Představení Yamahy YZF-R125 z Valencie

Dnešní testování bude mít tři části: nejprve se v sedle sportovní stopětadvacítky vydáme skrz rušné centrum španělské Valencie, která je Mekkou silničního sportu, potom okusíme jízdu na silničkách druhé třídy a nakonec motorky povodíme na okruhu závodního areálu Valenciana Richarda Torma.

Před hotelem už se zahřívá 19 kousků Yamaha YZF-R125 ve všech nabízených barevných kombinacích. Každá z nich má na nádrži připevněnou mapu připravené trasy. 

 

Když usedám na hrb sportovní pětadvácy, vnímám její dospěláckou velikost a poměrně velký prostor sedla s výškou 818 mm nad zemí. To není zrovna málo - slečna vedle má co dělat, aby došlápla na zem. Posed je jednoznačně sportovní, podobně jako pohled na červeně podsvícenou přístrojovou desku.   

Po prvních metrech zjišťuji, že motor až tak ostře sportovní není. Ovšem musíme brát v potaz, že jde o mašinu pro náctileté s limitovaným řidičákem. Pod kapotáží YZF-R125 tiká kapalinou chlazený jednoválec se čtyřmi ventily a rozvodem SOHC. Maximální výkon motoru je vyladěn na 15 koní při 9000 otáčkách za minutu - to je dáno legislativou, aby motocykl mohli sedlat šestnáctiletí piloti, kteří budou získávat své první zkušenosti s „velkou“ silniční mašinou. 126,5 kg suché váhy je dobře rozloženo a jakýkoliv manévr je hračka. Po poměrně rovné a široké silnici se přibližujeme k centru města a v klidu frčíme rychlostí ke 100 km/h. Motor má plynulý chod bez cukání a asi nejlépe mu svědčí otáčky kolem 8000. 

Do centra přijíždíme v té největší ranní špičce. Tady začínám chápat význam fráze „španělská vesnice“. Najet dobře na kruháč a hlavně z něj správně vyjet chce nutnou dávku drzosti. Skupinka sedmi ýzetefek občas rozpálí nejednoho španěláka do běla a přilepí mu ruku na klakson, ale říká se, že v jednotě je síla… Zde je lehká a obratná stopětadvacítka k nezaplacení. Akcelerace střídá brzdění. Přední brzda se dá dobře dávkovat a její účinek je více než slušný. Jen škoda, že páčka není stavitelná. Za zmínku stojí zrcátka, ve kterých je dobrý výhled a netrpí vibracemi, což se potvrdilo i později na silničkách za městem. Po nějaké době proplétání se centrem Valencie začínám cítit unavené zápěstí. To jsem při sportovním posedu očekával a spíš by mě překvapilo, kdyby tomu bylo naopak. 

Pomalu se dostáváme na druhou stranu města a opouštíme rušné centrum. Teď bude příležitost poznat, jak se Yamaha YZF-R125 vyznamená na užších klikaticích druhé třídy, které se vinou mezi pomerančovými sady. Aby na nich mašina pěkně upalovala, je potřeba držet otáčky kolem 8000 a často řadit. Díky povedené převodovce je to velká zábava a jednotlivé rychlostní stupně zapadají nahoru i dolů bez odmlouvání. Snad jen větší skok mezi druhým a třetím rychlostním stupněm je jediné, co se jí dá vytknout. Tuhý rám Delta-box je zárukou prvotřídních jízdních vlastností. Díky němu neprojevuje R125 ani náznak vlnění nebo nepříjemných vibrací. Na různorodých silničkách si nízkoobjemová sportovní Yamaha počíná velice dobře a je radost ji překlápět z pravého vinglu do levého.

  

Díky tomu už se začínám těšit na třetí fázi testu, kterou je malý okruh, přesně kopírující velkou Valencii, jak ji známe ze seriálu MotoGP. Popravdě, měl jsem ze začátku obavy, jestli menší okruh nebude na stopětadvacítku moc malý a úzký. Přímo na místě jsem ale byl mile překvapen a při sledování počínání ostatních zahraničních novinářů jsem se začal na tuto okruhovou zkušenost v sedle eR-stopětadvacítky pořádně těšit. V prvním kole si okruh začínám „osahávat“ a dostávat pod kůži. Trať je poměrně široká a zatáčky se dají najíždět ve slušné rychlosti. Opět musím vyzdvihnout výborný podvozek a ochotu R125 měnit směr jízdy s příkladnou poslušností. Tovární nastavení podvozku na 75 kilogramů váhy jezdce se zdá být rozumným kompromisem. Menší starosti mi dělá přední pneumatika Pirelli Sport Demon, která sem tam při větších náklonech lehounce podklouzne. Podobně jako na klikatých silničkách je i na okruhu důležité mít zařazenou správnou rychlost, aby výjezdy ze zatáček byly plynulé a pořádně pod plynem. 

    

  Brzdy se zpočátku jeví jako dokonalé, ve městě i na silničkách za městem fungovaly skvěle, při větší zátěži na okruhu ale po pár kolech začínají trochu vadnout. Tyto drobnosti však nemůžou přebít moje velké nadšení a radost z jízdy na závodním okruhu. Kdybych Yamahu YZF-R125 nevyzkoušel na trati na vlastní kůži, asi bych nevěřil, kolik skvělé zábavy může jezdci právě v tomto prostředí nabídnout! 

 Na první pohled je jasné, že Yamaha YZF-R125 není jen malou hračkou, která se snaží tvářit jako dospělá supersportovní mašina. Na svou kategorii je překvapivě velká. Cílem designérů totiž bylo navrhnout plnohodnotný supersportovní motocykl, který důstojně doplní řadu R. Podle mého názoru úkol zvládli na jedničku. Kompaktní YZF-R125 jakoby er šestce z oka vypadla. Ostrý a agresivní vzhled tvoří perfektně propracované detaily, jako jsou špičatá přední maska s typickými „eršestkovými“ reflektory, ostře řezaná nádrž, stejně jako drobná podsedlovka nebo výfuková koncovka vedle kyvky ve stylu R6. Sportovní charakter stopětadvacítkového erka dokresluje koncové LED světlo, přístrojovka s digitálním displejem a analogovým otáčkoměrem, mohutná nádrž se sportovním uzávěrem, sportovně tvarované sedlo jezdce nebo hliníkové stupačky. Yamaha YZF-R125 je lakována ve čtyřech barevných provedeních - mnou oblíbené žluté, sportovní červeno bílé, tradiční modré a půlnoční černé.

 

Yamaha YZF-R125 se podobně jako větší sestřičky R1 a R6 nechala inspirovat technologiemi ze závodních okruhů. Sportovní stopětadvácou útočí Yamaha především na srdce teenagerů, kterým učaroval svět silničních motocyklů. Je to už nějaký ten pátek zpátky, kdy továrna přestala vyrábět velice oblíbenou dvoutaktní TZR 125 a ryze sportovní silniční dváca v nabídce Yamahy chyběla. 

R125 mě za jeden den ježdění opravdu dostala. Tři různá prostředí, jakými jsou město, okresky a závodní okruh, ukázala všechny kvality stroje, v jehož sedle zažijete i s pouhými 15-ti koňmi výkonu mraky zábavy. Myslím si, že R125 je pro náctileté tou pravou vstupenkou do světa supersportovních motocyklů. Díky němu budou mít možnost nasbírat moře zkušeností, které jsou pak při přechodu na vyšší kubaturu k nezaplacení. Avizovaná cena 94 900 Kč, za kterou se v květnu začne v České republice prodávat, není za kompletně nový model vůbec vysoká.

Ostatně, sami budete mít možnost tento stroj omrknout na stánku Yamahy na výstavě Motocykl 2008. 

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE