ktm_listopad




Po Španělsku snadno a rychle - první test nového Triumphu Street Triple RS

Na první pohled se jeho vylepšení můžou zdát jako drobnosti, ale jak je známo, detaily dělají celek. A tenhle celek je už pár let vybroušený téměř k dokonalosti. Jak jsme se mohli přesvědčit v okolí španělské Cartageny a na místním závodním okruhu, sebevědomá prohlášení o „class leading“ stroji nejsou vůbec přehnaná. Inženýři zase našli něco navíc. Silnější motor je neoddiskutovatelný přínos, všechny ale maximálně odboural neuvěřitelný oboustranný quickshifter. 

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Lehký, výkonný, rychlý a hravý. S tím v roce 2007 přišel první Street Triple, tehdy ještě s kulatými předními světly. O tento svůj charakteristický chuligánský rys sice postupem let přišel, pořád je to ale na první pohled jasně rozpoznatelný Triple, který si dál nese své hlavní vlastnosti. O úspěšnosti postupně vylepšovaného rodinného klenotu svědčí i více než 90 000 prodaných kousků. Už při úvodních upoutávkových videích mi bylo jasné, že nový Triple RS nebude zas až tak úplně nový. Triumph razí filosofii postupného broušení diamantu, který byl už v předchozí verzi téměř dokonalý. Na prvních obrázcích se mi novinka líbí, je to pořád Street, jen je zase o chlup ostřejší a modernější. Na živo je to ještě lépší. Teď totiž stojí naproti mě v hale hotelu a je to paráda. Ostatně jako vždycky, když máte čest s tímto britským výrobcem. Do detailu vymazlené zpracování, prvotřídní lak a špičkové komponenty. Tak vzhůru na technickou nalejvárnu a do postele, zítra nás čeká dopoledne v horách za městem a odpolední řádění na okruhu Cartagena!

Nový model poznáte hlavně podle předních světel, plasty jsou nové krom nádrže komplet všechny

Večerní prezentace

Na to jak málo změn udělali, tak mluví dost dlouho. Musí to ale pořádně prodat, to dá rozum, stejně jako musí být všude vidět a slyšet o dodávání motorů do Moto2. Na druhou stranu jsou to sice změny malé, ale udělat je není žádná sranda. Navíc jak se dozvím druhý den, i takhle malé změny dokážou hodně. První na řadě je motor. V prezentaci svítí Euro 5+, protože současnou normu plní a ty další nebude mít do budoucna problém splnit. Na naladění agregátu dělal stejný tým, jaký ladil závodní motor Moto2 a své zkušenosti využil pro přínos krouťáku ve středním pásmu. 9% je dost a mělo by to k maximálním 123 koním přinést silný střed, kterým disponoval předchozí Street Triple R. Jako bonus je tu o zanedbatelné 2 Nm víc v maximu, mnohem důležitějším faktem je, že to teď leží už v 9350 otáčkám oproti předchozím 11 000. Aby toho všeho mohli dosáhnout, bylo to ladění kapánek složitější. Street patří k nejlehčím motorkám ve své třídě a tak to taky mělo zůstat. Inženýři mohli jednoduše zvětšit katalyzátor, a tím splnit emise, jenže to by přineslo kilogramy navíc, což samozřejmě nepřicházelo v úvahu. Proto je tu nová výfuková vačka, sací potrubí, propojené výfukové potrubí hned za ústím z motoru a díky preciznímu obrábění se na klikové hřídeli, spojce a vyvažovací hřídeli ušetřilo 7 % hmotnosti. Výsledkem toho by měla být vyšší účinnost motoru a živější reakce na plyn, které přispěje určitě i kratší první a druhý kvalt. Vše zakončuje nový výfuk s parádním zpracováním, lepším průchodem spalin a prý i líbeznějším zvukem. Velkou chloubou inženýrů je zcela nový oboustranný quickshifter, o kterém básní hodně a dlouho. No, to jsem zvědavej.

Až škoda tu koncovku s karbonovým zakončením vyměnit za laďák, navíc když opravdu hezky vrčí

Nová je také grafika TFT displeje, teď jde o 2. generaci s bluetooth konektivitou v základu. Díky tomu můžete propojit svůj smartphone a nechat si na přístrojovce zobrazovat navigační pokyny nebo spojit akční kameru a ovládat ji pomocí ovladačů na motorce a na budíku sledovat třeba jak je na tom její baterka. Druhá generace nabízí zobrazení ve čtyřech variantách a v každé je na výběr ještě ze čtyř barev. Drobným poladěním prý prošlo i 5 jízdních módů, ale nic jako inerciální řídící jednotku tu nehledejte. Na druhou stranu, už na starší generaci elektronika fungovala velmi dobře a tady by to mělo být ještě o chlup lepší. Naladění podvozku pak zůstává prakticky stejné, jen se drobně přizpůsobil Supercorsam SP V3. Novinka má také vyšší sedlo pro spolujezdce pro jeho větší pohodlí, ale většina Streetů bude asi stejně jezdit se standardně dodávanou krovou místo něj. Pozice řidiče a geometrie se nemění vůbec, stejně jako ovládací prvky. Na závěr následuje pár nezbytných dotazů, včetně toho na ceny. Tu se snažili v továrně stlačit co nejvíc to šlo a pro náš trh ještě není známá. V obou nabízených barvách by to mělo být za podobné kačky jako u předchozí generace. To je fajn. Aby byla prezentace kompletní, musím zmínit ještě více než 60 položek v katalogu příslušenství, kde najdete třeba animované blinkry podobně jako to teď frčí u aut. Na první pohled blbina, ale vypadá to fakt dobře. Teď už ale vzhůru na žvanec, pár pivek a do postele, ať jsem na druhý den ready.

Street už chtivě pomrkává

Dopolední horské silničky

Oproti ostatním novinářským prezentacím jsme toho na obyčejných silnicích nenajeli moc, ale bylo dost na to, abych zjistil, o co tady jde. Vlastně stačilo pár metrů, abych prvně nevěřícně kroutil hlavou. To rychlořazení je vážně neuvěřitelný! Tady se kluci od Triumphu jenom bohapustě neplácali po ramenou a nenaparovali jak pávi. Naladili to doslova noblesně. Přesněji řečeno naladil, protože na tom dělal jeden týpek v podstatě od doby, kdy přestavili předchozí verzi. Respekt chlape! Stačilo několik zatlačení na řadičku, během kterých jsem bez spojky v nízkých otáčkách a při částečně otevřeném plynu nasázel kvalty z jedničky na čtyřku, abych věděl, že tu máme nového krále téhle disciplíny. Je úplně jedno, jak jedete rychle, jestli máte plný plyn nebo to jen tak šudláte, vždycky dostanete perfektní odezvu do nohy a hlavně luxusní zařazení dalšího stupně bez jakéhokoli škubnutí, cuknutí, pazvuků nebo divných pocitů. Nejlepší na tom je, že to stejně funguje i při řazení dolů. Jedete vesnicí na šestku, protože s tím tříhrnek nemá žádný problém, a před vámi jede auto. Jakmile přijde značka označující konec vesnice, můžete to bez jakýchkoli servítek skopat bez spojky na dvojku, dát full gas a nechat plechovku daleko za sebou. Dokonce při tom ani nemusíte pouštět plyn. Motorka si se vším poradí, nadávkuje na setiny přesné meziplyny, a vy opět nemáte nejmenší pocit, že byste ji nějak ubližovali. Stejně skvěle to funguje i při řazení z jedničky na dvojku a obráceně, s tím má totiž leckterá značka problém. Tady nic, jen hladké přeřazení. Vlastně z řadičky a z celého toho procesu máte stejný pocit, jako byste tu páčku na levém řídítku používali. Já na ní za celý den sáhnul akorát při zastavování, rozjezdech a při zlobení na zadním kole. Jinak je tu více méně do počtu. Neuvěřitelně skvěle odvedená práce, která mě při cestě španělským vnitrozemím nutila neustále kroutit hlavou. Naladit to v tahu a při plném trapu je jedna věc, ale aby to takhle fungovalo při kochačce nebo ve městě, to jsem ještě nezažil.

Street je parádní i když se loudáte krajinou, ale kdo by to dělal, že?

O tom, že je Street skvělý společník při popojízdění městem se asi nemusíme moc bavit. Takový byl vždycky a nic se nemění. Skvělá odezva na plyn, žádné cukání při jeho otevření, krásně čitelný nástup výkonu a perfektní ovladatelnost. Na tom se nic nemění. I když jsme toho v provozu nenajeli moc, dali jsme si několik kilometrů luxusní zakroucené silnice, kde se mohl krásně ukázat přeladěný motor. Předně, krásně vrčí. Nový výfuk je průchozí se dvěma katalyzátory a jeho zvuk vůbec nenasvědčuje přísnějším normám. Spíš naopak. Krásný hrdelní řev se rozléhal španělským údolím. Vás ale určitě nejvíc zajímá, co ten silnější střed. Co vám budu povídat, je to tam! Když jsem sednul na předchozí generaci, bylo to takové rozpačité. Ve vršku jel jako střelený, ale dole a ve středu nic moc. Museli jste si pro ten výkon dojít. Věděli o tom i v továrně, protože i podle nich měla krásný střed verze R, RS měla zase vršek. Teď má RSo obojí a má to šťávu! V serpentinech to nemusíte honit jenom v pětimístných cifrách, můžete klidně nechat zařazený vyšší kvalt a vůbec nebudete pomalí. Na druhou stranu to pořád není žádná divočina, které by se třeba méně zkušení jezdci měli bát. Je tu pořád ono pověstné britské vychování, motorka nijak zběsile nepanáčkuje, nemá tendenci vás shodit ze sedla, jen se dere vpřed a člověk se při tom tlemí do helmy. A tak to má být.

Že je to na silnici zábavná motorka, tak na to vemte jed!

Podvozek v běžném provozu také odvádí skvělou práci. Asfalt ve španělsku měl k dokonalosti daleko a díky tomu se mohl ukázat v celé své kráse. Motorka je lehká a hbitá, že zatáčení je jenom otázkou myšlenky, jenže je také perfektně stabilní. Sám šéf inženýr říkal, že trefili skvěle vyvážený základ, tak proč to měnit? A já mu zase musím dát za pravdu. Motorka dělá to, co chcete, dává vám hodně důvěry, a přesto že je její naladění sportovní, není to žádná udrncaná potvora. Ještě aby taky byla s plně laditelným Öhlinsem STX40 na zadku a štelovací Showou BPF vpředu. Místní guide nastavil tempo sice ne nijak šílené, přesto ale dost svižné a v jedné ze zatáček jsem trefil luxusní prohlubeň. Co na to Street? Ten se jenom mírně zhoupnul a pokračoval sebejistě dál v nastavené trajektorii. Ta motorka prostě na silnici funguje skvěle. Našel jsem ale i věc, která zaslouží pořádně zdrbat. Grafika TFT displeje se vážně moc nepovedla. Můžete si sice vybrat čtyři varianty, v nich ještě čtyři barvy, ale všechno je to na jedno brdo - je tam moc údajů. Není to moc přehledné, design je trošku pouťový a hřebíček tomu nasazuje otáčkoměr. Ve všech variantách stoupá od středu do stran a jeho „ručička“ má tak prapodivný tvar, že vůbec nevíte, kolik točíte. Záchránit se to dá, když si naklikáte místo tripu číselné vyjádření otáček, ale furt to není ono. Přitom v předchozím modelu to bylo tak krásně jednoduché, čitelné a na výběr bylo mezi modernějším provedením nebo klasičtějším kulatým. No, ale aspoň něco se dá na té motorce pohanit. Taky bych k tomu mohl přidat ještě stojánek, který nemá žádný trn a trošku hůř se hledá. Oproti té grafice je to ale drobnost.

Méně je někdy více, vlevo 1. generace, vpravo současné zobrazení

Odpolední okruh

Krátké dopolední svezení mělo svůj důvod. Základna totiž byla na okruhu Cartagena, kde jsme strávili zbytek odpoledne. RS je přece to nej a tady by se měl cítit jako doma. Takže do sebe rychle naházet lehký oběd, vyměnit rifle za jednodílku a vzhůru za správnou stopou. Že to s ní nebude úplně jednoduchý, jsem zjistil už doma z onboardů. Po asi 3 zatáčkách jsem nevěděl, kde jsem a realita to jenom potvrdila. Technický okruh se spoustou slepých zatáček, s pěkným převýšením a s několika nepříjemně se utahujícíma zákrutama. Vlastně ideální místo, které prověří Streeta a musím říct, že lepší motorku jsem si pro tohle v podstatě nemohl přát. Je to maximum intuitivního ovládání, takže vůbec neřeším, že řídím motorku. Jenom se soustředím na stopu, hledám brzdné body a místa pro zatočení. Druhou patnáctiminutovku už trochu vím kudy a začínám se pomalu bavit, třetí rundu už zatáčky navazují a pomalu přichází rychlost, takže je na čase skončit. Škoda, ještě jednu bych dal. Ale jak se říká, v nejlepším se má přestat, že?

Chci ho do Mostu!

A jak Street? Bomba! Díky své vstřícné povaze odpustí kdejakou chybičku, a protože dává spoustu jistoty a důvěry, může člověk posouvat své limity a zrychlovat. V podstatě jediným, co vás bude limitovat, jsou vaše schopnosti a stupačky. Ty by na okruhu mohly být o chlup výš, ale sakra, pořád tu mluvíme o silničním naháči a ne o čistokrevném sporťáku! Věřte, že i s tímhle malým hendikepem uděláte spoustě klukům na kapotách vrásky na čele, protože je prostě spráskáte jako psy. Motor ve vršku krásně letí, těch 123 koní s lehkou motorkou dokáže parádně cvičit, jen díky displeji moc nevíte kdy řadit. Tady se vyplatí se orientovat jen podle barev. Když už je to hodně červené, je nejvyšší čas. Nějaká diodka by tady bodla. Malou útěchou může být, že omezovač zasahuje jemně. Takže lup tam další kvalt, samozřejmě pod plynem a je tu první zatáčka na srdce. Brzdí se tu do kopce, následuje první pravá na trojku, která hned utahuje do druhé dvojkové. Tuhle sérii vůbec nemám rád. Naštěstí do toho ale jdu se super kámošem, takže to zkouším tak, jak mi poradili kluci z BSB, co tu byli s námi. Brzdy jsou špičkové, Bremba brzdí samozřejmě jako blázen, skvěle se dávkují a vůbec nevadnou. Takže šup se Streetem do první pravé, líznout apex, nechat se vynést a přitom doufat, že to za horizontem dobře vyjde. Když to tak dopadá, stačí šlápnout v náklonu na řadičku, kopnout tam bez spojky dvojku a začít to utahovat do druhé pravé. Jediné, co je v tu chvíli nervózní, jsem já, protože to je celé dost na srdce. Triumph je ale naprosto klidný, ani náznak po zaváhání. Do podvozku se člověk může opřít, má perfektní přehled o tom, co se pod ním děje, takže v apexu dávám plyn a vystřelujeme k následující levé.

Tmavé plexi nebylo k mání, tak si můžete vychutnat můj spokojený škleb :)

Velký podíl na tom mají i sériově montované Supercorsy SP v poslední generaci V3. Ty mají gripu tolik, že už musíte hoooodně tlačit, aby se něco dělo. Ve výsledku to vypadá tak, že vyjíždíte ze zatáčky na dvojku, dáváte tam už dost plynu, a že mu teda dáte ještě co proto. Street v tu chvíli vystřelí dopředu a maximálně u toho přizvedne přední kolo a lehce zavrtí řídítky. Samozřejmě s maximální čitelností a jistotou. Pro všechny případy je tu samozřejmě pomocná ruka v podobě elektroniky a musím říct, že mě skoro vůbec neomezovala. Jezdil jsem v režimu Track a aktivity trakce jsem si všiml maximálně díky blikající ikonce na displeji. Krásně jemný zásah, o kterém ani nevíte. Tak to má být. Párkrát se mi povedlo vyprovokovat ABS, což už je horší, protože na chviličku motorka přestane brzdit. Když jedete na okruhu, je i půlvteřina kdy motorka nebrzdí nepříjemná. Aby se to ale dělo, musíte už na brzdy dost tlačit a třeba trefit nějakou díru nebo prohlubeň. V 90 % situací ale o elektronice ani nevíte, a to je super, protože vůbec nekazí zábavu a třeba s trakcí jde úplně v pohodě jezdit po zadním, navíc ji můžete úplně vyřadit z provozu. ABS jde taky vypnout, ale kvůli legislativě jen na zadním kole.

Tahle motorka si rozhodně může dovolit chodit po světě s nosem nahoru

Zhodnocení při cestě domů

Tak a je po všem. Na tachometru teď mám 800 km/h, jsem 10 000 metrů nad zemí a říkám si, co ti šílení Angláni vytáhnou z klobouku příště? Vždyť na těch jejich motorkách už pár let skoro není co vylepšovat, ale oni jednou za čas přijdou s několika maličkostmi, které je posunou ještě dál. Na papíře se to může zdát jako malé rozdíly, ale v praxi to je pořádný krok kupředu. Absolutním highlightem téhle novinky je oboustranné rychlořazení. Takhle naladěné by to měli dávat do motorek všichni a povinně. Skvěle to funguje s posíleným motorem, díky kterému má Street ještě větší šťávu. Jestli chcete nejvyváženější komplexní balíček střední třídy v nahatém sportovním provedení, nic jiného nehledejte. Jeho vstřícnost potěší začátečníky a vytříbené jízdní vlastnosti nadchnou zkušené piloty, kteří ví, jak má vypadat sportovní jízda. K tomu všemu se na něj krásně kouká, doveze vás bez remcání do práce nebo třeba na dovolenou a vy si to k tomu užijete. Street Triple RS umí zkrátka všechno a umí to moc dobře!

No, asi by mi slušel v garáži...

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - Výška redaktora: 183 cm

Klady a zápory

+ Oboustranný quickshifter
+ Motor, výkon, dávkování
+ Podvozek, ovladatelnost, stabilita
+ Zpracování


- Grafika displeje
- Moc aktivní ABS
- Výška stupaček pro okruhové radovánky
- Neříká mi pane


On-line rozhovor: Honza "Zajoch" Zajíček

On-line rozhovor byl již ukončen. Děkujeme za otázky.

Dotazy můžou přidávat jen registrovaní a přihlášení uživatelé.

Otázky a odpovědi

Honza92
Dotaz od Honza92 položen 08.10.2019 20:28

Ahoj, dej nám prosím tě vědět, jak tě bude bavit nově naladěný motor Streetu RS, v porovnání s MT09/XSR 900. Díky :)

Odpověď od Honza "Zajoch" Zajíček z 16.10.2019 16:52

Ahoj,
dá se říct, že jsou divočejší a méně vychované. Mají větší objem, díky tomu skoro o 10 Nm větší krouťák a to je znát. Když hrubě otočíš plynem, je to o něco větší divadlo, na druhou stranu se to zase nekontroluje tak dobře. Nemají tak vyladěnou odezvu na plyn, nejostřejší mapa je fakt zlo a roli v tom hraje i geometrie, podvozek a posez, protože ty motorky jsou celkově takové neposedné. Mám rád divokost jejich motoru, ale ve finále mě asi víc baví celkové vyladění Streeta, protože to mám vždycky 100% pod kontrolou. Ideální by bylo, kdyby Triumph těch pár kubíků ještě přidal a dohnal to, pak by nebylo o čem :)

rovinář
Dotaz od rovinář položen 09.10.2019 17:25

Zdravím. Zajímalo by mě, jaké jsou otáčky motoru na šestý rychlostní stupně při 90/150km/h, jak výrazná je změna ve středních otáčkách. Děkuji

Odpověď od Honza "Zajoch" Zajíček z 16.10.2019 16:58

Ahoj,
při 90 km/h to je cca 4300 otáček, na dálnici jsme byli jenom chvilku a nejeli jsme ustáleně, takže vyšší rychlost bohužel neprozradím. Jak je v článku, střed je teď hodně podobný jako na Rku, takže to je znát. Dřív to bylo trošku nic moc a pak najednou všechno, teď to má tu sílu pořád.

rovinář
Dotaz od rovinář položen 09.10.2019 17:27

Má to už ABS se všemi funkcemi jako speed?

Odpověď od Honza "Zajoch" Zajíček z 16.10.2019 16:59

Nastavitelné ABS ve třech stupních s možností vypnutí na zadním kole, což je v podstatě stejné jako u předchozí verze. Speed má navíc zatáčecí ABS, to tu ale není.

FatBoy105th.
Dotaz od FatBoy105th. položen 11.10.2019 10:34

Ahoj ...jen me zajima , zda je opravdu quickshift oboustranny a jak moc dobre funguje . Dik

Odpověď od Honza "Zajoch" Zajíček z 16.10.2019 17:00

Čau,

opravdu je oboustranný a je to asi to nejlepší, co se teď dělá, viz článek.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 48 Kč od 16 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist