globalmoto_duben_nolan




Ariely vyjely

Máte-li doma nějaký motocykl Ariel, bude vás jistě zajímat, že v roce 2003 byl založen Český Ariel Klub. Kromě možnosti pokecat na jeho akcích se stejně postiženými a vyřešit různé potíže s vrtošivým strojem můžete se členy klubu vyrazit na několikadenní klubovou Ariel rallye. Ta poslední totiž stála opravdu za to.

Kapitoly článku

Hanlivé rčení "Ariel, žádnej kopec nevyjel", se ukázalo býti opět lichým! Čtvrt sta strojův se potýkalo se stoupáními a nebezpečími na cestě číhajícími více než hrdinsky. Nemnoho pouze bylo těch, kteří pro technickou poruchu náročností terrainu veskrze zaviněnou do svého cíle po ose nedojeli. Slavné Ariely sklidily velký sukces!
Tak nějak by asi uváděl reportáž z Ariel rallye nějaký věstník z počátku minulého století. A jeho reportér by ani by nijak zvlášť nepřeháněl. Letošní Ariel rallye, připravená tentokrát brněnskými členy klubu, manželi Křečkovými a Žákovými, se po všech stránkách opravdu vyvedla. Počasí luxusní, cesty suché, krajina nádherná, výhledy dech beroucí, strava vydatná, slamníky měkké... No prostě opravdu sukces.
Již ve čtvrtek před posledním červencovým víkendem se sjela většina účastníků do penzionu na severním břehu hezké a čisté křetínské přehrady u Letovic. První večer se všichni cachali, jak to druhý den komu kdo nandá a že tomu to jede líp než jinému atd. Dokázat to mohli hned v devět pátečního rána, kdy se startovalo do první etapy. 
Etapa měřila asi 130 km a byla celkem náročná. Mezi zhruba pětadvaceti Ariely všech možných typů byly tu a tam nějaká ta BSA nebo Matchless, nad kterými prezident Ariel Klubu Tomáš Zikmund přimhouřil oko, ale jinak šlo o veskrze značkové setkání.  
Vyrazilo se silničkami přes Kunštát a Lysice směrem na Doubravici nad Svitavou, kde se zastavilo u pumpy a kde byly provedeny drobné opravičky.

BSA zachraňuje Ariel

Kolem poledne skupina dorazila do Ostrova u Macochy, kde byla v  plánu prohlídka jeskyně Balcarka. Většina účastníků výlet do chladivého podzemí uvítala, stejně jako žhavé motory, které si mohly chvíli vydechnout. Nijak zvlášť výletním tempem se totiž nepufalo. Lídr skupiny, Jirka Křeček, razí heslo: Nemám rád pomalou práci! A tak tahal a tahal, aby se stihlo všechno, co bylo na programu dne. U Balcarky se opět lehce šroubovalo, což patří k věci. Rytířem dne se stal Ježek na své armádní BSA M20, který se se snaze pomoci "zigarettefrontenkameradovi" a jeho Red Hunteru 350 z roku 1939 vydal do dědiny bušit na všechna vrata, za kterými by mohl být zručný zámečník. Uspěl ovšem, jak už to u veteránů bývá, jen částečně.
      
Náš tip

Přečtěte si historii značky Ariel v tomto článku.

Po vydatném obědě (2 řízky) u rybníka Olšovec v Jedovnicích se jelo přes Křtiny kolem jejich nádherného Chrámu Jména Panny Marie. Jedna Marie ve skupině také byla a jízdu na své spodové pětsetpadesátsedmičce z roku 1930 si náležitě užívala:
Další zastávka byla v hornické obci Rudice u větrného mlýna, který slouží jako obecní muzeum. Z Rudice se jelo nakouknout přes zábradlí do propasti Macocha a odtud přes malebnou obec Sloup směrem na Suchý, kde se u rybníka znavení piloti předválečných strojů posilnili palačinkami a kafem. Hrdinou dne byl pan Jiří Hořice, který celý den krotil divoký a občas spadnuvší řemen svého krásně dochovaného Arielu 5-6 hp z roku 1916 (!). 

Přísná průvodkyně

Následovala stíhací jízda boskovickem zpět na základnu u křetínské přehrady, kde mnozí členové ryčeli do pozdních nočních hodin. Dožadovali se kromě piva také většího množství strašlivého likéru, obecně známého pod pojmem "zelená". Když byli obsluhou upozorněni, že ta peprmintová hrůza došla, objednávali griotku, takže je s podivem, že se vůbec byli schopni dostavit na start sobotní etapy.  
Do té se vyrazilo opět v devět ráno. Sprintovalo se přes Kunštát a Nedvědice k pokladně hradu Pernštejn, kde se skupiny ujala ostrá slečna průvodkyně. Zakázala hned na začátku všechno všem a plácala po rukou, sahajících na exponáty, čímž vzbudila nevšední zájem některých pánů. Na jejich otázky ohledně možné schůzky po skončení své pracovní doby ovšem nereagovala. 
Po obědě za Novým městem na Moravě se jelo přes Bystřici nad Pernštejnem na rozhlednu Karasín a odtud přes Dalečín a Olešnici opět na základnu. Zde někteří proložili pivo lázní v čisté vodě Křetínky, jiní opět různými druhy likérů. V neděli ráno hrdinové odjeli po ose, zbytek naložil (nebo byl naložen) do dodávek a všichni se rozjeli domů. Příští ročník Ariel rallye bude v režii plzeňských členů klubu, je tedy nabíledni, kde se bude odehrávat. 

Informace o redaktorovi

Jan Křemeček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (9x):



TOPlist