuzzelliho, a v roce 2012 začíná restart slavné značky Moto Morini. Na  trh jsou uvedeny všechny známé modely Corsaro Veloce, Granpasso a Scrambler, a vývoj dalších modelů se začal opět ubírat dopředu. Nabídka se v letošním roce rozšiřuje o další modely Milano, New Srambler, Ti22, a v blízké budoucnosti přijde Gran Turismo s nádrží 27 litrů. Současná nabídka je k vidění na stránkách.

Závodní historie Moto Morini

• 1948 - Raffaele Alberti vyhrává italský šampionát na motocyklu MM125 – 2T
• 1949 - Umberto Masetti vyhrává italský šampionát na motocyklu MM125 – 4T SOHC 12hp a jako jediný motocykl dokázal překročit rychlost 140 km/h
• 1952 - Emilio Mendogni vyhrál jak národní Grand Prix tak i španělskou s motocyklem MM 250GP s výkonem 38kW a rychlostí 227 km/h.
• 1961 - Giacomo Agostini zahájil svoji závodní kariéru na modelu Settebello a skončil druhý v závodě Tretno-Bondone.
• 1961 a 62 - Tarquinio Providi vyhrál národní Grand Prix s modelem 250GP 
• 1963 - Giacomo Agostini vyhrál italský šampionát s modelem MM Settebello „Short Rods“.
• 1963 -  Providi  přesvědčil Alfonsa Moriniho a účastnili se série mistrovství světa. Svedli neuvěřitelnou bitvu s Hondou a před posledním závodem v Japonsku měli jezdec MM Providi a jezdec Hondy Redman stejný počet bodů. Rozhodnutí padlo při neuvěřitelném závodě, kdy Providi, ač držitel nejrychleji zajetého kola, nakonec skončil o dva body na druhém místě.

Když se motocykl stává uměleckým dílem. Moto Morini je ukázkový příklad kreativity, estetiky a vytváření emocí.

Informace o redaktorovi

TZ - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE